Zemřela Dagmar Burešová, první polistopadová ministryně spravedlnosti

Dagmar Burešová, první ministryně spravedlnosti po listopadu 1989 a bývalá předsedkyně České národní rady

Dagmar Burešová, první ministryně spravedlnosti po listopadu 1989 a bývalá předsedkyně České národní rady Zdroj: Profimedia

Dagmar Burešová s Markem Erbenem
Dagmar Burešová, první ministryně spravedlnosti po listopadu 1989 a bývalá předsedkyně České národní rady
Dagmar Burešová, tehdy předsedkyně ČNR, vystupuje v Milovech před novináře spolu s předsedou Slovenské národní rady Františkem Mikloškem
Dagmar Burešová diskutuje v Milovech s místopředsedou SNR Ivanem Čarnogurským, bratrem tehdejšího slovenského premiéra
5
Fotogalerie

O víkendu zemřela první ministryně spravedlnosti po listopadu 1989 a někdejší předsedkyně České národní rady z počátku 90. let Dagmar Burešová. Na svém twitterovém účtu to dnes oznámila Česká advokátní komora. Obhájkyni disidentů z doby totality, jež se po svém politickém angažmá vrátila k advokacii, bylo 88 let.

Burešová po roce 1969 obhajovala více než stovku lidí, kteří byli jako nepohodlní režimu vyhazováni z práce nebo jinak perzekvováni. Zastupovala takto spisovatele Milana Kunderu, publicistu a polistopadového kancléře prezidenta republiky Ivana Medka či matku Jana Palacha.

 

"O víkendu odešla do právnického nebe první dáma české justice JUDr. Dagmar Burešová. Výjimečná advokátka, první porevoluční ministryně spravedlnosti, předsedkyně České národní rady... Čest její památce!" uvedla na twitteru advokátní komora.

 

 

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa ČTK napsal, že ho Burešová jmenovala na jaře 1990 místopředsedou krajského soudu, což byla jeho první justiční funkce. "To bylo období, kdy soudci mohli svou ministryni doslova milovat. Pro její osobnost, odbornost, noblesu. S Otakarem Motejlem, Leonem Richterem, Pavlem Rychetským a Janem Vyklickým věděli nejen jak má vypadat nezávislé soudnictví v demokratickém právním státu, ale co je třeba pro to udělat. A Dagmar Burešová se do toho s velkou energií pustila. Statečná žena s čitelnou minulostí nelemovanou jen profesními úspěchy, ale zejména odvážnými občanskými mravními postoji," uvedl Baxa.

Dagmar Burešová

Dagmar Burešová se narodila 19. října 1929 do pražské právnické rodiny, právníkem byl její otec i pozdější tchán. V roce 1952 vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a začala působit jako advokátka.

Po roce 1969 obhajovala více než stovku lidí, kteří byli jako nepohodlní režimu vyhazováni z práce nebo jinak perzekvováni. Zastupovala takto spisovatele Milana Kunderu, publicistu a polistopadového kancléře prezidenta republiky Ivana Medka či matku Jana Palacha v beznadějném soudním sporu s komunistickým poslancem Vilémem Novým, jenž pronášel lživé teorie o motivech Palachova činu. 

Do polistopadové politiky vkročila hned v prosinci 1989, kdy ji Občanské fórum vyslalo do čela resortu spravedlnosti v české vládě. Jako ministryně spravedlnosti se do června 1990 podílela na přeměně české justice.

V prvních svobodných volbách v červnu 1990 do České národní rady a stala se její předsedkyní. V čele předchůdce nynější Poslanecké sněmovny působila do voleb v roce 1992. Poté na čas z vysoké politiky odešla a vrátila se k advokacii. Nejdříve zastupovala firmy, postupně se vracela k zastupování ve sporech o náhradu škod. Po roce 1999 působila také jako předsedkyně správní rady Česko-německého fondu budoucnosti, ustaveného o dva roky dříve s cílem podporovat porozumění mezi Čechy a Němci.

Prezident Václav Havel jí udělil v roce 2002 za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 2007 ji Česká advokátní komora uvedla za její celoživotní přínos spravedlnosti do právnické síně slávy. V následujícím roce svou advokátní praxi ze zdravotních důvodů ukončila.