Přímá finanční pomoc dál putuje k podnikatelům a firmám s velkým zpožděním. Od začátku druhé vlny, tedy zhruba od října, přišlo na jejich účty kolem sedmi miliard korun. Na úvěrech získaly firmy dalších jedenáct miliard, jak plyne z údajů zveřejněných ministerstvy a z propočtů deníku E15. Další desítky miliard jsou přislíbené, u většiny programů se však žádosti teprve vyhodnocují. Nově oznámené dotace – například pro restaurace a hoteliéry – jsou stále ve fázi příprav.
„Pomoc je pomalá a vyřízení žádostí trvá zbytečně dlouho místo toho, aby bylo rychlé. Finanční kompenzace dostanou podnikatelé i měsíce od okamžiku, kdy je potřebovali,“ upozornil předseda Českomoravské konfederace odborových svazu Josef Středula. Dokazuje to například zkušenost majitele olomoucké restaurace U Anči Luďka Stránského. „Ještě nemám vyřízený ani Covid-nájemné za červenec, srpen a září. Je velmi těžké se k tomu propracovat,“ postěžoval si restauratér.
Pro srovnání, během jarní vlny nákazy COVID-19, kdy stát teprve zkoušel, jaká opatření budou fungovat, se za podobné období, tedy zhruba do konce dubna, vyplatilo podnikatelům také přes sedm miliard korun. Další miliardy šly v rámci zaručených úvěrů firmám. Drtivá většina peněz tehdy směřovala v podobě plošného kompenzačního bonusu živnostníkům, firmy v prvních týdnech nedostaly vyjma úvěrů téměř nic.
Podzimní vlna ukázala, že dobře fungovaly již zavedené programy a pomoc se dostala k firmám i živnostníkům. Například z programu Antivirus obdržely firmy za říjen zhruba dvě miliardy korun. Žádosti za proplacení listopadových mezd se ještě vyhodnocují. Miliardu a půl pak dostali v rámci bonusu živnostníci. Na podzim se však také teprve vyplácely kompenzace za první vlnu, ať už pro hoteliéry nebo dopravce.
Podnikatelé si počkají
Nejinak tomu bude nyní. Na dotace pro jednotlivé sektory za podzimní vlnu si firmy několik týdnů až měsíců počkají. Přestože jich vláda přijala během posledních týdnů řadu, některé musely čekat na souhlas Evropské komise, čímž se vyhodnocování žádostí protahuje.
Další programy vláda odklepla teprve v prosinci. Peníze proto ještě nedorazily mimo jiné restauratérům, hoteliérům, cestovním kancelářím, průvodcům, zemědělcům či podnikatelům v kultuře a sportu. Živnostníci také teprve v prosinci dostali možnost kromě bonusu žádat o peníze z ostatních programů na podporu podnikání.
Firmy navíc nepovažují slíbené kompenzace za dostatečné. „Původní prohlášení premiéra o tom, že náhrady pro zavřené podniky budou tentokrát stoprocentní, se ukázalo být planým slibem. Vláda přišla se zcela jiným, velmi nedostatečným návrhem kompenzací,“ řekl šéf České unie cestovního ruchu Viliam Sivek. „Pokud kabinet splní, co slíbil, budou na tom sice restaurace a hotely nepatrně lépe, ale ostatní mají smůlu, “ dodal.
Hospodářská komora kvůli vyšší efektivitě přidělování pomoci žádá jeden kompenzační program pro všechny zasažené provozy. Částky by se mohly odvíjet od padesáti do osmdesáti procent loňského obratu. „Řada podnikatelů dosud nemá nárok na žádnou kompenzaci, i přestože mají až 90procentní propad tržeb,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.
Imaginární bilion
Objem skutečně vyplacených peněz kontrastuje s jarním příslibem Andreje Babiše (ANO), že stát napumpuje do ekonomiky 1,2 bilionu korun. Tímto argumentem hájil spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) i letošní půlbilionový schodek státního rozpočtu. Podle analýzy Hospodářské komory však byla z přislíbené astronomické sumy za celý rok proplacena necelá desetina. Z toho hmatatelné peníze tvořily pouze zlomek.
„Naši analytici očekávají, že ke konci prosince bude letošní státní podpora činit 105,3 miliardy korun. Z toho ale podpora fakticky adresovaná firmám prostřednictvím výdajů veřejných rozpočtů činila pouhých 16,6 miliardy,“ řekl za komoru Dlouhý. Zbytek peněz tvořily především různé daňové a pojistné úlevy. „Část z nich je odkladem plateb, podnikatelé je budou muset stejně uhradit,“ podotkl.
Ministerstvo financí oponuje inventurou provedenou ke konci listopadu, která zahrnuje nejen podzimní, ale i jarní vlnu koronaviru. Ani čísla úřadu Schillerové však nedosahují bilionové výše. Pomoc firmám a domácnostem měla stát 150 miliard korun, drtivou většinu z této částky představují odklady a odpuštění různých plateb a daní. Na 57 miliard pak ministerstvo vyčíslilo podporu úvěrů v programech COVID.
Za vládní pomocí stojí i přes kritiku opozičních stran ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). „Co se týká kompenzací živnostníkům a podnikatelům, výtky opozice považuji za skutečně dobrý vtip. Za finanční krize před dvanácti lety, když zde vládla opozice, jsme jako podnikatelé nedostali nic. Nula. Čistá nula,“ uvedl ministr.
