Zájem o korespondenční volbu mírně stoupl. Očekávání vládních stran ale ani zdaleka nenaplní
Z přibližně 600 tisíc Čechů žijících v zahraničí se jich zatím rozhodlo v říjnových sněmovních volbách korespondenčně hlasovat zhruba 20,5 tisíce. Zájem o nový způsob volby, který má krajanům třeba v USA nebo v Austrálii ušetřit mnohahodinové cesty na české ambasády, tak od začátku měsíce mírně stoupl. Přesto je už jasné, že očekávání vládních stran se do uzávěrky podání žádostí ani zdaleka nenaplní.
Na přelomu měsíce evidoval Černínský palác přibližně 17 600 zájemců, ke konci minulého týdne jich bylo přes 19 tisíc. „Nyní ve zvláštním seznamu registrujeme 20 486 českých občanů. S blížícím se termínem uzávěrky zaznamenáváme nárůst zájemců,“ uvedla v úterý šéfka tiskového oddělení ministerstva zahraničí Mariana Wernerová.
Přidat své jméno na seznam korespondenčně hlasujících je možné do nedělních 16 hodin. Do tohoto termínu ale musí být žádost zastupitelskému úřadu už dodána. Nestačí tedy například zajít na poštu a vyplněný a podepsaný formulář odeslat.
Tím ale administrativa nekončí. Do 29. srpna si pak lidé ještě musejí o korespondenční hlasování písemně požádat, případně to mohou až do 1. října udělat osobně na příslušné ambasádě.
Příště bude zájem větší, doufá ministerstvo
Rezort zahraničí, přesněji vládní strany, přitom předpokládaly alespoň 50 tisíc zájemců o alternativní způsob volby, o který při schvalování novely zákona svedly dlouhý a úporný boj s opozičním hnutím ANO a SPD. Aktuální číslo však nenaplňuje očekávání koalice ani z poloviny.
„Spoléháme třeba i na slovenskou zkušenost. Když Slováci začínali s instrumentem korespondenční volby, účast při prvních hlasováních nebyla úplně vysoká. Postupně si voliči na tento nástroj zvykli,“ popsal na příkladu ředitel konzulárního odboru ministerstva Pavel Pešek. I podle některých politologů bude zájem o jiný způsob hlasování postupný.
Naděje vládních politiků byly hodně nadnesené. „Celkově, pokud se nepletu, je to nějakých 600 tisíc Čechů, kteří žijí trvale v zahraničí. Je to odhad, ale troufám si říct, že bychom se mohli dostat třeba k polovině lidí, kteří využijí standardnější, jednodušší možnost korespondenční volby,“ řekl předloni šéf rezortu vnitra Vít Rakušan (STAN) serveru iRozhlas, byť dodal, že nástup na vyšší čísla bude možná postupný.
Právě Rakušan byl kromě premiéra Petra Fialy (ODS) jedním ze skupiny koaličních poslanců, kteří s návrhem korespondenční volby ve sněmovně přišli. V důvodové zprávě k zákonu už byli rezervovanější: „Českých občanů v zahraničí žije několik stovek tisíc a jejich zájem o korespondenční hlasování nelze předem odhadnout,“ uvedli tehdy.
Krajané smýšlejí pravicově či liberálně
Lidé, kteří dali přednost korespondenční volbě, hlasovací lístky do schránek nedostanou. Najdou je na webu ministerstva vnitra. Ostatní Češi žijící nebo dočasně pracující či studující v zahraničí mohou volit tradičně na zastupitelském úřadu.
Z dosavadních výsledků plyne, že většina krajanů volí pravici nebo liberály. Například v druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 bylo započteno 22 932 hlasů z ciziny, což byla asi čtyři procenta z celkového počtu potenciálních voličů v zahraničí.
A pokud by ve sněmovních volbách v roce 2021 volili jen Češi trvale či dočasně pobývající v západní Evropě, USA nebo Austrálii, ANO by získalo 4,99 procenta hlasů a SPD 2,19 procenta. Šéf ANO Andrej Babiš by také zcela pohořel v souboji s Petrem Pavlem. Babiš by od krajanů získal 4,78 procenta hlasů, zatímco Pavel 95,21 procenta.
