Jako spisovatel se Škvorecký proslavil mimořádně kontroverzně přijatým debutem Zbabělci, v němž nabídl nový a pro tehdejší komunistický svět zcela nepřijatelný pohled na mládež. Jeho literární alter ego Danny Smiřický se zapsalo mezi klíčové hrdiny českého poválečného písemnictví a Smiřického příhody z povinné vojenské služby po pádu komunismu pobavily snad všechny české čtenáře.
Přesto Škvorecký sehrál v dějinách ještě jednu významější roli, než tu jednoho skvělého spisovatele. Byla jí úloha zachránce, které se spolu se svou ženou Zdenou Salivarovou-Škvoreckou ujali založením a dlouholetým vedením nakladatelství ´68 Publishers.
To až do ukončení činnosti v roce 1993 vydalo více než dvě stovky knih, které z politických důvodů nemohly vyjít v někdejším Československu. A to vedle původní české verze často připravilo i anglické překlady, díky nimž se umlčovaná česká literatura dostala k důležitým a vlivným osobnostem. Poslední publikací ´68 Publishers byl sborník Zdeny Salivarové-Škvorecké Osočení. Dopisy lidí ze seznamu vydaný v lednu 1993.
Vedle Škvoreckého knih (Tankový prapor, Konec nylonového věku) v ´68 Publishers vycházely knihy i dalších klíčových postav české a slovenské literární scény především šedesátých a sedmdesátých let minulého století. K těm nejdůležitějším patřili Ota Ulč, Karel Pecka, Václav Havel či Václav Černý. A samozřejmě i Milan Kundera, který zde v roce 1985 publikoval svou legendární Nesnesitelnou lehkost bytí. Další Kunderovo mimořádné dílo, Kniha smíchu a zapomnění, která zde vyšla až dva roky po francouzském překladu, pak není v češtině dostupná v žádné jiné verzi.
Za svou literární, filmovou, teoretickou i vydavatelskou činnost byl Škvorecký spolu se svou ženou oceněn hned několikarát. V roce 1990 Škvorecký obdržel Řád Bílého lva III. třídy, v roce 1999 státní cenu za literaturu a v roce 2004 se stal laureátem Ceny Jaroslava Seiferta.
Ačkoli byl jeho vztah k české kultuře silný, do Československa ani později do České republiky se již natrvalo nevrátil. Zůstal v kanadském Torontu, jež se stalo jeho druhým domovem krátce po potlačení takzvaného pražského jara.
