„Česká republika preferuje jadernou energii a já pevně doufám, že u této preference zůstane a nepodlehne takzvanému solárnímu šílenství,“ zdůraznil prezident. Těžba ale podle něj nesmí ohrozit zásoby kvalitní pitné vody.
Ve Stráži pod Ralskem se uran těžil v letech 1967 až 1996. Chemickou těžbou bylo kontaminováno přes 370 milionů metrů krychlových podzemních vod na ploše 27 kilometrů čtverečních. Situace je o to komplikovanější, že v okolí těžby je oblast rozsáhlé zásobárny pitných vod pro severní a střední Čechy. Za 30 let byly do podzemí vtlačeny čtyři miliony tun chemikálií. Sanace území potrvá podle odhadů do roku 2037 a přijde stát na 50 miliard korun.
Zeman dnes ve Stráži připomněl, že to byl právě on, ještě jako premiér, kdo nechal těžbu uranu v Hamru v 90. letech zastavit, protože kyanidové louhování ohrožovalo spodní vody. „Stejně jako jsou důležité zásoby uranu, hnědého uhlí a řady dalších, tak jsou důležité i zásoby kvalitní pitné vody. Tu bychom určitě neměli otravovat jedy jenom proto, abychom jiné zásoby vytěžili,“ dodal Zeman. Je zastáncem ekologicky nezávadné těžby.
S těžbou uranu v Podještědí se zatím nepočítá, potenciál tam ale je. „Vytěžilo se v minulosti 26 tisíc tun, těžitelných zbývá 70 až 80 tisíc tun,“ uvedl ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík, které má sanaci území na starost.
Půta: Potřebujeme ekologičtější těžbu uranu
Liberecký hejtman Martin Půta se domnívá, že je potřeba počkat na technologie, které umožní těžbu uranu ekologicky příznivějším způsobem, než byla těžba v minulosti. „Také je potřeba do ceny jaderné energie započítat všechny budoucí náklady, což se v minulosti nedělalo,“ poznamenal hejtman a dodal: „Myslím, že uran nám ze země nikdo nevezme, je to pojistka České republiky pro její energetickou budoucnost.“ Uran z Českolipska bude podle Půty možné využít třeba až za 50 nebo 100 let, rozhodně by tak nebylo rozumné ložiska rudy prodávat.
V Česku je nyní jediný fungující uranový důl Rožná na Vysočině, těžit by se v něm mělo už jen pár let. Do budoucna přichází v úvahu lokalita Brzkov na Jihlavsku, kde je k dispozici přes tři tisíce tun uranu. V současné době by tam ale těžba byla ztrátová.
Ve světě se ročně vytěží 45 tisíc tun uranu |
---|
Ve světě se ročně těží pro energetické účely přibližně 45 tisíc tun uranu, největšími velmocemi v těžbě rudy, které jaderné reaktory zásobují, jsou Kazachstán, Austrálie a Kanada. |
Podle studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Uran 2007 vystačí světové zásoby uranu, nezmění-li se počet jaderných bloků na Zemi a nenasadí-li se nové technologie v atomové energetice, nejméně na sto let. Ovšem po roce 2030 se očekává nástup nové generace reaktorů, které umožní daleko lépe využít energii uranového jádra a „spálit“ i současný odpad. Díky tomu by mohly zásoby vystačit na tisíce let. |