Deset zemí světa, kde se důchodci mají nejlépe
V posledních letech demografové důrazně upozorňují na fakt, že populace stárne – a to znamená jediné: Země s robustním důchodovým systémem mají výraznou výhodu. Také v Česku jde o jedno z klíčových politických i ekonomických témat. Které státy si ale vedou nejlépe? Přinášíme přehled zemí, kde mají důchodový systém nejlépe nastavený a kde se senioři těší nadprůměrné životní úrovni. Globální důchodový index Mercer CFA Institute každoročně porovnává důchodové systémy ve 48 zemích světa. Hodnocení vychází ze tří hlavních pilířů – adekvátnosti, udržitelnosti a integrity – a opírá se o více než 50 ukazatelů. Každá země získá výsledné skóre, které odráží kvalitu jejího důchodového systému. Čím vyšší, tím lepší. Kdo se v roce 2024 umístil na prvním místě?
10. Švédsko sází na tři pilíře a finanční soběstačnost důchodového systému
Celkové skóre důchodového indexu: 74,3
Známka důchodového indexu: B
Procento čisté mzdy, které důchodce obdrží (OECD 2022)*: 62,3
Průměrná mzda (OECD 2022): 86 196 korun
Švédský důchodový systém se skládá ze tří pilířů, přičemž první z nich je v evropském kontextu unikátní. Již v roce 1995 prošel systém zásadní reformou, která zaručuje jeho finanční nezávislost na státním rozpočtu. První pilíř je průběžný a založený na výplatě důchodů z příjmů, přičemž celkové odvody činí 17,2 procenta z hrubé mzdy – zaměstnanci platí sedm procent, zbytek zaměstnavatel, osoby samostatně výdělečně činné odvádějí 10,2 procenta. Peníze jsou ukládány do čtyř nezávislých národních penzijních fondů, které slouží také jako vyrovnávací mechanismus. Součástí je i takzvaný prémiový důchod, tedy individuální investiční účet financovaný 2,5 procenta z příjmů, kde si střadatel může zvolit míru rizika či investiční strategii.
Výplata penzí je možná nejdříve od 61 let. Pro osoby s nízkými příjmy existuje zaručený důchod financovaný státem, který je dostupný po 65. roce věku a po 40 letech pobytu ve Švédsku a dosahuje přibližně 22 procent průměrné mzdy. Druhý pilíř představují zaměstnanecké penze vyjednané v kolektivních smlouvách, do nichž jsou zaměstnanci automaticky zařazeni. Třetí pilíř je dobrovolný a umožňuje individuální spoření prostřednictvím daňově zvýhodněných účtů nebo pojistných produktů. Tento pilíř využívá více než polovina pracující populace a výnosy z něj jsou zdaněny 15 procenty.
*Údaje se vztahují k modelovému pracovníkovi s průměrným příjmem a plnou kariérou od věku 22 let
9. Chile reformuje důchody: Od experimentu s privatizací ke zvýšení minimální penze
Celkové skóre důchodového indexu: 74,9
Známka důchodového indexu: B
Procento čisté mzdy, které důchodce obdrží (OECD 2022): 37,1
Průměrná mzda (OECD 2022): 48 994 korun
Chilský důchodový systém je známý tím, že v roce 1981 jako první na světě přešel z průběžného systému na plně kapitalizační model. Zaměstnanci odvádějí 10 procent své mzdy na individuální důchodové účty, které spravují soukromé firmy. Výše důchodu závisí čistě na tom, kolik si člověk naspoří a jak dobře jsou tyto úspory zhodnoceny na finančních trzích. Stát do systému přímo nepřispívá, ale od roku 2008 zavedl tzv. solidární pilíř – základní důchod financovaný z daní určený těm, kteří mají nízké nebo žádné vlastní úspory.
