Návrh zákona by měla vláda schvalovat v červenci nebo srpnu. Tento postup dosud žádná česká vláda nezvolila. Pokud by sněmovna vládě důvěru nevyslovila, musí kabinet podat demisi.
Vlády sice chodily do sněmovny žádat poslance o důvěru, ale většinou to bylo po volbách, jak jim nakazuje ústava, nebo po výraznějších personálních obměnách. Spojení důvěry s hlasováním o zákonu je upraveno v ústavě, podle mnohých poslanců ale není úplně šťastné.
Nečas o tomto postupu uvažoval již dříve. Nakonec od něj ale ustoupil kvůli obavám, že by levicová opozice mohla obstrukcemi projednávání příslušného zákona zdržet. V ústavě je totiž psáno, že jestliže se sněmovna neusnese o zákonu, s nímž je spojeno hlasování o důvěře, do tří měsíců, může ji prezident rozpustit. Vláda má ale zároveň právo žádat sněmovnu, aby takový zákon do třech měsíců projednala.
Zákon o jednacím řádu předpokládá, že vláda spojí se zákonem žádost o vyslovení důvěry už při jeho předložení. Její organizační výbor v takovém případě navrhne sněmovně ke schválení časový harmonogram projednávání zákona při zachování lhůt na jeho schvalování.
