Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) chce cílit podporu ke středním zemědělským podnikům. Vláda chce podporovat i zaměstnanost na venkově a nedanění dotací, uvedl k úpravě strategického plánu, kterou chce mít hotovou do konce února. Ministr po čtvrtečním jednání se zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a Asociace soukromého zemědělství a premiérem Petrem Fialou (ODS) ve Strakově akademii také řekl, že na mimořádné evropské radě v Bruselu bude 26. února Česko zastávat pozici odbyrokratizování oboru.
Výborný i Fiala dále zdůraznili, že na jednání zazněl jednoznačný distanc zúčastněných od avizovaného pondělního protestu zemědělců v Praze. Agrární komora se připojí k symbolické jízdě napříč Evropou 22. února, uvedl Fiala. Výborný tento protest vnímá jako podporu pro českou pozici při jednání v Bruselu.
Podle premiéra nelze oddělit českou a evropskou debatu o vývoji zemědělství. „Shodneme se v tom, že v Evropě je uplatňována přílišná regulace, vysoká míra byrokracie,“ řekl Fiala. Obdobný dialog tomu, který vede česká vláda s reprezentanty zemědělců, je třeba vést i na úrovni Evropské unie. Koaliční experti se podle Výborného už shodli na některých úpravách pravidel v zemědělství, připravují kroky k odbyrokratizování oboru.
V případě podpory vychází koalice z toho, že po posílení pozice malých podniků v minulých letech je třeba udržet střední firmy tak, aby bylo české zemědělství pestré. Změny jsou podle Fialy nutné k tomu, aby mohlo zemědělství plnit funkce, které se po něm požadují, tedy dostupné potraviny za přijatelné ceny, ale například i rozvoj venkova.
Na byrokratickou zátěž, systém kontrol nebo nastavení dotační politiky si čeští zemědělci stěžují dlouhodobě. Vedle toho je trápí také podle nich rostoucí náklady. Například Asociace soukromého zemědělství tento týden představila deset návrhů, které by podle ní přispěly ke zlepšení zemědělství. Patří k nim zastropování dotací či zachování současné podoby takzvané redistributivní platby, kterou získávají všichni žadatelé na prvních 150 hektarů svých zemědělských pozemků. Zemědělský svaz pak už dříve upozornil na to, že podle jeho interního průzkumu klesl loni zisk zemědělských firem na 8,7 miliardy korun z 22 miliard v roce 2022.
Podle údajů OECD činila odhadovaná podpora zemědělcům (Producent Support Estimate; PSE) v roce 2022 v EU 84,2 miliardy eur, tedy zhruba 15 procent hrubých příjmů zemědělců. Z evropských mimounijních zemí činila podpora farmářům 6,5 miliardy eur v Británii (15 procent hrubých příjmů zemědělců), 5,7 miliardy eur ve Švýcarsku (44,6 procenta) a 2,7 miliardy eur v Norsku (49 procent).
Ve Spojených státech byla ve stejném období podpora zemědělců ve výši 38,9 miliardy eur (7,2 procenta hrubých příjmů zemědělců), v Austrálii 2,7 miliardy eur (4,3 procenta) a v Kanadě 5,2 miliardy eur (7,6 procenta). V Japonsku činil PSE 22,9 miliardy eur (31,8 procenta hrubých příjmů zemědělců) a v Koreji 20,8 miliardy eur (43 procent), vyplývá z údajů OECD.
