Vláda Andreje Babiše (ANO) vzdala jeden ze svých programových bodů, od něhož si nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nebo pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová slibovali větší nezávislost na moci výkonné. Vadilo jim především to, že hlavu soustavy může kabinet kdykoliv a bez udání důvodu odvolat. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ANO) rozhodla, že do říjnových sněmovních voleb už nebude změny ve státním zastupitelství prosazovat.
„S ohledem na aktuální fázi volebního cyklu je nepravděpodobné, že by byl návrh novely zákona o státním zastupitelství v tomto volebním období ještě předložen sněmovně a ta jej stihla projednat,“ napsala Benešová ve zhodnocení boje s korupcí za minulý rok. Pravidelná zpráva vychází z doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy (GRECO).
Benešová pro server E15.cz uvedla, že její úřad vypracoval všechny předpisy, které GRECO po Česku požadovalo. Kromě normy o státním zastupitelství jsou podle ní ve sněmovně, nebo už je parlament schválil. „I návrh zákona o státním zastupitelství jsme připravili tak, jak jsme se k tomu zavázali, a předložili k dalšímu legislativnímu postupu. Nicméně kvůli pandemické situaci byly přednostně projednány aktuálnější předlohy,“ dodala šéfka rezortu spravedlnosti.
Sami žalobci vyjádřili názor, že za devět let projednávání hlubších změn v soustavě zůstalo z původních záměrů torzo. „Jsou pochybnosti, zda znění zákona odpovídá deklarovanému cíli, tedy posílení postavení státního zastupitelství, nebo zda se některými ustanoveními spíš neposiluje možnost vlády a ministerstva spravedlnosti do státních zastupitelství inzerovat,“ shrnul prezident Unie státních zástupců Jan Lata.
O prosazení reformy začali vedoucí žalobci usilovat už za exmistra Jiřího Pospíšila (TOP 09) v roce 2012. Ten však narazil na odpor ODS, jejíž byl tehdy členem. Podle některých komentátorů vyvrcholili snahy státních zástupců o emancipaci zásahem na Úřadu vlády v roce 2013.
Nový zákon se nepodařilo schválit ani kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) v letech 2014 až 2017, přestože to za prioritu považovali bývalí šéfové rezortu spravedlnosti Helena Válková a Robert Pelikán (oba ANO). Proti byla většina členů sněmovního ústavně právního výboru vedeného sociálním demokratem Jeronýmem Tejcem, současným náměstkem ministryně Benešové pro boj s korupcí.
Projednávání zákona se zadrhlo i za současné vlády, která ve svém programovém prohlášení slíbila také posílení odpovědnosti státních zástupců. Spolek Rekonstrukce státu a někteří další pozorovatelé míní, že roli mohla sehrát kauza Čapí hnízdo, v níž premiér Babiš čelí trestnímu stíhání. Právě žalobci mají rozhodnout, zda půjde před soud.
Pražský státní zástupce Jaroslav Šaroch řeší případ od roku 2017, v září 2019 Babiše obvinění zprostil. Nejvyšší žalobce Zeman však následně Šarochův verdikt zrušil. Šaroch byl před měsícem potrestán za nečinnost a průtahy snížením platu o deset procent po dobu čtvrt roku. Podle oficiálního sdělení kárné řízení s vyšetřováním údajného dotačního podvodu nesouviselo.