Navzdory počátečnímu mezinárodnímu obdivu se systém dlouhodobě potýká s vážnými problémy. Mnoho důchodců pobírá jen velmi nízké částky, často hluboko pod hranicí důstojného příjmu. Nejvíce jsou znevýhodněny ženy a nízkopříjmoví pracovníci, kteří přispívají nepravidelně nebo jen krátce. Tyto nedostatky vedly v roce 2019 k masovým protestům. V reakci na to chilský parlament v lednu 2025 schválil důležitou reformu. Ta zavádí povinné příspěvky i od zaměstnavatelů, které by se měly postupně zvýšit až na 8,5 procenta. Také vzniká nový veřejný důchodový pilíř. Systém tak bude do budoucna kombinovat individuální spoření s veřejným financováním.
Přestože důchodový systém v Chile patřil k nejradikálnějším tržním modelům na světě, vývoj posledních let ukazuje, že čistě kapitalistický přístup bez solidarity a státní účasti není udržitelný ani spravedlivý. Aktuální reformy představují zásadní posun k vyváženějšímu a sociálně citlivějšímu modelu.
8. Norsko má dva důchodové systémy. Nový kombinuje jistotu s výdělkovou zásluhovostí
Celkové skóre důchodového indexu: 75,2
Známka důchodového indexu: B+
Procento čisté mzdy, které důchodce obdrží (OECD 2022): 44,5
Průměrná mzda (OECD 2022): 106 590 korun
Norský důchodový systém je založen na kombinaci státem garantovaného základního důchodu a příspěvkového pilíře, který závisí na celoživotních příjmech. Každý obyvatel Norska, který zde žil alespoň tři roky mezi 16. a 66. rokem věku, má nárok na základní důchod financovaný z daní. Hlavní složku důchodu však tvoří osobní nárok, který se odvíjí od všech příjmů z výdělečné činnosti během života.
Norský důchodový systém má starou a novou verzi. Stará verze platí pro osoby narozené před rokem 1954 a nový systém pro osoby narozené po roce 1962. Na osoby narozené v letech 1954 až 1962 se vztahuje smíšený systém, který obsahuje prvky staré a nové verze.
Nový systém starobního důchodu zahrnuje jak garantovaný důchod, tak důchod závislý na výdělku. Pro nárok na plný garantovaný důchod je třeba být účastníkem státního systému národního pojištění po dobu nejméně 40 let. Systém je navržen tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a odolný vůči stárnutí populace – například tím, že výše důchodu se automaticky upravuje podle růstu mezd a očekávané délky dožití.
7. Finský důchodový systém spojuje výdělkovou zásluhovost s garancí minimálního příjmu
Celkové skóre důchodového indexu: 75,9
Známka důchodového indexu: B+
Procento čisté mzdy, které důchodce obdrží (OECD 2022): 58,4
Průměrná mzda(OECD 2022): 84 744 korun
Finský důchodový systém kombinuje zákonný důchod závislý na výdělku a národní důchod, který zajišťuje minimální příjem seniorům s nízkým nebo žádným výdělkem. Zaměstnanci a podnikatelé pobírají důchod podle odvodů z příjmů, zatímco lidé s nižším zákonným důchodem mají nárok na státní podporu. Výše národního důchodu závisí také na délce pobytu ve Finsku mezi 16. a 65. rokem života – pro plný důchod je nutných alespoň 40 let trvalého bydliště. V případě kratší doby se výše důchodu poměrně snižuje. Tento systém zajišťuje základní finanční jistotu i těm, kteří během života nemohli plně pracovat.
