Nejvyšší příjmy v přepočtu na obyvatele měl mezi lety 2012 a 2015 Kraj Vysočina s 18 487 korunami na osobu, následoval Karlovarský kraj s 18 224 korunami. Nejméně peněz na obyvatele získaly do svých rozpočtů kraje Jihomoravský a Moravskoslezský, a to 13 906 korun, respektive 14 166 korun. Kraj s nejnižšími příjmy tedy dostal tři čtvrtiny částky kraje s nejvyšší hodnotou.
Loni celkové příjmy krajů stouply meziročně o desetinu na 160,8 miliardy. Růst byl dvojnásobný ve srovnání s rokem 2014, značný vliv měl přesun financování sociálních služeb ze státu na kraje. Nejrychleji, a to o více než 16 procent, loni stouply příjmy Jihočeskému a Karlovarskému kraji.
Kraje jako celek hospodařily v posledních čtyřech letech s téměř vyrovnaným rozpočtem. Největší díl z příjmů ušetřil v tomto období Pardubický kraj, a to téměř čtyři procenta ze souhrnu čtyřletých příjmů. Na druhém místě je Královéhradecký kraj s dvouprocentní úsporou. Naopak příjmy Moravskoslezského kraje byly o téměř čtyři procenta nižší než výdaje, v Olomouckém kraji to bylo o tři procenta.
Krajské rozpočty skončily v roce 2012 schodkem ve výši tří procent celkových příjmů, o rok později bylo hospodaření vyrovnané. Poté se hospodaření zlepšovalo, napomohl tomu i plynulý růst příjmů. V roce 2014 vykázaly kraje dvouprocentní přebytek a loni schodek 0,2 procenta příjmů.
Dluhy, příjmy a výdaje krajů:
Přebytek rozpočtu loni vykázalo devět krajů, u zbývajících čtyř to byl schodek. Nejvyšší podíl deficitu na příjmech měl Moravskoslezský kraj (8,8 procenta), naopak nejvyšší úsporu příjmů dosáhl Královéhradecký kraj (3,6 procenta).
Pro kraje je důležité i to, jakou část výdajů použijí na provoz a jakou investují. Krajské samosprávy mají dlouhodobě nižší podíl kapitálových výdajů na celkových než obce, věnují tedy menší část peněz na investice a větší na provozní výdaje. V průměru za čtyři roky byl podíl kapitálových výdajů na celkových 13procentní, loni byl přitom se 17 procenty nejvyšší, svou roli sehrálo i dočerpávání evropských dotací.
Nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových dosáhl za čtyři roky Karlovarský kraj s 19 procenty, druhý byl Kraj Vysočina se 17 procenty. Naproti tomu Ústecký kraj vykazuje dlouhodobě tento podíl velmi nízký ve výši devíti procent.
| Výdaje krajů v posledních čtyřech letech rostly |
|---|
| Výdaje krajů v posledních čtyřech letech rostly. Největší díl ukrajují výdaje na dopravní obslužnost, které v průměru za čtyři roky dosáhly v přepočtu na obyvatele 1420 korun. Loni přitom poprvé za čtyřleté období klesly. Nákladnější je ale údržba silnic, která za čtyři roky přišla krajské kasy na 1770 korun v přepočtu na obyvatele. Rostly také výdaje krajů na sociální služby, zdravotnictví a kulturu. Vyplývá to z údajů společnosti Czech Credit Bureau. |
| Celkové výdaje krajů dosáhly na konci loňského roku 161,2 miliardy korun a zvýšily se meziročně o 12 procent. Vyšší byly ve všech krajích. Podíl kapitálových výdajů na celkových stoupl na 17 procent. Krajské samosprávy mají dlouhodobě nižší podíl kapitálových výdajů na celkových než obce. Věnují menší část na investice a větší na provozní výdaje. |
| Jednou z důležitých výdajových položek je dopravní obslužnost, jde o úhradu prokazatelné ztráty provozovatelům hromadné dopravy pro zajištění dopravy. Tyto výdaje se od roku 2012 zvyšovaly, loni však meziročně o sedm procent klesly na 12,7 miliardy korun. V přepočtu na osobu si zajištění dopravy loni vyžádalo 1365 korun, zatímco za celé čtyřleté období se tento výdaj vyšplhal na 1420 korun. |
| Kromě výdajů na dopravní obslužnost financují kraje v rámci svých rozpočtů také správu, údržbu a výstavbu silniční sítě. Tyto výdaje byly v průměru za roky 2012 až 2015 nejvyšší v Kraji Vysočina, kde představovaly 2795 korun na obyvatele. Nejméně pak stála údržba silnic Jihomoravský kraj, který na ni vynaložil v průměru na obyvatele 1174 korun. Loňská údržba silnic kraje stála 20,4 miliardy korun, což bylo o 30 procent více než předloni. V přepočtu na obyvatele šlo o 2199 korun, což bylo o tři pětiny více než u dopravní obslužnosti. |
Dluh krajů, který má většinou formu bankovních úvěrů, stoupl z téměř 23 miliard v roce 2012 na loňských 24,15 miliardy. Stabilní úroveň dluhu si udržoval Olomoucký a Liberecký kraj. Dluh Kraje Vysočina se za čtyři roky téměř zdvojnásobil, naopak dluh Královéhradeckého kraje se snížil o téměř 40 procent. Mezi kraji vyniká Plzeňský kraj, který si dlouhou dobu udržoval nulový dluh a ani poslední čtyři roky nebyly výjimkou.
V přepočtu na obyvatele vykázal ke konci loňského roku nejvyšší dluh Olomoucký kraj, kde na jednoho občana připadá dluh 6216 korun. Následuje Karlovarský kraj s dluhem 3979 korun na občana. U obou krajů ale dluh od roku 2012 klesal. Naopak nízký dluh měl po Plzeňském kraji Jihočeský kraj s 863 korunami, následoval Královéhradecký kraj s 1286 korunami.
V posledních čtyřech letech svůj dluh plynule snižoval Středočeský a Královéhradecký kraj, dluh naopak každoročně zvyšoval Kraj Vysočina a Moravskoslezský kraj. Žádný kraj se až dosud nedostal do problémů se splácením závazků zahrnovaných do dluhu.
