Neplatiči v bytových domech? Problémem jsou pro všechny

.

. Zdroj: BOHEMIA ENERGY entity

Pokud se neplatič energií objeví v bytových družstvech a sdružení vlastníků jednotek, je to problém pro celý dům. Sousedé musí za tyto dlužníky energie doplatit, jinak by totiž byly přerušeny dodávky energií pro celý dům.

Podle aktuálních údajů Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) dosahuje celkový dluh neplatičů vůči jeho členům téměř 200 milionů korun. Polovinu této částky se pravděpodobně již nepodaří vymoct.

Tato situace se navíc každým rokem zhoršuje. Před pěti lety byl tento dluh necelých 12 procent z celkové sumy. Podle svazu tento neblahý trend vzniká díky změnám zákonů, které opakovaně posílily práva dlužníků. A díky koronavirové krizi můžeme očekávat ještě větší zhoršení.

Na konci loňského roku neplatiči ostatním členům bytových družstev dlužili na nezaplacených poplatcích a příspěvcích do fondu oprav přes 194 milionů korun. „Vzhledem k tomu, že naši členové vlastní či spravují zhruba pětinu bytového fondu v ČR, lze očekávat, že celková suma bude ještě násobně vyšší. Celostátně půjde nepochybně o vyšší stovky milionů, které za neplatiče museli jejich sousedé uhradit. A to s velmi malou šancí, že se jim peníze v dohledné době vrátí,“ říká předseda svazu Jan Vysloužil.

Družstva znepokojují nedobytné pohledávky

Další znepokojující věcí pro družstva je i rostoucí podíl nedobytných pohledávek. Ještě v letech 2014 a 2015 šlo o pouhých 12, resp. 15 procent celkového dluhu, od roku 2016 však jejich podíl strmě narůstá. V současné chvíli se členům svazu nedaří vymoct 48 procent nedoplatků. V celku jde o více než 95 milionů korun. A zákony neplatičům nahrávají do karet.

„Bylo zrušeno zákonné zástavní právo k bytu dlužníka, družstva také ztratila možnost vypovědět neplatícímu členovi nájem z bytu, čímž se jim prodloužila průměrná doba, za kterou mohou neplatiče vystěhovat o 6 měsíců až jeden rok. Velkou roli hraje také loňské zmírnění podmínek oddlužení, kvůli kterému se sousedé už nemusí dočkat zaplacení ani třetiny dluhu, či letošní změna podmínek exekučních dražeb, kvůli které byt není možné prodat dříve, než se dluh vyšplhá na 100 tisíc,“ vysvětluje Jan Vyskočil.

Jedinou pozitivní změnu přineslo platícím vlastníkům přednostní právo k 10 procentům výtěžku z dražby bytu dlužníka. V lokalitách s nízkou cenou bytů ovšem ani to k pokrytí dluhu většinou nestačí.