Ve věku 77 let zemřel ekonom, někdejší poslanec a ministr české vlády Tomáš Ježek. Oznámil to bývalý premiér Petr Pithart. Ježek je společně s Václavem Klausem a Dušanem Třískou považován za otce kuponové privatizace a iniciátora polistopadového transformačního procesu.
Podle Pitharta podlehl Ježek vážné nemoci. Někdejšího ministra považoval Pithart za přítele a vídal se s ním na pravidelných setkáních někdejších členů vlády. "Na posledním setkání se Tomáš omluvil, to bylo před 14 dny. Já jsem nevěděl, že je tak vážně nemocný," řekl expremiér.
Připomněl, že Ježek byl autorem ideje kuponové privatizace. "On se nezříkal toho autorství, hájil by to i dnes, ale připouštěl, že to nemůže být jediná ani dominantní metoda," uvedl. Dodal, že Ježek se podílel i na přímé privatizaci Škody Auto německému koncernu Volkswagen. Podle Pitharta také Ježek upozorňoval na chyby, které se při realizaci kuponové privatizace objevily.
Pithart uvedl, že si Ježka vážil. "Pro mě byl ten opravdový liberál bez bázně a hany, protože byl hluboce věřící evangelík. To byl ten původní skotský liberalismus Adama Smithe," dodal. Podobné postoje podle něj byly a jsou v Česku výjimečné.
Ježek se během listopadové revoluce v roce 1989 zúčastnil založení Občanského fóra. Poté patřil k zakládajícím členům Občanské demokratické aliance (ODA), za kterou šest let zasedal v Poslanecké sněmovně. V roce 1995 přešel z ODA do tábora ODS, z níž později vystoupil.
Před pádem komunistického režimu Tomáš Ježek pracoval v Ekonomickém a později Prognostickém ústavu Akademie věd. V devadesátých letech působil jako poradce tehdejšího ministra financí Václava Klause, po prvních svobodných volbách vedl dva roky ministerstvo privatizace, stál rovněž v čele Fondu národního majetku. Dvakrát neúspěšně kandidoval do Senátu, poté externě vyučoval na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Úmrtí Ježka komentují politici, poukazují na jeho schopnosti i zásady. "Zemřel člověk, který upřímně věřil své práci a jejímu smyslu," uvedl prezident Miloš Zeman podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka.
Ekonom, publicista a někdejší politik Tomáš Ježek byl s Václavem Klausem a Dušanem Třískou považován za otce kuponové privatizace a jednu z hlavních postav polistopadové transformace ekonomiky. Působil jako ministr pro privatizaci, krátce vedl Fond národního majetku a řadu let stál v čele Komise pro cenné papíry. Veřejné funkce opustil Ježek, který ve středu ve věku 77 let zemřel, před 15 lety, od té doby hlavně vyučoval na Vysoké škole ekonomické. "Když jsme se na jedné poradě se zahraničními experty na vládním zámku v Kolodějích procházeli s Dušanem Třískou po parku, vzpomněli jsme si na dětská léta, na potravinové lístky. Tak vznikla myšlenka na nějaké papírky, kupony, za které lidé budou získávat majetek státu," vzpomínal před dvěma lety Ježek v týdeníku Ekonom na zrod myšlenky kuponové privatizace, která se stala symbolem českého přechodu k tržnímu hospodářství. I on sám ale uznával, že ne všechno se tehdy povedlo. "Problém nastal po skončení kuponové privatizace, v momentě, kdy začal fungovat trh s akciemi. A tam byl hlavní průšvih, že to bylo bez dozoru a trvalo to pět let, protože (Václav) Klaus žádný dozor nechtěl," řekl v jednom rozhovoru Ježek. Spor o dohled nad kapitálovým trhem byl jedním z důvodů, proč se cesty někdejších přátel, kteří se znali od základní školy, nakonec rozešly. "Už nikdy bych do ničeho nešel s Václavem Klausem," odpověděl dokonce Ježek na otázku, co by změnil na svých krocích. Na svou roli v privatizačním procesu byl jinak Tomáš Ježek i po letech hrdý. Jako ministr české vlády se podílel už na takzvané malé privatizaci, tedy převodu prodejen či restaurací do soukromých rukou. "Václav Havel si v létě 1990 postěžoval, že je už půl roku po revoluci a on stále nevidí žádnou soukromou hospodu," popsal prvotní impulz, který kromě privatizace vyústil i v restituce. "To byla moje iniciativa, to Klaus vůbec nechtěl," svěřil se Hospodářským novinám. Na dnešní podobu hospodářství ale měla mnohem výraznější vliv velká privatizace, která se týkala velkých a středních firem. Některé se prodaly přímým zájemcům, část získal management, téměř 1200 podniků pak bylo v letech 1991 až 1994 zařazeno do kuponové privatizace. Na jejím počátku si mohl každý dospělý občan koupit kuponovou knížku a kolek v hodnotě 1000 korun a tím se zapojit do směny kuponů za akcie podniků. Lidé mohli investovat buď přímo, nebo prostřednictvím investičních fondů. Kuponová privatizace se uskutečnila ve dvou vlnách (od února 1992 do ledna 1993 a od října 1993 do prosince 1994), v každé bylo několik kol, ve kterých se podle zájmu měnila hodnota akcií. První vlny kuponové privatizace se zúčastnilo 5,98 milionu občanů a 264 investičních fondů, ve druhé vlně se pak zapojilo 6,16 milionu lidí a 353 fondů. Celkem se v soukromých rukou ocitl majetek za 367,5 miliardy korun. Tento způsob privatizace má dodnes vedle řady zastánců i odpůrce. Po odchodu z vlády (ministerské křeslo opustil v létě 1992) stanul Tomáš Ježek v čele Fondu národního majetku. Jako poslanec, zvolený za Občanskou demokratickou alianci, také působil v letech 1992 až 1996 v čele rozpočtového výboru. Od roku 1995 (kdy také přešel z ODA k ODS, tu opustil v roce 1997) se věnoval fungování kapitálového trhu. Zasedal v orgánech Burzy cenných papírů Praha (1995-1998), od dubna 1998 do března 2002 pak byl členem prezidia Komise pro cenné papíry. Plzeňský rodák (15. března 1940) absolvoval v roce 1962 Vysokou školu ekonomickou, už během studia vstoupil do KSČ, podle svých slov "v důsledku mládí a blbosti" (stranu opustil po srpnu 1968). Ve druhé polovině 60. let působil v týmu ekonoma Oty Šika, který se věnoval reformě československého hospodářství, později se ale rozešli. Ježek, i pod vlivem prací Friedricha Augusta von Hayeka, jež překládal, totiž odmítal takzvanou třetí cestu a plánované hospodářství. Původně pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV, druhou polovinu 80. let pak strávil jako zaměstnanec Prognostického ústavu. Do politiky vstoupil Tomáš Ježek už záhy po listopadové revoluci 1989, účastnil se založení Občanského fóra, patřil k zakládajícím členům Občanské demokratické aliance, kterou šest let zastupoval v České národní radě a Poslanecké sněmovně. Krátce po listopadu působil také jako poradce tehdejšího ministra financí Klause. Dvakrát také neúspěšně kandidoval do Senátu. |
