Už v příštím roce stane Česká republika opět v čele Rady Evropské unie. Jedno z historicky nejchudších předsednictví už začala vláda připravovat. V Bruselu pronajala na tři roky kancelářské prostory za 43 milionů korun a ve výběrovém řízení vybrala 58 nových úředníků a diplomatů, kteří budou z belgické metropole pomáhat předsednictví zajišťovat. Vyplývá to z vyjádření ministerstva zahraničí.
„Předsednická země se v podstatě stává centrem evropské politiky, což samozřejmě skýtá velké příležitosti. Proto se musíme přípravou na výkon našeho předsednictví intenzivně zabývat. A to také i přes pandemii děláme,“ řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Vláda pro účely půlročního předsednictví schválila už předloni rozpočet ve výši 1,24 miliardy korun. Zvykem jsou přitom částky kolem dvou miliard korun. Kvůli nízké sumě se sociální demokraté zdrželi hlasování, a rozpočet tak prošel jen hlasy ministrů za ANO. „Vidíme tam velké rezervy v personální oblasti a v oblasti zajištění bezpečnosti,“ komentoval tehdy ministr vnitra Jan Hamáček hlasování s tím, že výdaje by podle něj měly být o půl miliardy vyšší.
Shodují se s ním i opoziční poslanci, kteří se obávají, aby Česko nepromeškalo kvůli nízkému rozpočtu šanci na zviditelnění se a prosazení svých diplomatických priorit. Kvůli rozpočtu se dostal do sporu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) i tehdejší český velvyslanec při EU Jakub Dürr, který na protest rezignoval.
Prioritou českého předsednictví ve druhé polovině roku 2022 má být zejména ekonomická obnova po koronavirové krizi. Česko otevře i otázky mezinárodní bezpečnosti, udržitelnosti či budování jednotného digitálního trhu. Podle Petříčka je důležité také téma rozšiřování EU. Podporu Česka ve snaze stát se členem unie má podle něj například Severní Makedonie.
Kvůli nízkému rozpočtu nakonec vláda nekoupila plánovanou budovu v Bruselu, kam se mělo přestěhovat nejen Stálé zastoupení České republiky při EU i s novými zaměstnanci, ale také česká ambasáda v Belgii. Kabinet nakonec jen pronajal kancelářské prostory. Babiš také nevyslyšel žádost velvyslance o 122 nových odborných zaměstnanců a schválil jen zhruba polovinu. Doplnit je mají studenti a stážisté.
Kromě kanceláří a zaměstnanců už vláda vybírá také oficiální logo a slogan. Na dotaz deníku E15, jakým způsobem probíhá výběrové řízení, Úřad vlády neodpověděl. Zatím jsou zveřejněné pouze oficiální webové stránky. Během předsednictví chystají státníci uskutečnit 221 akcí, kromě ministerstva zahraničí se na nich budou podílet i další rezorty, byť v menším rozsahu.
Vzhledem k letošním sněmovním volbám ještě není jasné, kdo povede českou vládu do příštího předsednictví. Jeho úspěšné zvládnutí nicméně už slibují některé opoziční frakce.
„Zájmem Česka je integrovaná a akceschopná EU, kde bude mít Česko silný hlas a schopnost získat spojence pro prosazování společných zájmů. Zaměříme se na využití příležitosti předsednictví České republiky v Radě EU,“ píší například Piráti a STAN v koaliční smlouvě.
Naposledy předsedalo Česko Evropské unii v roce 2009, kromě ekonomické krize předsednictví poznamenal i pád pravicové vlády Mirka Topolánka (ODS). Organizace předsednictví tehdy přišla na 3,5 miliardy korun. Provázel je mimo jiné skandál Promopro nazvaný podle firmy, která inkasovala stamiliony za služby, které neprovedla.
