Financování sociálního systému začíná praskat ve švech. Přestože důchody nadále tvoří největší položku ve výdajích státního rozpočtu, těžkým břemenem se stávají i další dávky. Například příspěvek na péči spolkl za loňský rok o 12 miliard korun více než před několika lety, náklady na státní sociální podporu vzrostly o téměř deset miliard. Rychle je dohání náhradní výživné uzákoněné od poloviny minulého roku, na němž stát do prosince vyplatil přes 36 miliard. Vyplývá to z výročních zpráv Úřadu práce ČR.
Ministerstvo práce a sociálních věcí i odborníci předpokládají, že výdaje na penze a příspěvky dál porostou. Proto má rezort dostat jen napřesrok přidáno zhruba 90 miliard. Celkem by měl podle prvního nástřelu státního rozpočtu hospodařit s 847,5 miliardy korun.
„S navýšením prostředků, mimo jiné na příspěvek na péči, je třeba počítat vzhledem ke stárnutí populace a ke zvyšování její závislosti na pomoci jiných osob. Nejsou vyloučeny ani další úpravy výše dávky či zvažovaná valorizace,“ uvedl šéf mediální komunikace ministerstva práce Jakub Augusta.
Důchody se od září opět zvýší! Vláda schválila další valorizaci. A odklepla i nouzový stav do prázdnin
Příspěvek na péči vzrostl z důvodu razantního zvýšení částek pro osoby ve III. a IV. stupni závislosti na cizí pomoci. Stouply i výdaje na státní sociální podporu, a to zejména úpravami rodičovského příspěvku. Po zvýšení se podílí na výdajích sociální podpory, která si loni vyžádala bezmála 45 miliard, čtyřmi pětinami.
„Dále byl zvýšen přídavek na dítě a rozšířen okruh dětí s nárokem na něj. Každoročně se také nově stanoví normativní náklady na bydlení a náklady na pevná paliva pro příspěvek na bydlení,“ dodal Augusta.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila se objem sociálního polštáře nejvíce zvětšil v roce 2020. Bývalá vláda ANO a ČSSD tehdy zvýšila jednak životní minimum, od něhož se odvíjí výše některých sociálních dávek, a zároveň i rodičovský příspěvek.
„Vzhledem k nadále významně rozbouřené české inflaci předpokládám, že i tyto výdaje v dohledné době opět narostou, jelikož jejich současná výše nebude dostatečná pro naplnění jejich smyslu, kterým je ochrana ekonomicky zranitelných skupin obyvatel před materiální chudobou,“ míní Hradil. Ze všech vládních opatření z posledních let však analytik považuje nárůst životního minima a rodičovského příspěvku za nejvíce smysluplná. „Poměr dodatečných nákladů ze státního rozpočtu a společenské prospěšnosti vyznívá zdaleka nejlépe,“ podotkl.
Také investiční manažer Finlord Boris Tomčiak je přesvědčen, že dávky porostou. Upřednostnil by zejména ty na podporu výchovy dětí. „Populace stárne a každá vláda musí myslet na to, aby lidé chtěli mít děti. Náklady na výchovu rostou a některé rodiny by bez příspěvků měly problém vyžít,“ soudí.
Podle Tomčiaka i Hradila musí kabinet hledat úspory v jiných kapitolách, měl by například zredukovat počet úředníků a zpomalit růst jejich platů. Za velkou chybu považuje Hradil zrušení superhrubé mzdy přede dvěma roky, na němž se tehdejší vláda dohodla s pravicovou opozicí. Přitom ve stejné době zvýšila dávky. „Českou specialitou je, že jsme se v roce 2020 vydali na cestu levicově vysokých výdajů a pravicově nízkých příjmů. Z hlediska státního rozpočtu jsme si z obou světů vzali to nejhorší,“ uvedl Hradil.
I když sociální systém bude na uspokojení žadatelů o různé příspěvky potřebovat stále více peněz, jeho největší slabinou zůstávají důchody. Jejích výplaty za posledních osm let nabobtnaly o 160 miliard korun na loňských asi 540 miliard. Jen letošní dvojí mimořádné zvýšení penzí způsobené inflací bude stát až 30 miliard.
