„Dnes vláda ještě definitivní rozhodnutí neučinila. Požádali jsme předsedu Legislativní rady vlády k vyjádření, jak by měla být smlouva v souladu s ústavou schválena,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Rozhodnout by se mělo do léta.
Rozpor je totiž v tom, zda má být smlouva přijata prostou většinou, nebo ústavní většinou. „Zhruba za měsíc to stanoviskem dostaneme. Předpokládám, že ještě na začátku léta mohla vláda rozhodnutí definitivně přijmout,“ dodal Sobotka. O návrhu vlády by mezitím měly jednat parlamentní výbory nebo i tripartita.
Fiskální pakt dříve vyvolával na české politické scéně spory, a to nejen mezi pravicí a levicí, ale i uvnitř bývalé koalice. ODS požadovala, aby přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy a také referenda o přijetí eura. Naopak tehdejší vládní partner občanských demokratů, TOP 09, schválení paktu podporovalo a dokonce vyhrožovalo, že potopí koaliční smlouvu.
| Fiskální kompakt |
|---|
| Pakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 procent HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o pět procent ročně. |
Cílem současné vlády je připojit se ke smlouvě tak, aby rozpočtová omezení byla účinná pro ČR, až přijme euro. „Nebude to tedy mít v nejbližší době žádné hospodářské dopady. Vnímám to jako výraz změny evropského kurzu a snahy účastnit se všech diskusí o podobě evropské integrace,“ uvedl Sobotka.
Dluhová brzda
Připojení ČR k paktu by podle ekonomů posílilo rozpočtovou zodpovědnost a zamezilo vládám nadměrně zadlužovat zemi.
„Přistoupení Česka k fiskálnímu paktu bych uvítal. Bude do budoucna pojistkou proti rozpočtově nezodpovědným vládám, které by chtěly nadměrně zadlužovat zemi,“ uvedl již dříve analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Z hlediska veřejných financí ovšem pakt v nejbližších dvou letech neznamená žádnou změnu, dodal.
Euro jen tak nebude
Podle ministra financí Andreje Babiše není reálné, aby ČR do eurozóny vstoupila v tomto volebním období. „Cesta k euru je dlouhá a domluvili jsme se, že začneme fiskálním paktem,“ řekl ve středu Babiš.
Letos by měl strukturální deficit ČR činit zhruba 2,5 procenta HDP. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
| Klausova výjimka |
|---|
| Česká republika nebude dál uplatňovat českou výjimku z Listiny základních práv EU v lisabonské smlouvě, kterou prosadil exprezident Václav Klaus. Podle premiéra Bohuslava Sobotky další uplatňování výjimky nemá odůvodnění. Mění se tím vztah ČR k dohodám, které na úrovni EU vznikají. Výjimku má ČR od podzimu 2009. Vláda podle Sobotky uložila ministerstvu zahraničních věcí, aby nepokračovalo ve sjednávání výjimky, kterou ČR má. |
| Exprezident Klaus požadoval výjimku, protože se obával možnosti prolomení Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Právní experti přitom takové riziko většinou vylučovali. Exprezident byl velkým odpůrcem lisabonské smlouvy, svůj podpis pod dokument, s nímž otálel, ale nakonec podmínil právě tím, že si Praha vyjedná tuto výjimku. |
Mezi řádky vládního programového prohlášení
