Magisterský program Mezinárodní management vyučovaný na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE) obsadil letos čtrnáctou příčku prestižního žebříčku sta nejlepších světových byznys programů hodnocených deníkem Financial Times. Jedná se o historicky nejlepší umístění programu – v průběhu posledních pěti let se mu podařilo posunout se skoro o 70 příček z dolního patra žebříčku do první dvacítky. I přes strmě rostoucí prestiž ve světě chce škola i nadále zůstat dostupná hlavně pro místní české a slovenské studenty. „Chceme vzdělávat byznys elitu národa,“ shrnuje cíl Ladislav Tyll, akademický ředitel studijního programu, který vznikl v rámci spolupráce několika desítek zahraničních škol.
Jedním z hlavních kritérií, podle nichž Financial Times hodnotí postavení studia, jsou platové podmínky jeho absolventů. „Není překvapující, že letošní první příčku obsadila švýcarská univerzita, kde se průměrná roční mzda absolventů pohybuje v přepočtu kolem 2,6 milionu korun,“ podotýká Tyll.
Právě v tomto ohledu zaznamenal program na VŠE nejmarkantnější proměnu. „Začali jsme nabírat více zahraničních studentů, kteří dnes tvoří lehce přes polovinu celkového počtu studujících,“ vysvětluje Tyll. Většina cizích studentů programu pochází z Německa, Nizozemska nebo z Francie. Po absolvování školy se často vracejí zpátky do západní Evropy, kde se manažerské mzdy pohybují na mnohem vyšší rovině než v Česku.
Průměrná roční mzda absolventů českého programu činí zhruba 1,6 milionu korun. „I přesto že by se našemu programu vyplatilo nabírat co nejvíc západoevropských studentů, nechceme to udělat. Chceme i nadále poskytovat veřejnou službu pro český a slovenský byznys,“ dodává.
Čechům žebříčky nic neříkají
Současný počet uchazečů se dlouhodobě pohybuje mezi 120 a 130 studenty a do programu se dostane zhruba třetina z nich. „Čím dál vyšší prestiž školy není paradoxně vidět na počtu uchazečů. Důvodem je pandemie a demografické propady, které musel vybalancovat právě vyšší zájem o studium,“ líčí Tyll.
Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989
Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989 • Videohub
Letošní čtrnácté místo znamená podle akademika výjimečný úspěch. „Většina zahraničních studentů se orientuje na top patnáct škol, zbytku si většinou nevšímá. A už teď registrujeme nárůst poptávky,“ konstatuje. Poptávka roste víc právě ze strany zahraničních studentů. „Čeští studenti tyto světové žebříčky tolik nesledují. Je to i tím, že veřejnost není zvyklá číst si kvalitní ekonomické tituly jako The Economist nebo Financial Times,“ podotýká.
Nízkou znalost světových ekonomických médií přisuzuje horší jazykové vybavenosti českých studentů. „Také jde o jednu z hlavních překážek, která brání mnoha českým studentům studiu u nás – požadujeme angličtinu na úrovni C1,“ dodává.
Budoucí lídry poznáme
Mezi nejviditelnější absolventy oboru patří například šéf marketingu pro Google pro střední a východní Evropu Petr Šmíd nebo Pavel Baranyk, který má v Googlu na starosti marketing produktů Gmail nebo Kalendář. „Takto úspěšné budoucí manažery dokážeme poznat už během studia,“ je přesvědčen Tyll.
„V našich assessment centrech sedí nejen profesoři, ale i psychologové a kariérní poradci z prostředí firem, kteří v průběhu několikahodinových skupinových pohovorů hodnotí schopnost týmové spolupráce studentů a celkovou integritu osobnosti, která je nepostradatelná pro lídra,“ shrnuje.
Náročnost výběru vysvětluje i tím, že si škola nemůže dovolit chyby. „Financial Times mezi absolventy dotazuje jejich platové podmínky. Pokud bychom se ve svém hodnocení zmýlili a přijali člověka, který nebude tolik úspěšný, pak v tom potopí úspěchy i ostatních spolužáků,“ vysvětluje.
Křehcí jako vločky
Právě s hodnocením mají současní mladí lidé největší problém. „Dnešní studenti jsou křehcí jako sněhové vločky. Řada partnerských škol z aliance CEMS dokonce ustupuje od známkování, protože jejich studentům tak tvrdé hodnocení nevyhovuje, údajně jim brání v kreativním myšlení,“ líčí Tyll. Domnívá se naopak, že jasná a podrobná zpětná vazba může pomoci sebereflexi a také připravit studenta na tvrdý byznysový svět. „Firmy si projekty neznámkují, ale dávají si zpětnou vazbu v podobě investic. Student, který na to nebude připravený, se jednoduše sesype,“ dodává odborník, podle něhož se škola nechystá od známkování ustoupit.
Na přípravě budoucích manažerů by se podle odborníka měly podílet i samotné firmy. „Hodně firem dodnes vnímá absolventy jako hotový produkt, který nakoupí. Místo toho by měly vnímat svou roli v jejich vzdělávání a finanční a kariérní spolupráci se školami jako dlouhodobou investici do vlastní značky zaměstnavatele,“ shrnuje. Vyžaduje to ale podle něj vizionářské myšlení šéfů stávajících firem. „S řadou z nich dnes spolupracujeme. I díky jejich finanční podpoře dokážeme udržet hladinu školného na relativné nízké částce ve srovnání s jinými školami v západní Evropě,“ uzavírá.
