Vrchní soud zrušil podmíněné tresty pro Nečasovou a Rittiga. Případ vrátil k projednání
Podmíněné tresty pro bývalou šéfku kabinetu premiéra Petra Nečase Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) ani pro lobbistu Ivo Rittiga a jeho právníka neplatí. Vrchní soud zrušil rozsudek pražského městského soudu v kauze vyzrazení utajené zprávy BIS z ledna letošního roku a vrátil případ k opětovnému posouzení. Učinil tak poté, co projednal odvolání žalobce i obžalovaných.
Pražský městský soud nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí a existují pochybnosti o správnosti jeho skutkových zjištění, uvedl předseda odvolacího senátu Viktor Mach.
K objasnění věci tak bude potřeba provést ještě další důkazy. "Bude na soudu prvního stupně, aby doplnil dokazování a opět s rozmyslem zkoumal, zda jednání obžalovaných naplnilo všechny znaky skutkové podstaty žalovaného, nebo jiného trestného činu," konstatoval soudce.
Problém představuje zejména hlavní důkazní materiál obžaloby - odposlechy z Rittigovy schůzky s advokáty v hotelu Ventana. Pražský městský soud bude muset znovu posoudit, zda je použití daného materiálu při posuzování případu vůbec přípustné. Nahrávky totiž byly pořízeny za jiným účelem a to při prověřování nesouvisející trestné činnosti.
Nepravomocný rozsudek uložil Janě Nečasové podmíněný trest v délce 1,5 roku za to, že zprostředkovaně vyzradila tajné informace lobbistovi Ivo Rittigovi. Kromě toho jí soud na tři roky zakázal pracovat ve funkcích s přístupem k utajovaným informacím. Zmíněný lobbista i jeho advokát David Michal, který v kauze vyzrazení obsahu tajné zprávy BIS figuroval jako prostředník mezi oběma dotyčnými, dostali u soudu devítiměsíční podmínku.
Státní zástupce i všichni tři zmiňovaní se proti rozsudku pražského městského soudu z ledna letošního roku odvolali. Státní zástupce Rostislav Bajger přitom původně pro všechny obžalované požadoval vyšší tresty a vyřčené verdikty v lednu označil za „nepřiměřeně mírné”. V kauze figuroval také někdejší poradce ministra zemědělství Tomáš Jindra, jehož jako jediného ze čtveřice obžalovaných soud zprostil obvinění.
Jana Nečasová měla podle nepravomocného rozsudku soudu nižší instance spolu s tehdejším ministrem zemědělství Petrem Bendlem (ODS) informovat Ivo Rittiga, že premiér Petr Nečas dostal utajený materiál, o kterém Rittig usoudil, že se týká jeho osoby. Kvůli němu pak měl poslat na schůzku s Nečasovou svého advokáta Davida Michala, kterému Nečasová měla obsah tajné zprávy sdělit.
Michal pak údajně získané informace předal Rittigovi. Díky tomu měl lobbista získat možnost zakrýt svůj vliv na státní orgány, státní instituce a společnosti s majetkovou účastí.
Obžalovaní však vinu od začátku popírají. Obhajobu přitom zakládají na skutečnosti, že Nečasová a tím pádem ani ostatní osoby v kauze neměly šanci zjistit, jaké informace tajná zpráva obsahuje. Ta totiž byla určena pouze premiéru Nečasovi. Rittig tak označil celou kauzu za „absurdní”.
Nečasová také argumentovala tím, že popsaným jednáním by ohrozila sebe i svého tou dobou již dlouholetého partnera expremiéra Petra Nečase. Jejím úkolem prý bylo pouze zkontaktovat lidi z ministerstva zemědělství a oznámit jim, že se premiérovi nelíbí, co se v resortu děje. Kvůli tomu se také sešla s advokátem Michalem.
Nečasová je souzena také v případu "trafik" pro poslance ODS, ve které figuruje i její manžel Petr Nečas a bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Obžaloba tvrdí, že Nečas prostřednictvím Nečasové a Bočka zajistil trojici rebelujících poslanců ODS Marku Šnajdrovi, Ivanu Fuksovi a Petru Tluchořovi lukrativními posty ve státních firmách výměnou za to, že budou v Poslanecké sněmovně hlasovat pro balíček daňových změn, který navrhovala vládní koalice.
Další neuzavřenou kauzou, ve které figuruje Nečasová, je krácení daní z luxusních darů. Celkem jednatřicet darů většinou ve formě hodinek a šperků zakoupených v Pařížské ulici, které Nečasová obdržela například od některých lobbistů, podnikatelů či ředitele ČEZ Daniela Beneše, bývala šéfka kanceláře premiérova kabinetu nezdanila, čímž měla připravit stát až o stovky tisíc korun.
Policie se nicméně domnívá, že spíše než o dary se jednalo o úplatky, které měly vlivným lidem zajistit udržení pozic ve firmách nebo přístup k premiérovi.
Nečasová kromě toho figuruje ještě v kauze zneužití vojenského zpravodajství, ve které čelí obvinění, že na podzim roku 2012 uložila důstojníkům vojenské rozvědky, aby z osobních důvodů sledovali tehdejší manželku Petra Nečase Radku.
