Jednou z příčin je nižší růst daňových příjmů, které sice meziročně stouply o 2,8 procenta na 386,8 miliardy, ale rozpočet počítá s růstem o 6,9 procenta proti předchozímu roku.
„Pokud by se tímto způsobem vyvíjel rozpočet i po zbytek roku, dosáhl by schodek 164 miliard Kč,“ řekl analytik Patria Finance David Marek. Problémem letošního rozpočtu je podle něj výběr daně z příjmu právnických osob, který výrazně zaostává za předpoklady. Pokud bude chtít MF dodržet schválený schodek, bude muset najít značné dodatečné úspory, dodal.
„Mohlo by se stát, že deficit státního rozpočtu by byl vyšší. Ale jsme schopni to kompenzovat v jiných segmentech veřejných rozpočtů. To znamená, že zásadní parametr 4,6 procenta HDP nebude překročen,“ řekl České televizi Miroslav Kalousek.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci září meziročně klesly o 0,5 procenta na 741,9 miliardy korun, v tomto výsledku se odráží například pokles příjmů z rozpočtu EU, které byly pak byly ke konci září o 15,8 miliardy korun nižší než před rokem a činily 56,9 miliardy korun.
Přestože byl na konci září výběr daně z přidané hodnoty (DPH) ve výši 140, 1 miliardy korun meziročně o necelá dvě procenta vyšší, zůstal také za očekáváním ministerstva financí.
O 6,7 procenta na 102,1 miliardy korun stouplo inkaso spotřebních daní. Z toho 4,3 miliardy korun tvořily odvody z elektřiny ze slunečního záření. Rozpočet počítá celkově s růstem o 7,6 procenta proti roku 2010.
Daň z příjmu právnických osob do rozpočtu ke konci září přispěla 64,8 miliardy korun, tedy o 6,3 procenta menší částkou než v minulém roce. Proti loňskému roku počítá rozpočet v této části s poklesem o 2,7 procenta. Ministerstvo očekává, že daňový výnos ovlivní loňský pokles sazby daně z 20 procent na 19 procent a odpisy ztrát, které firmy utrpěly během krize.
Vývoj salda státního rozpočtu | Zdroj: Ministerstvo financí
Na daních z příjmu fyzických osob stát získal 64,4 miliardy korun, tedy o 2,8 procenta více než loni. Rozpočet počítá s růstem o 16 procent kvůli vyššímu očekávanému inkasu u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a vybírané srážkou.
Na pojistném na sociální zabezpečení stát ke konci září vybral 272,1 miliardy korun, meziročně o devět miliard více.
Celkové výdaje státu meziročně stouply o 0,2 procenta na 847 miliardy korun. Sociální dávky spolkly 333,7 miliardy korun, meziročně o 3,4 procenta více. Z toho na důchodech stát vyplatil 275,5 miliardy korun, což je o 6,3 procenta více než před rokem. „Některé další sociální dávky vykazují meziroční pokles - státní sociální podpora o 3,5 miliardy korun a prostředky na podpory v nezaměstnanosti o 2,3 miliardy korun,“ uvedlo ministerstvo.
Na úrocích ze svého dluhu stát ke konci září zaplatil v meziročním srovnání o 7,3 miliardy korun více, tedy 43,1 miliardy korun.