Covidová pandemie a také volební dárky bývalé vlády Andreje Babiše (ANO) zadlužily Česko zdaleka nejvíce za posledních třicet let. Sekeru hluboko zaťala už minulá krize, od roku 2008 postupně přesáhla 1,5 bilionu korun. V období prosperity však ANO a ČSSD snížily závazky pouze nepatrně, od roku 2019 pak raketově vzrostly. Letos zřejmě přesáhnou hranici 2,5 bilionu.
Přestože v poměru k HDP je zadlužení České republiky v Evropské unii jedno z nejnižších, varovný je právě jeho skokové zvyšování. Babišův kabinet v něm chtěl pokračovat. Naopak nová vláda Petra Fialy hodlá šlápnout na brzdu.
„Jeden z nejdůležitějších úkolů, který před vládou stojí, je zastavit rychlé tempo zadlužování státu. Z hlediska plánované konsolidace veřejných financí je Česko ze zemí EU nejméně ambiciózní, ostatní už začaly brzdit,“ uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Vláda: Programové priority
Jedním z důvodů neutěšeného stavu jsou vysoké rozpočtové výdaje, které mezi lety 2016 až 2020 nabobtnaly o 600 miliard korun na 1,8 bilionu. „Stalo se to za pouhé čtyři roky. Je to strašidelný výkon minulé vlády,“ řekl místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Jan Skopeček.
Přestože lídři ANO a sociální demokracie před volbami hovořili o nastartování ekonomiky, v zadlužování chtěli pokračovat. Ministerstvo financí predikovalo, že závazky za letošek převýší 2,5 bilionu korun a za dva roky překonají tři biliony.
Bývalá šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO) přitom vyzdvihovala snahu dluh krotit. „Když se Andrej Babiš stal v roce 2014 ministrem financí, přebral veřejné finance s deficitem, který byl vyšší než 44 procent HDP. Těsně před začátkem pandemie byl na úrovni třiceti procent,“ tvrdila.
Loni zadlužení dosáhlo 37,7 procenta HDP a nadále rostlo. Podle listopadového odhadu ministerstva financí mělo na konci roku činit 43,3 procenta. Predikce pro prosinec 2022 očekává zvýšení na 46,2 procenta.
„Aktuální výhled počítá s postupným snižováním deficitu veřejných financí až na 3,5 procenta hrubého domácího produktu v roce 2024. Taková výše schodků by dluh přiblížila 51 procentům HDP na konci roku 2024. Česká republika by tedy měla plnit maastrichtské dluhové kritérium a kritérium Paktu o stabilitě a růstu stejně jako hranici pravidla daného zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,“ argumentuje úřad.
Samotný státní dluh vykázal za minulý rok úroveň přesahující dva biliony korun, což se stalo poprvé v historii. Jen během loňska nabobtnal o téměř 410 miliard. Například za celé období 2009 až 2019 stoupl o 460 miliard.
Ratingové agentury jsou vůči Česku zatím přívětivé. Například Fitch v prosinci znovu potvrdil hodnocení úvěrové spolehlivosti země na stupni AA–. Očekává však úsporné kroky nové vlády.
„Stabilizovaný výhled agentury Fitch je velmi pozitivní zprávou. Nicméně stojí na heroickém předpokladu poklesu deficitu veřejných financí v roce 2023 na tři procenta HDP,“ komentovala závěry Zamrazilová.
Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Vláda ho financuje pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Růst státního dluhu České republiky (v miliardách korun)
- 1993 158,8
- 1994 157,3
- 1995 154,4
- 1996 155,2
- 1997 173,1
- 1998 194,7
- 1999 228,4
- 2000 289,3
- 2001 345,0
- 2002 395,9
- 2003 493,2
- 2004 592,9
- 2005 691,2
- 2006 802,5
- 2007 892,3
- 2008 999,5
- 2009 1178,2
- 2010 1344,1
- 2011 1499,4
- 2012 1667,6
- 2013 1683,3
- 2014 1663,7
- 2015 1673,0
- 2016 1613,4
- 2017 1624,7
- 2018 1622,0
- 2019 1640,2
- 2020 2049,7
3. čtvrtletí 2021 2333,9
- * 2021 2530,9
- * 2022 2800,9
- * 2023 3055,7
Pramen MF, publikace Státní rozpočet v kostce
* Předpoklad MF