Zeman se Schapirovi omlouvá, pokud na Hradě 28. října opravdu seděl

Andrew Schapiro si myslí, že se vztahy s NATO nezmění

Andrew Schapiro si myslí, že se vztahy s NATO nezmění Zdroj: ČTK

americký velvyslanec Andrew Schapiro
Česká armáda začala v Afghánistánu používat bezpilotní stroje ScanEagle. Budou jí pomáhat při střežení spojenecké letecké základny Bagrám a zajišťování bezpečnosti hlídek. Na snímku z 2. června si americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro (uprostřed vlevo) podává ruku s náčelníkem generálního štábu Josefem Bečvářem při ukázce dronu ScanEagle.
Americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro.
Velvyslanec Andrew Schapiro při rozhovoru ve Studiu Blesk
Prezident Miloš Zeman
12
Fotogalerie

Prezident Miloš Zeman se omlouvá velvyslanci USA Andrewu Schapirovi, pokud informace o neúčasti diplomata na oslavách státního svátku 28. října na Hradě nebyla správná. Zeman ji dostal od protokolu prezidentské kanceláře. Prezident to uvedl v aktuálním prohlášení.

"Informaci (o neúčasti) prezident republiky obdržel od Protokolu prezidentské kanceláře. Pokud by tato informace nebyla správná, prezident republiky se samozřejmě omlouvá panu velvyslanci," stojí v prohlášení.

Zeman Schapira ve středu obvinil, že se "jako téměř jediný z velvyslanců" neúčastnil oslavy státního svátku 28. října. Americké velvyslanectví tvrzení odmítlo. Podle ambasády Schapiro na ceremoniálu ve Vladislavském sále byl, což dokazují i fotografie v médiích. Potvrdil to také německý velvyslanec v Česku Arndt Freytag von Loringhoven, který vedle Schapira seděl.

Chybná informace podle ČTK padá na hlavu ředitele hradního protokolu Jindřicha Forejta. Ovčáček sdělil, že Zeman si s Forejtem promluví.

K omluvě prezidenta ve čtvrtek vyzvali předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). "Netřeba se omlouvat neviditelnému," reagoval tehdy na jejich žádost Ovčáček.

Vše o Schapirovi čtěte zde

Z Hradu se omluvy naposledy dočkali letoví dispečeři Řízení letového provozu od mluvčího Ovčáčka, který je dříve nařkl, že nesli svůj díl viny na zpoždění leteckého speciálu se Zemanem na pohřeb bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče.

Omluvy Hradu se domáhá také vnučka novináře Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová. Zeman označil jejího děda za autora článku "Hitler je gentleman". Soudy nárok na omluvu Peroutkově vnučce přiznaly, omluvit se má Česká republika prostřednictvím prezidentské kanceláře, nikoli Zeman. Nejvyšší soud ale výkon pravomocného rozsudku odložil do doby, než rozhodne o dovoláních podaných Hradem i Kaslovou.

Ředitelem hradního protokolu je Jindřich Forejt. Naposledy se o něm mluvilo v souvislosti s kauzou kolem neudělení vyznamenání Jiřímu Bradymu, který přežil holokaust.

V říjnu sklidil kritiku také pozdní příjezd Zemana na pohřeb bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče, časový plán domlouvaly protokoly obou zemí. Minulý rok v září pak při přijetí generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga visela v Trůnním sále Pražského hradu vlajka OSN místo vlajky Severoatlantické aliance.

Schapira jmenoval velvyslancem současný americký prezident Barack Obama a diplomat se ujal funkce na konci září 2014. Během svého působení v Praze se Schapiro dostal do sporu s českým prezidentem.

Velvyslanec měl loni výhrady k Zemanově cestě na oslavy konce druhé světové války do Moskvy, kterých se kvůli ruské anexi Krymu a kvůli konfliktu na východě Ukrajiny neúčastnila většina evropských státníků.

Zeman na to reagoval, že Schapiro má zavřené dveře na Hrad, velvyslanec se tam však při oficiálních příležitostech později objevoval.

Vše o vítězství Donalda Trumpa čtěte zde

Schapiro pravděpodobně po nástupu nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa do úřadu opustí svou funkci. Zeman věří, že se po zvolení Trumpa americkým prezidentem zlepší vztahy Česka s USA.

Vztahy podle něj nebudou zatíženy "některými nedorozuměními, jako je například ne zcela profesionální postoj současného amerického velvyslance pana Schapira, který dává nevyžádané rady prezidentu republiky, kam má, či spíše kam nemá cestovat".

