Započtení studia do důchodu by stát vyšlo na desítky miliard. Vláda ze slibu couvla

Na období strávené formálním vzděláváním zákon o důchodovém pojistném pohlíží tak, jako kdyby studenti  té době nic nedělali.

Na období strávené formálním vzděláváním zákon o důchodovém pojistném pohlíží tak, jako kdyby studenti té době nic nedělali. Zdroj: ČTK

Dnešní dvacátníci a třicátníci, kteří snad doufali, že se doba studia promítne do jejich důchodu, mají smůlu. Vláda vymazala ze svého programového prohlášení slib, že se studium bude opět započítávat jako náhradní doba pojištění pro přiznání penze, jak to platilo do konce roku 2009. Opatření by podle ní bylo neúnosně drahé.

Důchodová reforma, již si vláda Petra Fialy (ODS) na začátku svého mandátu vysnila, naráží na realitu napjatého státního rozpočtu. Platí to minimálně u doby studia, kterou kabinet chtěl opět započítat do doby nutné k získání starobní penze. Studium se totiž od roku 2010 zcela přestalo pro účely výpočtu důchodu zohledňovat a na studující zákon pohlíží tak, že v té době nic nedělali. Ministerstvo práce a sociálních věcí si vypočítalo, že případná změna by vyšla rozpočet na půl procenta HDP ročně. Jenom letos by tak výdaje činily přes 36 miliard korun a s každým rokem by částka jen stoupala.

„Na základě důkladných analýz se ukázalo, že přínos takového kroku nepřevažuje nad vysokými rozpočtovými dopady,“ uvedl Jakub Augusta z tiskového oddělení ministerstva. „Na tomto postupu je koaliční shoda. Vydáváme se trochu jiným směrem a například více podporujeme zkrácené úvazky,“ dodal.

Do minimální doby potřebné k získání penze, která v současnosti činí 35 let, si mohou studium nadále započítat ti, kteří studovali před rokem 2010. I pro ně platí odlišná pravidla podle toho, kdy studia ukončili, v kolika letech a u některých hraje roli i typ školy. Do náhradní doby pojištění nadále spadá péče o dítě do čtyř let a další osoby, vojenská služba nebo pracovní neschopnost. Nárok mají i třeba svědci v trestních řízeních, kteří jsou pod zvláštní ochranou a nemohou tak pracovat.

Ostatní sliby týkající se penzí v programovém prohlášení vlády zůstaly i po nedávné revizi. Vláda se tak nadále snaží najít způsob, jak zkrátit minimální dobu, po kterou musí člověk pracovat nebo podnikat, aby měl nárok na důchod. „V rámci diskuze se pracuje s návrhem snížení na 25 let tak, jak to platilo před rokem 2010, nicméně tato diskuze není stále uzavřena,“ podotkl Augusta.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se již loni pokusil zkrácení doby pojistného prosadit, narazil však na odpor některých koaličních partnerů, jejichž výhrady stále trvají. Z loňského návrhu není patrné, jak velký by mělo opatření dopad do rozpočtu.

Video placeholde
Pavel: Důchodovou novelu podepíšu, ale musí ji přezkoumat soud • Blesk

Jurečka chce předložit první návrh komplexní důchodové reformy v dubnu. Měla by revidovat základní a zásluhovou složku důchodu, podpořit pracující důchodce, zpřísnit podmínky pro předčasný odchod do penze nebo reformovat valorizace. Diskutované zvýšení věku odchodu do důchodu z 65 na 68 let v ní ale nebude. „Musím jednoznačně říci, že s takovým návrhem, že bych takto propisoval věkovou hranici do důchodové reformy, nepočítám,“ řekl Jurečka, podle kterého se musí věk určovat od množiny několika faktorů, ať už průměrné délky života nebo náročnosti profese. Už dříve hovořil o tom, že by vysokoškoláci a lidé v nemanuálních profesích mohli chodit do důchodu později.

Shoda se pravděpodobně najde u zavedení dobrovolného společného vyměřovacího základu manželů. „Tento návrh má charakter přesunu části důchodového nároku od jednoho z manželů ke druhému, což fakticky znamená, že v zásadě nedochází ke změně v celkové výši nároků obou manželů. Tím jsou případné dopady na státní rozpočet zanedbatelné,“ uvedl Augusta.