Zeman: Česko by mělo zůstat u jádra a nepodlehnout solárnímu šílenství | E15.cz

Zeman: Česko by mělo zůstat u jádra a nepodlehnout solárnímu šílenství

Miloš Zeman při návštěvě Libereckého kraje (25. března 2015)
Miloš Zeman při návštěvě Libereckého kraje (25. března 2015)
• 
ZDROJ: CTK

ČTK, pav

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Prezident Miloš Zeman je pro využívání zásob uranu, stejně jako je pro další rozvoj jaderných elektráren. Řekl to na dnešním setkání s obyvateli ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku, která byla právě s těžbou uranu léta spjata.

„Česká republika preferuje jadernou energii a já pevně doufám, že u této preference zůstane a nepodlehne takzvanému solárnímu šílenství,“ zdůraznil prezident. Těžba ale podle něj nesmí ohrozit zásoby kvalitní pitné vody.

Ve Stráži pod Ralskem se uran těžil v letech 1967 až 1996. Chemickou těžbou bylo kontaminováno přes 370 milionů metrů krychlových podzemních vod na ploše 27 kilometrů čtverečních. Situace je o to komplikovanější, že v okolí těžby je oblast rozsáhlé zásobárny pitných vod pro severní a střední Čechy. Za 30 let byly do podzemí vtlačeny čtyři miliony tun chemikálií. Sanace území potrvá podle odhadů do roku 2037 a přijde stát na 50 miliard korun.

Zeman dnes ve Stráži připomněl, že to byl právě on, ještě jako premiér, kdo nechal těžbu uranu v Hamru v 90. letech zastavit, protože kyanidové louhování ohrožovalo spodní vody. „Stejně jako jsou důležité zásoby uranu, hnědého uhlí a řady dalších, tak jsou důležité i zásoby kvalitní pitné vody. Tu bychom určitě neměli otravovat jedy jenom proto, abychom jiné zásoby vytěžili,“ dodal Zeman. Je zastáncem ekologicky nezávadné těžby.

S těžbou uranu v Podještědí se zatím nepočítá, potenciál tam ale je. „Vytěžilo se v minulosti 26 tisíc tun, těžitelných zbývá 70 až 80 tisíc tun,“ uvedl ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík, které má sanaci území na starost.

Půta: Potřebujeme ekologičtější těžbu uranu

Liberecký hejtman Martin Půta se domnívá, že je potřeba počkat na technologie, které umožní těžbu uranu ekologicky příznivějším způsobem, než byla těžba v minulosti. „Také je potřeba do ceny jaderné energie započítat všechny budoucí náklady, což se v minulosti nedělalo,“ poznamenal hejtman a dodal: „Myslím, že uran nám ze země nikdo nevezme, je to pojistka České republiky pro její energetickou budoucnost.“ Uran z Českolipska bude podle Půty možné využít třeba až za 50 nebo 100 let, rozhodně by tak nebylo rozumné ložiska rudy prodávat.

V Česku je nyní jediný fungující uranový důl Rožná na Vysočině, těžit by se v něm mělo už jen pár let. Do budoucna přichází v úvahu lokalita Brzkov na Jihlavsku, kde je k dispozici přes tři tisíce tun uranu. V současné době by tam ale těžba byla ztrátová.

Ve světě se ročně vytěží 45 tisíc tun uranu
Ve světě se ročně těží pro energetické účely přibližně 45 tisíc tun uranu, největšími velmocemi v těžbě rudy, které jaderné reaktory zásobují, jsou Kazachstán, Austrálie a Kanada.
Podle studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Uran 2007 vystačí světové zásoby uranu, nezmění-li se počet jaderných bloků na Zemi a nenasadí-li se nové technologie v atomové energetice, nejméně na sto let. Ovšem po roce 2030 se očekává nástup nové generace reaktorů, které umožní daleko lépe využít energii uranového jádra a „spálit“ i současný odpad. Díky tomu by mohly zásoby vystačit na tisíce let.

Autor: ČTK, pav

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video