Změnu exekučního řádu přináší vládní novela občanského soudního řádu, která leží na stole poslancům. Pokud novela projde parlamentem, mohly by se kromě jiného změnit pravomoci exekutorů a také snížit náklady na exekuci v případě, že dlužíte víc věřitelům. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil si své dílo pochvaluje, exekutoři ani dlužníci ovšem jeho nadšení úplně nesdílejí. Každá strana se pochopitelně rozčiluje kvůli něčemu jinému. Jaké jsou nejdůležitější změny, které ministr v oblasti exekucí nachystal?
Exekuce nebudou nařizovat soudy, ale sami exekutoři
První zásadní změna spočívá v tom, že exekuce už by podle novely nenařizoval soud, ale přímo exekutor. Exekutoři posílení svých kompetencí vítají, u veřejnosti návrh vyvolává paniku. Vláda ji mírní: prý se jedná jen o formalitu, protože vyšší soudní úředníci, kteří exekuce schvalují nyní, stejně naprosté většině návrhů automaticky vyhoví.
Vláda si od opatření slibuje především zrychlení exekučního řízení a úlevu pro zahlcené soudy, které už nebudou muset ztrácet čas se zbytečnou administrativou. Budou se tak prý moci soustředit na důležitější věci – jako je například zastavení či odklad exekuce nebo opravné prostředky proti rozhodnutí exekutorů – a celkově podrobovat exekutory přísnější kontrole. Vzniknout by měl také speciální rejstřík, do kterého budou muset exekutoři zanášet údaje o zahájení exekučního řízení. Spravovat ho má ministerstvo spravedlnosti.
, jak hluboko do vaší peněženky už exekutorské dlouhé prsty nesmějí. Podrobnější informace najdete v článku Co vám exekutor nesmí zabavit. Spočítejte si to.
Exekutoři přijdou o peníze
Jedna kompetence tedy exekutorům přibude, jinou (a možná významnější) jim chce ale ministr Pospíšil sebrat. Podle novely už by nadále nesměli uzavírat takzvané exekutorské zápisy neboli doložky přímé exekuční vykonavatelnosti. O co jde? „Exekutorský zápis obsahuje uznání dluhu ze strany dlužníka a výslovný souhlas s tím, aby v případě, že závazek dle zápisu nebude plněn, mohl být přímo podán návrh na nařízení exekuce,“ vysvětluje Radovan Bajgar z Exekutorského úřadu v Přerově. Jinými slovy půjčíte si peníze a věřiteli při tom podepíšete, že když nebudete splácet, může být rovnou zahájena exekuce. Výhodou okamžité exekuce by mělo být, že dluh nestačí narůst do astronomické výše. „Mám za to, že je třeba vždy hledat cestu, jak náklady povinných snižovat.
Sepsání exekutorského zápisu po dohodě věřitele a dlužníka je vždy pro dlužníka mnohem lacinější. Případné soudní spory, kterým se takto nevyhneme, zatíží nejen soudní soustavu, která je bude muset řešit, ale svými náklady i budoucí povinné,“ tvrdí Ondřej Hanák, soudní exekutor z Prahy 5. Zápisy by ale podle ministrova plánu zcela zaniknout neměly, jen by měla snížit lehkost, s níž se uzavírají. Nově by to mělo jít jen u notáře.
Podle údajů Exekutorské komory u nás zápisů exekutoři ročně uzavřou asi 25 tisíc. A za každý přirozeně dostanou zaplaceno. Pokud novelu parlament schválí, potečou tyto peníze do kapes notářů. A to se exekutorům nelíbí. Změna podle nich zpomalí proces exekuce a je nesmyslná. Ministr Pospíšil si ale trvá na svém. Jde podle něj o vyjasnění kompetencí. K vymáhání dluhů máme exekutory, k sepisování veřejných listin notáře.
Slučování exekučních řízení? Spása pro dlužníky
Změnou, která by mohla dlužníkům výrazně ulevit, je možnost sloučit svá exekuční řízení do jednoho. Té dosud mohli využívat, pouze když se jednalo o pohledávky stejného věřitele – například několik nezaplacených pokut u dopravního podniku. Když si exekuční řízení nenecháte sloučit, mohou vás dvě nezaplacené pokuty za pár stovek nakonec přijít třeba na padesát tisíc. Za každé řízení si totiž exekutoři naúčtují nemalé poplatky.
