Změny v novele zákona o veřejných zakázkách ji mohou znehodnotit | E15.cz

Změny v novele zákona o veřejných zakázkách ji mohou znehodnotit

Kristina Blümelová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
V komplexním pozměňovacím návrhu novely zákona o veřejných zakázkách (VZ), kterým se budou v příštím týdnu zabývat poslanecké výbory, jsou chyby, které novelu znehodnocují a popírají její smysl. Serveru E15.cz to řekl člen Platformy pro transparentní veřejné zakázky Daniel Weinhold.

Nová ustanovení totiž například u podlimitních VZ ruší povinnost předběžného oznámení a vypracování ekonomických zdůvodnění. Také přidává výjimky k povinnosti zveřejňovat smlouvy zakázek.

Vládní návrh novely počítá s tím, že se veškeré veřejné zakázky budou muset předběžně oznámit minimálně jeden měsíc předem a poté, v okamžiku vyhlášení, musí zadavatel vypracovat ekonomické zdůvodnění tendru. V něm musí například zdůvodnit potřebu zakázky či kvalifikační kritéria.

Pozměňovací návrh však ukládá tuto povinnost už jen u nadlimitních zakázek. Tedy obřích tendrů v hodnotě stovek milionů korun a více. „Nevidím důvod, proč by úředníci nemohli odůvodnit či předběžně oznámit i zakázku v hodnotě 5 milionů korun, také jsou to peníze,“ řekl Weinhold.

Dalším problémem jsou podle něj zakázky malého rozsahu, tedy nákupy pod jeden milion korun. Tyto tendry totiž vůbec nespadaly pod kontrolu úřadu pro hospodářkou soutěž. „Letos v lednu však nejvyšší správní soud nařídil antimonopolnímu úřadu (ÚOHS) povinnost zabývat se i těmito zakázkami. A v pozměňovacím návrhu je snaha, aby toto bylo výslovně vyňato. Situace by tedy byla taková, že ÚOHS se na tyto „minitendry“ už nikdy nepodívá,“ dodal Weinhold s tím, že když se jednoznačně řekne, že na něco nebude kontrolní orgán, tak to více méně naznačuje „dělejte si, co chcete“. Tato úprava tedy není vůbec šťastná,“ doplnil.

Ve vládním návrhu také stojí, že se všechny smlouvy na VZ musí zveřejňovat. Pozměňovací návrh však přidává do tohoto předpisu výjimku. Zveřejňovat by se tedy neměly smlouvy, které obsahují informace utajované podle zvláštního předpisu, ale nikdo již neříká, podle jakého. „Pravděpodobně to má mířit na takové informace, jako jsou osobní údaje či státní tajemství. Problémem je, že zvláštní právní předpis by si někdo mohl vyložit jako obchodní zákoník a obchodní tajemství,“ vysvětluje dál Weinhold. Pokud by tedy dodavatel řekl, že významné části smlouvy považuje za obchodní tajemství, tak se smlouva nesmí zveřejnit. „Kdeco je tak možné označit za tajné a celý smysl zákona se tím poškodí,“ uzavřel.

Weinhold se domnívá, že novela má velký potenciál a rozhodně je lepší než stávající situace. Pokud ji prý ale ze všech stran poslanci osekají různými pozměňovacími návrhy, bude to podle něj promarněná šance.

Čtete rádi E15.cz? Nominujte nás v anketě

v kategorii zpravodajství.

Zákon o VZ počítá s mnoha změnami zaběhlé praxe při zadávání veřejných zakázek

Od roku 2014 by se tak například měl snížit limit pro povinné vypsání VZ na jednotnou hranici 1 milion korun. Nově bude také nutné uveřejňovat veškeré informace a dokumenty spojené s VZ, jako například smlouvy, konečnou cenu a podobně.

Další novinkou by měla být informační povinnost o vlastnické struktuře či zavedení nového institutu významných (nadlimitních) VZ s hodnotou více než 300 milionů korun. Tyto zakázky by podléhaly schválení vlády nebo zastupitelstva a musí mít oponentní posudek.

Podstatné je také například to, že zadavatel bude muset vydat prohlášení o tom, že je mu známo minimálně pět dodavatelů na trhu, kteří splňují kvalifikační předpoklady VZ. Pokud zadavatel zná pouze tři a méně dodavatelů, je povinen zadávací řízení zrušit.

Autor: Kristina Blümelová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video