Výběr případů, kdy se Miloš Zeman (či kancelář prezidenta) omluvil či měl omluvit za některé své výroky:
- Letos v září soud rozhodl, že se kancelář prezidenta republiky musí omluvit vnučce Ferdinanda Peroutky Terezii Kaslové za výroky prezidenta, který novináře opakovaně označil za autora článku "Hitler je gentleman". Hrad se v dané lhůtě od právní moci rozsudku Městského soudu v Praze neomluvil, Kaslová proto podala návrh na exekuci. Hrad podal návrh na odložení omluvy, a Nejvyšší soud mu vyhověl. Nehrozí mu ani obstavení účtů kvůli exekuci. Zeman se již dříve omluvil pouze za to, že se článek nenašel. "Já se omlouvám za to, že se tento článek nenašel," řekl loni v červnu. "Ale nemohu se omluvit za to, že jsem tvrdil, že tento článek existuje, protože jsem ten článek četl na vlastní oči," dodal tehdy.
- V dubnu 2007 rozhodl soud o tom, že se Zeman musí omluvit za svůj výrok o novináři Ivanu Brezinovi. Zeman v roce 1999 jako premiér řekl, že Brezina psal za úplatu články podporující dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Brezina nařčení odmítl a podal žalobu na ochranu osobnosti. V kauze rozhodovaly soudy několika stupňů, řešil ji i Ústavní soud. Až Vrchní soud v Praze definitivně Zemanovi nařídil, aby se omluvil a zaplatil Brezinovi odškodné 50.000 korun a soudní náklady.
- V roce 2000, tedy téměř tři roky po soudním rozhodnutí, se Zeman omluvil někdejšímu spolustraníkovi Jozefu Wagnerovi. Wagner Zemana zažaloval v roce 1997 kvůli Zemanovu prohlášení, že Wagnera po vyloučení z ČSSD nechtěli do svých řad přijmout ani komunističtí poslanci. Městský soud v Praze rozhodl v únoru 1998, že se Zeman musí Wagnerovi omluvit. Za ignorování soudního verdiktu dostal Zeman v dubnu 2000 pokutu 20 tisíc korun.
- V červnu 2000 zveřejnil Zeman na příkaz soudu v televizi Nova omluvu místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi. Zeman dlužil Mackovi omluvu za své výroky pronesené v dubnu 1998 v pořadu 7 čili Sedm dní. Mimo jiné tehdy prohlásil, že Macek zprivatizoval v roce 1992 Knižní velkoobchod díky intervenci některých politických činitelů a privatizaci označil za "jednoznačné tunelování".

- V lednu 2000 se uzavřela takzvaná kauza Zieleniec, kterou odstartoval tehdejší premiér Zeman v červnu 1999 prohlášením v České televizi, že ministerstvo zahraničních věcí údajně uzavřelo za působení ministra Josefa Zieleniece (ODS) asi šedesát smluv na jeho osobní prezentaci. Zieleniecovi se omluvil ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD), z jehož informací Zeman čerpal. Kavan přiznal, že žádné důkazy o uplácení novinářů ze strany Zieleniece nemá, zároveň však uvedl, že své pochybnosti o vztahu exministra a některých žurnalistů si zachovává. K tomuto Kavanovu stanovisku se připojil i Zeman.

- Pět miliónů korun a veřejnou omluvu po ČSSD za výroky jejího předsedy Zemana žádal v roce 1996 bývalý ředitel BIS Stanislav Devátý. Zeman tvrdil, že BIS a ministerstvo vnitra vytvořily operativní skupinu sledující různé politiky. Rozsudek Městského soudu v Praze, že ČSSD musí zaplatit odškodné milión korun a prostřednictvím Zemana se omluvit na tiskové konferenci a zveřejnit i omluvu v ČTK, zrušil Vrchní soud v srpnu 1997.
- Spor s šéfem ČSSD Zemanem vedl také bývalý poslanec a pozdější policejní ředitel v Náchodě Milan Hruška, o němž Zeman v květnu 1993 veřejně prohlásil, že měl "s jistými obtížemi absolvovat sedm tříd základní školy". Podle rozsudku Městského soudu v Praze z října 1993 se Zeman měl Hruškovi omluvit a dát odškodnění 100.000 korun. Omluvu měl zveřejnit v Českém rozhlase Hradec Králové a také na některé z tiskových konferencí ČSSD. Vrchní soud v Praze v květnu 1994 snížil peněžní satisfakci na 20.000 korun. Podle Mladé fronty Dnes z března 1997 pokutu Zeman zaplatil, ale omluvu rozhlas neodvysílal. Zeman listu řekl, že omluva byla záležitostí tiskového oddělení strany.