Zbrojaři kritizují škrty v armádě. Obávají se o byznys i zaměstnance
V rozpočtu ministerstva obrany nadále zeje desetimiliardová díra, kterou si na premiérovi Andreji Babišovi (ANO) před koncem roku vynutili komunisté. Slib předsedy vlády, že vojsko dostane peníze na začátku ledna zpět, zůstává nesplněn.
Jeho kabinet jednal tento měsíc už dvakrát a o vrácení miliard stále nerozhodl. Babiš nyní tvrdí, že to stihne do konce měsíce. Výrazný škrt by zastavil dosavadní růst výdajů na armádu a byl by porušením závazku země vůči NATO. České zbrojařské firmy se navíc obávají o svůj byznys a o tisíce pracovních míst.
„Investiční podpora českého obranného průmyslu je dlouhodobě podceňována. Ve Francii nebo v Německu je tomu přesně naopak,“ řekl šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Dodal, že politická debata o snížení rozpočtu ministerstva obrany zastínila fakt, že je nutné myslet také na zájmy tuzemských výrobců vojenské letecké a pozemní techniky, střeliva či speciálního softwaru.
Desetimiliardový propad rozpočtu by omezil nebo zastavil nákup nových bojových vozidel pěchoty, samohybných děl ráže 155 milimetrů, ručních palných zbraní, cvičných letadel a protivzdušného systému. Na tyto kontrakty nadále počítá ministerstvo se 68 miliardami korun, z toho přes pět desítek miliard mají stát obrněnce.
České podniky si od zakázek slibují profit ve výši 27 miliard, a to nejen jako subdodavatelé. V případě Tatry Trukcs, České zbrojovky Group či Aera Vodochody jsou hlavními dodavateli.
Podle Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu mají plánované projekty vytvořit nebo zajistit 24 tisíc pracovních míst a státu přinést 29 miliard na daních.
„Návratnost tuzemské obranné akvizice na poplatcích do státního rozpočtu činí skoro 44 procent z celkové ceny,“ dodal Hynek. „Investice do obrany také stimulují vznik vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Takových zaměstnanců jsou tisíce – jen v Aeru Vodochody pracuje 1200 lidí, jejichž místa se mohou ocitnout v ohrožení,“ podotkl.
Na nejasné financování zakázek poukazuje i firma Omnipol, jež vodochodskou továrnu loni koupila spolu s maďarským investorem. „Vzhledem k tomu, že se plánované akvizice neustále odsouvají, nedokážeme zhodnotit, jak ministerstvo hodlá letošní rozpočet využít na podporu domácího průmyslu,“ uvedla mluvčí firmy Marika Přinosilová.
Převodem deseti miliard korun do rozpočtové rezervy na boj s následky pandemie podmínila KSČM svůj souhlas s návrhem zákona o státním rozpočtu na letošní rok. Normu čeká v březnu nebo v dubnu novelizace.
