Snahu o konsolidaci veřejných financí jsme nevzdali, řekl při středečním projednávání návrhu rozpočtu pro příští rok premiér Petr Fiala (ODS). Vláda předložila rozpočet s deficitem 295 miliard korun, po rozpočtově náročných covidových letech tak nadále rychle prohlubuje zadlužení státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se zavázal, že na jaře představí opatření, která by měla výdaje státu začít krotit.
„Nežijeme v normální době, od února musíme čelit následkům války na Ukrajině a s ní související energetické krizi. Předložený rozpočet je výsledkem krizového managementu,“ řekl poslancům Fiala, který rozpočet označil za válečný. Poslanci v prvním čtení schvalují základní parametry rozpočtu, tedy výši příjmů, výdajů a deficit. V dalších kolech projednávání budou moci navrhnout přesuny mezi kapitolami.
„Schodek rozpočtu je vyšší, než bych si přál. Ale vzhledem k situaci je to pochopitelné a nutné. Jsou před námi mimořádné výdaje, které řešíme pomocí mimořádných a krátkodobých nástrojů. Jedním z nich je daň z mimořádných zisků,“ řekl premiér s odkazem na úterní projednávání daně, která dopadne zejména na energetické, petrolejářské a těžební firmy a na banky. Vláda si od zatím neschválené daně slibuje výběr až 85 miliard korun. Náklady na zastropování cen energií, které má pomoci domácnostem s vysokými účty za energie, odhaduje vláda na sto miliard korun. Dalších sto miliard má padnout na další opatření ve snaze zmírnit dopady krize.
Vládní strany šly loni na podzim do voleb s příslibem, že zásadně konsolidují veřejné finance a sníží zadlužení státu. Že to vláda nedělá, upozornila i šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. „Koalice zcela zapomněla na konsolidaci veřejných financí," řekl exministryně financí, podle které Fialův kabinet nechal inflaci „utrhnout ze řetězu".
„Plány na konsolidaci jsme byli nuceni odložit kvůli důsledkům války na Ukrajině. Pokud se ale ekonomická situace v průběhu příštího jara bude vyvíjet alespoň trochu uspokojivě, přijdeme s akčním plánem, jak začít narůstající výdaje našeho státu razantně a systematicky krotit,“ řekl Fiala. „Je to náš hlavní cíl, ke kterému přikročíme ještě v průběhu tohoto funkčního období,“ dodal.
K příslibu se přidal i Stanjura, podle kterého však neexistuje jednoduchá cesta ke snižování schodků. „Slýchám často – a řekl bych oprávněnou – kritiku, že jsme zatím nepřipravili žádné systémové změny, které by snižovaly strukturální schodek. S tím se nedá polemizovat. V roce 2022, ale i v roce 2023, je ale tolik vnějších mimořádných okolností, které mají větší naléhavost než velké strukturální změny,“ řekl šéf státní kasy.
„Ono to zní hezky, ale velké strukturální změny znamenají v podstatě dvě věci,“ řekl Stanjura, podle kterého se buď zvýší daně, což nepříjemně zatíží občany a firmy. Nebo dojde k razantnímu snížení výdajů státního rozpočtu, což znamená zásadní omezení služeb státu směrem k veřejnosti.
„Zavazuji se ale k tomu, že se vláda bude této věci v následujících měsících poctivě věnovat a předpokládám, že v průběhu příštího roku přijdeme aspoň s několika změnami, které by pomohly snížit schodek státního rozpočtu,“ uvedl ministr financí bez dalších podrobností. „Nebude to rychlé, nebude to jednoduché a nebude to bezbolestné. A bude to provázet velké politické střety. Kdyby to bylo bezbolestné, tak už to někdo dávno udělal,“ dodal Stanjura.
Vláda v návrhu rozpočtu předpokládá, že průměrný růst spotřebitelských cen v příštím roce zpomalí proti letošku zhruba na polovinu. Průměrná inflace by měla klesnout z letošních 16,2 procenta na 8,8 procenta. Reálný růst ekonomiky má zpomalit z 2,2 na 1,1 procenta. Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu.