6. Australský důchodový systém stojí na třech pilířích a zohledňuje příjmy i majetek
Celkové skóre důchodového indexu: 76,7
Známka důchodového indexu: B+
Procento čisté mzdy, které důchodce obdrží (OECD 2022): 26
Průměrná mzda (OECD 2022): 101 200 korun
Australský důchodový systém se opírá o tři pilíře: státní starobní důchod financovaný z daní, povinné příspěvky zaměstnavatelů do soukromých fondů a dobrovolné individuální spoření. Nárok na státní důchod vzniká mezi 65 a 67 lety v závislosti na roce narození, přičemž žadatel musí být rezidentem Austrálie alespoň 10 let, z toho pět let v jednom souvislém období. Výše dávky se odvíjí od příjmu a majetku. Ačkoli Austrálie nemá stanovený oficiální věk odchodu do důchodu, systém nabízí podporu i mladším osobám prostřednictvím jiných sociálních dávek, jako je třeba JobSeeker Payment.
5. Singapurský důchodový systém spojuje povinné spoření, státní dohled a dobrovolné připojištění
Celkové skóre důchodového indexu: 78,7
Známka důchodového indexu: B+
Procento čisté mzdy, které důchodce obdrží (OECD 2022): Není součástí OECD statistik
Průměrná mzda (OECD 2024): 107 600 korun
Singapurský důchodový systém je postaven na povinném spořicím schématu nazývaném Central Provident Fund (CPF), které slouží jako hlavní pilíř sociálního zabezpečení v zemi. Zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé přispívají měsíčně hned do tří hlavních účtů: Ordinary Account pro bydlení a investice, Special Account pro důchodové spoření a MediSave Account pro zdravotní výdaje. Po dosažení věku 55 let se z těchto účtů vytvoří Retirement Account (RA), z něhož jsou od 65 let vypláceny měsíční důchody prostřednictvím programu CPF LIFE – celoživotní anuitní schéma zajišťující příjem až do konce života.
Výše důchodu v Singapuru závisí na tom, kolik si člověk naspořil na účtu RA. Pro rok 2025 činí základní úroveň úspor 106 500 singapurských dolarů (SGD), což odpovídá přibližně 1,8 milionu korun. Tato částka zajišťuje měsíční důchod zhruba 14 600 až 15 800 korun. Pro vyšší zabezpečení existuje tzv. plná důchodová hranice (Full Retirement Sum) ve výši 213 tisíc SGD, tedy asi 3,6 milionu korun, která zaručuje měsíční výplaty ve výši 27 400 až 29 400 korun. Nejvyšší úroveň (Enhanced Retirement Sum) stanovuje hranici na 426 tisíc SGD, tedy zhruba 7,2 milionu korun, a umožňuje čerpání měsíčního důchodu až 56 600 korun. Systém CPF díky tomu poskytuje škálovatelné a předvídatelné příjmy, přičemž úspory jsou navíc úročeny až šesti procenty ročně.
Vedle hlavního pilíře existují i speciální režimy pro státní zaměstnance a příslušníky ozbrojených sil.
4. Izraelský důchodový systém kombinuje státní podporu a povinné spoření, myslí i na přistěhovalce
Celkové skóre důchodového indexu: 80,2
Známka důchodového indexu: A
Procento čisté mzdy, které důchodce obdrží (OECD 2022): 43,1
Průměrná mzda (OECD 2022): 72 094 korun
Izraelský důchodový systém je postaven na třech pilířích, které kombinují veřejné a soukromé prvky. První pilíř představuje základní státní důchod vyplácený prostřednictvím Národního pojišťovacího institutu (Bituach Leumi). Tento důchod je univerzální a nárok na něj mají všichni obyvatelé Izraele, kteří dosáhli důchodového věku 67 let pro muže a postupně se zvyšujícího věku pro ženy, který má do roku 2032 dosáhnout 65 let.
Druhý pilíř tvoří povinné zaměstnanecké penzijní fondy, do kterých od roku 2008 musejí přispívat všichni zaměstnanci i jejich zaměstnavatelé. Tyto fondy fungují na principu definovaných příspěvků a jsou spravovány soukromými finančními institucemi. Výše důchodu z tohoto pilíře závisí na výši příspěvků a výnosech z investic. Třetí pilíř představuje dobrovolné individuální spoření, které je podporováno daňovými úlevami a slouží k doplnění důchodu z prvních dvou pilířů. Díky této kombinaci veřejných a soukromých složek dosáhl izraelský důchodový systém v roce 2024 hodnocení A v Mercer CFA Institute Global Pension Indexu, což ho řadí mezi nejlépe fungující systémy na světě.
