Žalobci aktivisticky vstoupili do politickéo života, souhlasili poslanci s návrhem vyšetřovací komise.
Poslanecká sněmovna přijala usnesení, aby vláda zvážila kroky směrem k fungování Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Podle poslanců by měla posoudit, zda postačuje kárná žaloba, kterou podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, nebo jestli nejsou potřeba další opatření, včetně personálních změn. Usnesení plyne ze závěru vyšetřovací komise ke sporné reformě policie, který poslanci schválili. Zeman po svém mluvčím vzkázal, že výměnu podřízených nechystá.
Hlasování se účastnilo 123 poslanců. Pro návrh jich bylo 84, proti hlasovalo 32. Předseda komise Pavel Blažek (ODS) řekl bude záležet jen na vládě, jak se s postojem zákonodársců vypořádá.
Kárné žalobě čelí náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Pavel Komár kvůli tomu, že loni v červnu médiím řekl, že výslechne policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho. Veřejnost se o jejich předvolání k podání vysvětlení v souvislosti se spornou policejní reorganizací dozvěděla dříve než policejní funkcionáři.
To podle členů komise odporuje pravidlům trestního řízení, za snahou Komára vidí snahu zasahovat do veřejného dění.
"Vrchní státní zastupitelství medializací prověřování okolností policejní reformy aktivisticky vstoupilo do politického života," stojí v odůvodnění schváleného usnesení, které je v závěrečné zprávě. Podle komise nebyl mediální výstup důvodný, jelikož prověřování vycházelo z nepravdivých a neověřených informací. Komár se hájí tvrzením, že jednal ve veřejném zájmu.
Chybné informace vycházely také z případu zmanipulovaných zakázek na informační systémy. Bývalý detektiv Jiří Komárek v souvislosti s toto kauzou nařkl policejního prezidenta Tomáše Tuhého z "brutálního" úniku informací. Z dosavadního vyšetřování komise však vyplynulo, že zprávy o úniku informací nebyly pravdivé a že nikdo z okolí Tuhého neposílal varovnou SMS o chystaném zásahu protikorupční policie neodeslal.
Komise usnesení sněmovně navrhla, protože se domnívá, že zjistila porušování práva. "Možné je i personální opatření, které může provést především ministr spravedlnosti v součinnosti s nejvyšším státním zástupcem. Uvedené personální opatření se netýkají funkce státního zástupce, ale jen vedoucích pozic," stojí v závěrečné zprávě.
Vyšetřovat mají policisté, ne žalobci
Sněmovna také požádala vládu o to, aby státní zástupci neměli právo místo policistů vyšetřovat trestné činy, a to ani v dílčích úkonech. Zároveň by měli ztratit možnost vybírat si policistu, jenž bude daný případ vyšetřovat. Dolní komora tak vyhověla dalšímu doporučení vyšetřovací komise ke šlachtagate.
Komise zjistila, že státní zástupci běžně svými pokyny zasahují do toho, kdo konkrétně se v policejním útvaru bude věnovat určité agendě. Žalobci navíc podle komise v přípravném řízení aktivně provádějí úkony místo toho, aby se soustředili na dozor nad jeho zákonností.
"Příkazy státních zástupců, že určitou záležitost smí řešit pouze jeden jimi konkrétně určený policista a že jiné policisty nesmí takto určený policista o ničem z řešené věci informovat, jsou v rozporu s účelem zákona a vůlí zákonodárce," uvedla komise. Toto rozhodování by podle ní mělo být výhradně odpovědností vedoucího policejního útvaru.
Vypuštění pasáží o vyšetřovacím oprávnění státních zástupců komise zdůvodňuje tím, že k takovým úkonům nemají vybavení, vzdělání ani výcvik. Žalobcům navíc může podle zdůvodnění bránit v nezávislém dozoru nad zákonností v přípravném řízení.
