Schvalování investičních pobídek je už dva roky výsostně vládní záležitostí. Za tu dobu přiklepl kabinet Andreje Babiše (ANO) pobídku zhruba třem desítkám firem, naposledy minulý týden čtyřem společnostem. Některé firmy by ale rády viděly návrat schvalování zpět na ministerstvo průmyslu a obchodu. Zástupci nové vlády se zatím neshodují, jak by chtěli s pobídkami naložit. ODS se svým dlouhodobým postojem investiční pobídky zcela zrušit zůstává v koalici spíše osamocená.
„O konkrétních investičních pobídkách na úrovni vlády se vlastně rozhoduje bez detailní znalosti důvodů pro danou investici. O prospěšnosti investice rozhodují zúčastněné orgány bez kompletní znalosti projektu,“ domnívá se předseda Sdružení pro zahraniční investice Kamil Blažek. Podobně hovoří i Svaz průmyslu a dopravy. Celý proces od podání žádosti po schválení pobídky vládou může nyní podle Blažka trvat i rok. „Z pohledu investorů je tento proces zdlouhavý a nemohou pružně reagovat nebo plánovat investici třeba rok dopředu,“ dodal.
To potvrzuje Petr Střelec, ředitel firmy Thermo Fisher Scientific Brno, která minulý týden získala od vlády pobídku na stomilionovou investici do vybudování nového vývojového centra. Od podání žádosti uplynulo osm měsíců. „Co bychom ocenili, je rychlejší rozhodnutí, které bychom uvítali v horizontu pěti měsíců," říká Střelec, který finanční podporu vlády vítá.
Delší dobu schvalování přiznává Kristýna Turečková z tiskového oddělení agentury CzechInvest, která žádosti firem přijímá. Firmy musejí například od novely v roce 2019 kromě řady jiných dokumentů nově předložit i vyčíslení přínosů investice pro stát a daný region. Na každou jednotlivou žádost, zpracovanou úředníky, si pak musí najít čas vláda. „Délka schvalovacího procesu je tím pádem delší než v minulosti,“ potvrdila Turečková. Úředníci mají přitom na stole násobně méně žádostí než dříve, pobídky mohou od poslední novely směrovat jen do investic s přidanou hodnotou, a už ne jen do prostého vytváření pracovních míst.
Investice roku 2021: Komodity, akcie, kryptoměny i dluhopisy
Zda bude chtít budoucí vláda systém zefektivnit či jinak upravit, nechce ani naznačit nastupující ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), který hodlá s médii mluvit až po svém jmenování. Dotaz bez odpovědi nechali i další budoucí ministři. Je spíše nepravděpodobné, že by občanští demokraté uspěli s návrhem na zrušení pobídek, které v minulosti označili za dotace pokřivující trh. Zástupci ostatních koaličních stran pobídky v minulosti podporovali, zvláště jejich směrování do oborů s vyšší přidanou hodnotou.
Investiční pobídky se mohou stát klíčovým nástrojem pro případnou stavbu továrny na výrobu baterií pro elektromobily, takzvanou gigafactory. Obrovskou investici přesahující padesát miliard korun prosazuje dosluhující ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Jeho rezort připravuje několikamiliardovou státní pobídku pro automobilku Volkswagen, která by mohla továrnu v Česku stavět. Německý koncern, jehož součástí je i mladoboleslavská Škoda Auto, v říjnu oznámil, že rozhodnutí o gigafactory odkládá až na první polovinu příštího roku. Investici by měla dojednat nastupující vláda Petra Fialy (ODS).
Babišův kabinet stihl před několika týdny schválit další změnu podmínek pro udělení investičních pobídek. Od ledna mohou investoři v nových technologiích získat kromě dosavadních slev na dani i finanční příspěvek, a to do deseti procent výše nákladů na investici. V případě Karlovarského, Ústeckého nebo Moravskoslezského kraje může jít až o dvacet procent. „Finanční příspěvek je pro investory žádanější formou podpory, neboť ji mohou čerpat ihned a nejsou vystaveni riziku nedočerpání z důvodu, že nestihnou včas vytvořit dostatečnou daňovou povinnost,“ argumentovalo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Vláda chce také upřednostnit strategičtější investice ve výrobě, kde musel dosud investor pro získání úlevy vytvořit 500 pracovních míst a investovat půl miliardy korun. Nově je to 250 míst a požadovaná minimální investice stoupla na dvě miliardy korun.