Především musíte exekutorovi uhradit paušální poplatek za provedení exekuce ve výši tři a půl tisíce korun. Pokud však prokáže, že s vámi měl větší výdaje – například za cestovné, poštovné nebo soudní poplatky – ještě si připlatíte. Tím to ale nekončí. Pokud exekuce proběhne zaplacením peněžité částky, připadne z ní exekutorovi až patnáct procent. Nejméně však tři tisíce korun. Za vyklizení bytu nebo místnosti zaplatíte exekutorovi deset tisíc. Pokud exekuce proběhne odebráním věci, dostane exekutor odměnu ve výši patnácti procent její hodnoty, nejméně však dva tisíce korun.
Když vám běží několik exekučních řízení současně, šplhají poplatky neskutečně vysoko a snadno se dostanou do absurdního nepoměru vůči původnímu dluhu. Novela má umožnit sloučit exekuční řízení, i když pohledávky vznikly u různých věřitelů. Každý dlužník by tak měl pouze jednoho „svého“ exekutora, který by řešil všechny jeho dluhy. Pro exekutory by to znamenalo citelné snížení příjmů. Dalo se tedy očekávat, že nad touto změnou dvakrát jásat nebudou. „Ta úvaha je sice teoreticky správná, ale v praxi obtížně naplnitelná. Spojování případů zkomplikují různé zákonné lhůty u jednotlivých účastníků, spory o výtěžek mezi jednotlivými oprávněnými,“ upozorňuje na možné procesní a administrativní obtíže soudní exekutor z Kladna Petr Kučera. Jde podle něj navíc o ustanovení protiprávní, protože zákon věřitelům přiznává právo svobodné volby exekutora.
V jaký pekelný stroj se časem dokážou proměnit pokuty za jízdu načerno (bez ohledu na to, jestli jste tak cestovali opravdu vy)? Čtěte na .
Exekutoři varují před vyděrači na dražbách
Další navrhovaná změna se týká dražby majetku, kterou končí velká část exekucí. Exekutoři v této souvislosti upozorňují na široce rozšířený nešvar. Dražby podle nich pravidelně obcházejí vyděrači, kteří si od skutečných zájemců o draženou věc nechávají platit tučné peníze za to, že nebudou šroubovat cenu. Řada exekutorů z toho důvodů údajně preferuje elektronické dražby, kde se účastníci nesetkají.
Ministr Pospíšil v novele exekučního řádu navrhuje zavést takzvaný předražek. Zájemce by měl na jeho základě možnost koupit draženou věc ještě čtrnáct dní po skončení dražby. Musel by však být ochoten zaplatit o 25 procent vyšší cenu. Ministr argumentuje, že se tak zvýší zisk z dražby i ochrana zadluženého, který tak bude mít větší šanci získat svůj majetek zpět. Exekutoři jsou ale proti. Tvrdí, že změna by nahrála hlavně vyděračům. „Zmíněným postupem opět získají vyděrači své výpalné a exekuční řízení se protáhne o celé týdny,“ míní kladenský exekutor Kučera.
Další navrhovanou novinkou je, aby se v dražbě dalo nakupovat i na úvěr. Zájemci by tedy nemuseli držet hotovost. Dražit by se v budoucnu mohla také členská práva v bytových družstvech.
Pokud se nemovitost nepodaří vydražit v opakované dražbě, mělo by být podle novely možné snižovat postupně nejnižší podání z dnešních padesáti procent ceny na čtyřicet, třicet a dvacet pět procent. Smyslem opatření je podle vlády zvýšit pravděpodobnost prodeje a věřitelovu šanci, že dostane alespoň část peněz zpět. Pro dlužníka to však může znamenat, že exekučně přijde o dům, který ale bude prodán jen za čtvrtinu skutečné hodnoty, a tím pádem umoří jen malou část dluhu.