3. Dánsko prodlužuje pracovní život a nabízí i možnost předčasného důchodu
Celkové skóre důchodového indexu: 81,6
Známka důchodového indexu: A
Procento čisté mzdy, které důchodce obdrží (OECD 2022): 73,1
Průměrná mzda (OECD 2022): 107 118 korun
Dánsko patří mezi evropské lídry ve zvyšování důchodového věku – osoby narozené po červenci 1955 odcházejí už od roku 2024 do důchodu až v 67 letech. Tamní systém umožňuje i předčasný důchod, a to až tři roky před řádným důchodovým věkem, který se liší podle roku narození. Kromě státního důchodu mohou obyvatelé Dánska čerpat také doplňkové důchodové dávky, což zajišťuje širší finanční pokrytí ve stáří. Postupné prodlužování pracovního života je jedním z klíčových nástrojů, kterým země EU reagují na demografický vývoj a rostoucí náklady na důchody.
2. Island nabízí důchody už po třech letech pobytu, plný nárok vzniká po čtyřiceti letech
Celkové skóre důchodového indexu: 83,4
Známka důchodového indexu: A
Procento čisté mzdy, které důchodce obdrží (OECD 2022): 43,1
Průměrná mzda (OECD 2022): 123 728 korun
Islandský důchodový systém je považován za jeden z nejlépe fungujících na světě a dlouhodobě se umisťuje mezi premianty mezinárodních srovnání. Jeho struktura stojí na třech pilířích: veřejném důchodu, povinných zaměstnaneckých fondech a na dobrovolném spoření. Základní státní důchod je financován z daní a je příjmově testován – jeho výše se snižuje u lidí s vyššími příjmy. Plná výše je dostupná po 40 letech pobytu v zemi a slouží zejména jako minimální sociální ochrana. Klíčovou roli ale hrají zaměstnanecké fondy, do nichž všichni zaměstnanci povinně odvádějí část mzdy, přičemž větší část hradí zaměstnavatel.
Důchody na Islandu jsou tak nejen relativně štědré, ale především stabilní a udržitelné. Kombinace solidarity a povinného spoření umožňuje systému pokrývat velkou část populace bez dramatických nákladů pro stát – veřejné výdaje na důchody činí jen necelá tři procenta HDP, což je hluboko pod průměrem OECD.
1. Nizozemsko sází na tři pilíře a odměňuje dlouhodobou účast v důchodovém systému
Celkové skóre důchodového indexu: 84,8
Známka důchodového indexu: A
Procento čisté mzdy, které důchodce obdrží (OECD 2022): 74,7
Průměrná mzda (OECD 2022): 107 844 korun
Nizozemský důchodový systém patří k nejrobustnějším na světě a je postaven na třech pilířích – státní penzi AOW, doplňkových důchodech od zaměstnavatelů a na individuálním spoření. Státní důchod je dostupný lidem od 67 let a jeho výše se odvíjí od počtu odpracovaných let v zemi, přičemž plné dávky náležejí těm, kteří v Nizozemsku žili nebo pracovali alespoň 50 let. Většina zaměstnanců však získává i doplňkový příjem od zaměstnavatelů – tento druhý pilíř pokrývá zhruba 90 procent pracovníků. Systém je doplněn o dobrovolné individuální produkty, jako jsou anuity nebo životní pojistky, které umožňují další zajištění na stáří. Díky této struktuře nabízí Nizozemsko štědré zabezpečení, avšak zároveň klade důraz na dlouhodobou účast v systému.
