Končící pětileté fixace u hypoték se dotknou desítek tisíc domácností. Úroky výrazně vzrostou

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: stockphotosecrets.com

Dan Tácha

Nejnižší úroky u hypoték byly v roce 2016 až 2017. Pohybovaly se na úrovni dvou procent. Jenže to už je pět let a teď se úroky u hypotéky pohybují kolem čtyř procent. Ti, kterým tak nyní skončí pětiletá fixace, mohou být nepříjemně překvapeni.

To se podle odhadů může týkat až desítek tisíc domácností. Jen některé z nich si úrok přitom zafixovaly třeba už loni prostřednictvím sjednání takzvané dopředné fixace úrokové sazby. Což je nástroj na uzavření nové výše úroků s ročním nebo i dvouročním předstihem. To, že mohou být nyní desetitisíce českých domácností zaskočeny změnou v nabídce úroků u hypoték, potvrzuje analytik České spořitelny Michal Skořepa.

„V těchto měsících končí – v Česku nejpopulárnější – pětileté období fixace hypotečních sazeb, které začalo v roce 2016 nebo 2017. Tehdy byly tyto sazby na minimu těsně nad dvěma procenty, zatímco teď se rychle zvyšují. A to zrovna v době, kdy zároveň rychle rostou další výdaje českých domácností, zejména na energie,“ říká.

Tip: Jaké úroky banky nabízejí? Podívejte

Na otázku, jak vysoké může být navýšení hypotečních nákladů u těchto domácností, pak odpovídá: „Za realistický odhad navýšení sazby pokládám cca 1,3 procentního bodu. Budeme-li předpokládat nesplacenou výši hypotéky 1,5 milionu korun, pak z toho plyne nárůst měsíční splátky přes 1,5 tisíce korun.“

Z jeho slov tak vyplývá, že domácnosti, které budou teď muset refinancovat hypotéku, nebudou mít úrok na úrovni dvou procent, ale docela jistě na úrovni minimálně 3,3 procenta a s největší pravděpodobností i vyšší. Úrok do 4 procent je dobrý úrok Podle obchodního ředitele skupiny Partners Jana Brejla je teď 3,3procentní úrok a vůbec úrok do 4 procent u hypotéky stále ještě dobrý. „Obecně se dá říci, že teď je ‚výhodná‘ jakákoli úroková sazba pod úrovní inflace, která v září dosáhla 5,8 procenta,“ uvádí jeden z důvodů.

Svými slovy tak potvrzuje skutečnost, že úroky u hypoték jsou stále nižší než inflace, která se navíc může velmi brzy vyšplhat i na sedm procent. Což se nejspíš stane, až se do ní naplno promítnou zvýšené ceny energií. Ale zpátky k hypotékám. To, že úrok do čtyř procent je dobrý úrok, podle Jana Brejla potvrzuje i aktuální nabídka u nových hypoték.

„Standardem se stávají sazby kolem 4 procentních bodů. Celková RPSN je pak o 0,2 – 0,7 procenta vyšší, podle toho, jaké služby si klient k hypotéce sjedná,“ říká s tím, že do výše úroků u hypoték docela jistě promluví i další očekávané zvyšování základních úrokových sazeb centrální bankou.

I proto by podle něj ty domácnosti, kterým teď bude končit pětiletá fixace u hypoték, neměly na nic čekat a měly by začít vyjednávat s bankou o nové smlouvě o refinancování či dopředné fixaci úrokové sazby. To se přitom týká i těch domácností, kterým fixace vyprší třeba až za půl roku.

Volit krátké fixace

Domácnosti by se podle odborníků měly pokusit vyjednat takový úrok, v němž ještě není naplno promítnuto další zvyšování sazeb centrální bankou. To znamená aktuální výši dnes nabízených úroků na trhu. I to má ale podle Jana Brejla svá pravidla. Domácnosti by rozhodně neměly přistupovat na 4procentní a vyšší úrok při fixaci na pět a více let. Naopak by pak měly volit dle jeho názoru co nejkratší dobu fixace.

„V současné době bych nedoporučoval řešit fixaci úrokové sazby na déle než rok dopředu. V nezbytných případech bych tedy volil kratší fixace do tří let či variabilní úrokovou sazbu,“ vysvětluje s tím, že třeba už za rok může být jiná ekonomická a tržní situace.