Nepůsobí přímo ve firmách, ale pouze na internetu. Se zaměstnavateli komunikují elektronicky a kromě citlivých informací o finanční kondici společností nebo chystaných investicích požadují peníze na svoji činnost. Takzvané virtuální odbory se dosud zaměřovaly na velké řetězce, jako je Ahold, Globus nebo Lidl. Některé sídlí na Slovensku, asi nejznámější Zaměstnanecké fórum má pražskou adresu.
V posledních měsících cílí i na menší podniky. Odborníci na pracovní právo odhadují, že mohou postupně založit organizace v desítkách až nižších stovkách subjektů. Novým členům nabízejí na sociálních sítích náborové příspěvky až 1500 korun.
Z veřejných rejstříků plyne, že Zaměstnanecké fórum začalo vyvíjet činnost mimo jiné v ostravském Spojmontu nebo v Duvenbeck Logistic z Rokycanska. Dohromady už má zastoupení v téměř dvacítce firem.
„Judikáty Nejvyššího soudu jasně hovoří o tom, že odborová organizace musí zcela jasně prokázat, že přímo působí u konkrétního zaměstnavatele,“ řekl deníku E15 šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s tím, že virtuální odboráři, kteří komunikují výhradně e-mailem, v ČMKOS nejsou.
„On-line odbory by měly být vidět, protože zpovzdáli a po internetu mohou jen velmi těžko hájit zájmy zaměstnanců,“ míní Irena Vlčková z vedení Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Od roku 2014, kdy platí nový občanský zákoník, jsou odborové organizace vedeny jako spolky. Musejí mít nejméně tři členy, sídlo a svého statutárního zástupce. Spolek je třeba zapsat do veřejné databáze vedené soudem.
Podle advokátů existují případy, kdy on-line odboráři účtovali firmě i 19 tisíc korun mesíčně. Hospodářská komora nabádá zaměstnavatele, aby nátlaku neustupovali. „Neměli by automaticky proplácet zasílané faktury jen na základě pouhé výzvy, že u nich vznikla odborová organizace,“ uvedl právní expert komory Ladislav Minčič.
Firmy mají právo jak na detailní informace o virtuálních odborech, tak na vyjednávání o výši nákladů na jejich činnost.
„A nepochybně mohou i počkat na výrok soudu o tom, že jsou povinny konkrétnímu subjektu uhradit jím požadovanou částku,“ dodal Minčič. Podotkl, že v soudních sporech by měli odboráři prokazovat, že skutečně hájí práva zaměstnanců.
Tomáš Procházka z právní kanceláře Eversheds Sutherland připomíná, že každá odborová organizace musí prokázat, že zastupuje alespoň tři zaměstnance. „Vyplývá to z nedávného výroku Nejvyššího soudu,“ uvedl.
Podniky by uvítaly, kdyby správní orgány a soudy začaly striktně rozlišovat mezi klasickými a virtuálními odbory. K tomu mohou přispět právě i žaloby. „Virtuální odbory jsou důsledkem silné právní ochrany postavení odborů. Automaticky ji dostane každý, kdo si připne odznak odborář,“ dodal Procházka.
Na stránkách Zaměstnaneckého fóra založeného přede dvěma roky je jako předseda uveden Petr Novák. Na dotazy deníku E15 zaslané před týdnem nereagoval. V prezentaci spolku se píše, že přináší nové pojetí odborů, aby „názor zaměstnanců měl váhu před domácím či zahraničním managementem, protože právě řadoví zaměstnanci mají největší zájem na dlouhodobé stabilitě společnosti“.
„Chceme podmínky zaměstnanců přiblížit standardům EU,“ uvedl před časem Novák. Členům nabízí právní podporu a tým pro vyjednávání se zaměstnavateli. Za důležitý benefit považuje ochranu identity členů opřenou o zákoník práce.
