Podle Víta Samka z legislativního odboru Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) je švarcsystém pro zaměstnavatele výhodný především proto, že nemusí za zaměstnance platit sociální pojištění či náhradu mzdy v době nemoci.
Podle Samka ho znemožní tato novela v kombinaci s novelou zákona o zaměstnanosti. Z ní totiž vypadla slova, která umožňují zaměstnávat lidi jinak než na klasický pracovní poměr nebo dohodu o provedení práce či o pracovní činnosti. Nebude tak možné vykonávat tzv. závislou práci na základě jiné smlouvy. „A těmi byly ty obchodní smlouvy, které se uzavíraly se živnostníkem,“ řekl Samek. Upozornil, že v případě porušení hrozí vysoké pokuty pro firmy i pracovníky.
Novela zákoníku práce přináší i další změny. Mezi nejdiskutovanější patří vyplácení odstupného. Člověk, který odpracuje v podniku méně než rok, při propuštění dostane nově jeden průměrný měsíční plat. Pokud bude ve firmě od jednoho do dvou let, náležet mu budou dva platy. Když odpracuje více než dva roky, budou to jako dosud tří průměrných výdělky.
Další změnou je zavedení nového výpovědního důvodu. Zaměstnavatel totiž dostane možnost propustit zaměstnance, který hrubým způsobem poruší v průběhu prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnost. To se nelíbí odborům, podle kterých je opatření protiústavní. Zaměstnanec je totiž za porušení léčebného režimu trestán již odnětím náhrady mzdy, kterou mu zaměstnavatel vyplácí, a člověka nelze trestat dvakrát za totéž pochybení.
Prodloužení dohody o provedení práce
Od nového roku se také ze 150 hodin na rok na 300 hodin ročně prodlužuje doba, kterou lze v průběhu jednoho roku odpracovat na základě dohody o provedení práce (DPP). „Tuto novinku ocení například stavební firmy, které v sezoně nemohou zaměstnat na dohodu kvůli nízkému počtu hodin dostatek pracovníků a přitom je potřebují,“ míní například ředitel finančně poradenské společnosti DataLife Petr Husák.
Podle výkonné ředitelky společnosti Asiana, která provozuje portál Letuška.cz, to však pro všechny společnosti zdaleka tak výhodné není. Novela totiž nastavuje strop měsíčního příjmu, který mohou lidé na základě dohody dostávat, a to na na 10 tisíc korun. Z příjmů nad tuto částku se pak bude platit zdravotní a sociální pojištění. „Nastavený limit práci prodraží se všemi důsledky pro firmu,“ uvedla Litvinová. Pokud například výdělek zaměstnance překročí daný limit, musí ho zaměstnavatel za daný měsíc přihlásit na zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zařízení. Když v následujícím měsíci na desetitisícovou částku nedosáhne, zase ho musí odhlásit. Za období, kdy se odvádělo zdravotní a sociální pojištění, je navíc podle Litvinové nutné vystavit evidenční důchodový list a pro každou ukončenou DPP zápočtový list.
