Inflace se v Česku dostala k šesti procentům. Do statistiky se už promítá zdražování energií, před kterým analytici již dříve varovali. Část odborníků navíc upozorňuje, že tuzemské domácnosti brzy pocítí zdražování ještě výrazněji. Dosavadní růst cen a jeho strukturu podrobněji znázorňuje infografika E15.
Měla to být jen přechodná inflace, než se globální byznys otřese z koronavirového šoku. Přesto růst cen patří mezi zdroje obav domácností a investorů v Česku, západní Evropě i ve Spojených státech. Tuzemské ceny rostou nejrychleji za třináct let, v meziročním srovnání o 5,8 procenta. Zdražují prakticky všechny položky spotřebního koše včetně energií či nájemného, respektive částky, kterou by si mohli nynější vlastníci nemovitostí účtovat za pronájem realit.
I to je důvod, proč inflace v Česku patří k nejvyšším v rámci Evropské unie. V této souvislosti je vhodné zmínit, že Eurostat a Český statistický úřad používají odlišné způsoby výpočtu růstu spotřebitelských cen.
Kdy čekat zmírnění inflace? Poslechněte si slova guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka:
Odborníci varují, že ve vyšších cenách bydlení se již promítají zdražující energie. „Ještě do září energie navzdory dění na komoditních trzích inflaci de facto brzdily,“ poznamenal analytik ČSOB Petr Dufek. Domácnosti i firmy se nicméně mají připravit na ještě vyšší míru inflace.
„Na začátku příštího roku dostane růst cen další impulz v podobě výrazného zdražení zemního plynu a elektřiny a nejspíše přesáhne sedm procent,“ uvedl hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek s tím, že začátkem příštího roku se meziroční inflace přechodně vyšplhá zřejmě až do oblasti sedmi procent.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler doplňuje, že se v roce 2022 průměrná inflace nejspíš dostane k hodnotám z roku 2008. Tehdy činil celoroční průměr růstu spotřebitelských cen 6,4 procenta.
Některé prudce zdražující položky navíc v indexu spotřebitelských cen nejsou. Například ceny oceli a izolačních materiálů vzrostly meziročně až o sto procent, některé dřevěné produkty zdražily ještě více.
„Ceny stavění tvoří jen relativně malou část spotřebního koše. Ale o to varovnější vývoj cen ve stavebnictví je,“ uvedl analytik skupiny Natland Petr Bartoň.
„Inflace se zatím tolik netýká většiny potravin, což je položka, na jejíž cenový vývoj jsou lidé obzvláště citliví,“ dodává hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Rostoucí cena stavebnin přispívá k dalšímu vzestupu cen nemovitostí. Jenže cenový vývoj nemovitostí se v plné míře nepromítá do výpočtu spotřebitelské inflace, neboť pořízení nemovitosti je statisticky zohledněno spíše jako investice než spotřeba. Takže z tohoto hlediska růst cen stavebnin ve spotřebitelské inflaci plně zachycen není. Konzumní koš určený pro výpočet inflace je prostě jen statistický konstrukt,“ doplnil.
