Termín jmenování nové vlády, který designovaný premiér Petr Fiala (ODS) předpokládal v polovině prosince, je krajně nejistý. Hlavním důvodem mají být výhrady prezidenta Miloše Zemana ke kandidátovi na ministra zahraničí za Piráty Janu Lipavskému. Po úterní neformální schůzce s hlavou státu Fiala řekl, že pokud nebudou jmenováni všichni členové kabinetu, podá kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.
„A to proto aby se jednou provždy vyjasnilo, jaké jsou v této věci pravomoci prezidenta a jaké má premiér,“ uvedl.
Nebylo by to poprvé, kdy by předseda vlády udělal takový mimořádný krok. Například sám Zeman jako premiér podal v roce 2000 stejnou žalobu na tehdejšího prezidenta Václava Havla. Šlo o to, zda prezident může jmenovat guvernéra ČNB, přestože byl Zeman jako šéf kabinetu proti. Soud dal za pravdu Havlovi. Spor rozhodl za dva měsíce, což je na nejvyšší soudní instanci v zemi velmi krátká doba.
Prezident a jeho pravomoce při jmenování ministrů
I proto ústavní právníci předpokládají, že na rozuzlení současné pře Fialy se Zemanem by Česko kvůli stávající pandemii a hrozbě delšího rozpočtového provizoria v příštím roce nemuselo čekat dlouho.
„Věřím, že Ústavní soud by tuto věc projednal přednostně. Pak by mohla být rozhodnuta za několik týdnů. Nalézt řešení za pár dní ale není možné,“ odhadl expert na ústavní právo Ladislav Vyhnánek.
Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková se nechtěla k záležitosti blíže vyjadřovat, protože žádný návrh zatím nedorazil. Obecně platí, že soud se plenárními věcmi zabývá devět až 12 měsíců. Pokud však soudce zpravodaj sezná, že žaloba má mimořádnou důležitost a nesnese odkladu, může ji vyřídit dříve.
Možnosti, jak přimět prezidenta k dodržování ústavy, jsou podle odborníků v zásadě dvě. První je zmíněný kompetenční spor, který vyjasní, jaké pravomoci prezident má, jestli musí konat a také kdy musí konat. Druhou variantou je ústavní žaloba parlamentu na postup hlavy státu. Zákonodárci by ji mohli podat i za nerespektování verdiktu ústavních soudců.
Na žalobě by se ze tří pětin musely shodnout Poslanecká sněmovna a Senát. Problém by mohl nastat v dolní komoře, kde má Spolu s Piráty a STAN 108 křesel. Návrh vyžaduje souhlas 120 poslanců.
„Pokud by se parlament shodl na ústavní žalobě a soud s ní souhlasil, v podstatě by šlo o ztrátu prezidentského úřadu, protože ústavního delikventa v čele státu nechceme,“ míní právník Jan Kysela.
Kompetenční žaloby u Ústavního soudu
- Kompetenční spory u Ústavního soudu navrhuje parlament, prezident, vláda, ČNB nebo Nejvyšší kontrolní úřad.
- Například v roce 2017 tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) připravil kompetenční žalobu na prezidenta Miloše Zemana kvůli odkládání výměny ministra financí, kterým v té době byl Andrej Babiš (ANO). Možnost žaloby Sobotka zmínil i v roce 2013, kdy Zeman váhal s jmenováním některých členů kabinetu.
- O kompetenční žalobě hovořili sociální demokraté také v roce 2018, protože Zeman odmítal jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD). Kompetenční spor premiéra s prezidentem řešil Ústavní soud už před dvaceti lety lety. Zeman jako tehdejší předseda vlády odmítl podepsat jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem ČNB. Soud dal za pravdu prezidentovi Václavu Havlovi, který i přes Zemanův nesouhlas uvedl Tůmu do funkce.
- K ústavní žalobě na hlavu státu Senát dosud přistoupil jednou po rozsáhlé amnestii, kterou v roce 2013 vyhlásil exprezident Václav Klaus před svým odchodem z funkce. Soud však věc nerozhodl a řízení zastavil s odůvodněním, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.
- Během Zemanova funkčního období se Senát zabýval návrhy na ústavní žalobu několikrát, když hlava státu mimo jiné zpochybnila sankce Evropské unie proti Rusku za anexi Krymu nebo kvůli prezidentovu tvrzení o výrobě jedu novičok v Česku.
- V roce 2019 Senát přijal návrh ústavní žaloby na prezidenta, protože podle senátorů opakovaně porušil ústavu ať už nečinností, vystupováním v rozporu s oficiální zahraniční politikou země nebo s údajnými pokusy o ovlivňování justice. Sněmovna však návrh odmítla.
