Vláda změní financování sociální péče. Ve hře je zrovnoprávnění státních a soukromých zařízení | E15.cz

Vláda změní financování sociální péče. Ve hře je zrovnoprávnění státních a soukromých zařízení

Domov Sulická v pražské Krči
Domov Sulická v pražské Krči
• 
ZDROJ: Daniel Vitouš

Anna-Marie Horáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Nový legislativní plán vlády na příští rok, který se teď projednává, by mohl odstartovat změnu v nejasném rozdělování peněz na sociální služby. Dotace teď tvoří asi třetinu příjmů sociálních služeb, ale některé kraje je rozdělují nečitelně a nerovnoměrně.

„Kraje dávají na prvním místě peníze příspěvkovým organizacím a to, co zbude, přerozdělují mezi ostatní poskytovatele,“ tvrdí Vojtěch Kubec ze Sdružení pečujících organizací Včelka. Kraje se na financování podílejí nerovnoměrně, rozdíly jsou podle analýzy ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2019 i mezi velikostně srovnatelnými kraji. „Již několik krajů našlo odvahu, že nárokový provozní příspěvek je distribuován nehledě na právní formu,“ podotkl v rámci červnové konference Senior Housing II. Jan Šnajdr z České spořitelny. 

V současné době je velký rozdíl ve financování státních sociálních služeb, tedy těch, které jsou zapsané v krajské síti sociálních služeb, a těch, které v síti nejsou. „V praxi je takřka jisté, že příspěvková organizace, která je zařazená do sítě, a tedy smluvně pověřená, bude spolufinancována ze státního rozpočtu,“ vysvětlila Šárka Kopáčková, ředitelka Domovu seniorů U Přehrady. 

Telegram - jedna z mála funkčních sociálních sítí v Rusku

Video se připravuje ...

Tuto jistotu však nemá služba nezařazená v síti, tedy například soukromá. Platby za nadstandardní služby musejí tedy suplovat částku, kterou organizace zařazené v síti získávají jako dotace. Pokud jsou však tyto úhrady nad maximální výší vyšší než jeden milion, pak jsou předmětem zdanění.

Podle slov vedoucího oddělení koncepce sociálních služeb na ministerstvu práce a sociálních věcí Jana Vrbického je v tuto dobu ve hře pět až šest různých scénářů nového financování sociálních služeb. „Některé alternativy by znamenaly spíše parametrické (změny jednotlivých pravidel beze změny systému – pozn. red.) a technické změny stávajících systémů, a některé zásadněji mění stávající systém,“ řekl vedoucí oddělení mediální komunikace Jakub Augusta.

Podrobné informace však ministerstvo v tuto chvíli sdělit nechce, Augusta však přiblížil, že je v plánu například částečné přesunutí financování ze samosprávy do státní správy, případně kompletní přesun financování do rozpočtového určení daní nebo financování ze strany centrálního orgánu. „Ty systémovější varianty financování se týkají pojištění i individualizovaných plateb, které jdou za uživatelem,“ dodal. Konkrétní kroky by měly být známé v druhé polovině roku.

Emeritní soudce Ústavního soudu Stanislav Balík na konferenci Senior Housing II. uvedl, že sociální péče je legislativně složitá a příspěvek na péči i po úpravě nedostačující. Jan Vrbický z ministerstva práce a sociálních věcí však ubezpečil, že změna financování by měla být vyřešená již v tomto volebním období.

Vojtěch Kubec ze Sdružení pečujících organizací Včelka také připomíná, že by se přes snahy o komunitní sociální bydlení nemělo zapomínat na deinstitucionalizaci, tedy přechod od institucionální péče například v podobě domovů pro seniory k takové, která umožní setrvání klienta v jeho původním domově. Podle něj osmdesát procent lidí preferuje zůstat na stáří doma, navíc u takové služby odpadají náklady za provoz budovy.

„Velcí nadregionální hráči mají tendenci budovat zařízení, protože nemovitost sama o sobě má hodnotu, a pokud potřebujete meziročně vykazovat, že máte pětiprocentní nárůst hodnoty, tak vám stačí jen to, že držíte nemovitost, a nemusíte řešit provoz jako takový,“ zmiňuje stav, kdy se vytrácí péče a nastupuje byznys. 

Autor: Anna-Marie Horáková

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery