Reforma penzijního spoření naráží u úřadů. Chtějí investice nasměrovat do bydlení
- Úřady chtějí, aby penzijní fondy víc investovaly do bydlení a sociálních či zdravotních zařízení.
- Spory budí i plánované stropy na poplatky.
- Část institucí varuje, že mohou oslabit výnosy i investice v Česku.
V návrhu zákona, který reformuje dobrovolné penzijní spoření, chybí části ministerstev důraz na to, aby penzijní fondy investovaly peníze do dostupného bydlení nebo do sociálních a zdravotních zařízení. Vyplývá to z dokumentů, které úřady odeslaly ministerstvu financí v ukončeném připomínkovém řízení. Některé instituce také vyjadřovaly obavy z dopadů plánovaného zavedení stropů na poplatky, které lidé odvádějí penzijním společnostem.
Ministerstvo práce a sociálních věcí žádá, aby návrh zákona výslovně zmiňoval možnost penzijních fondů investovat do pobytových zařízení sociálních služeb. Stejný požadavek vzneslo i Sdružení místních samospráv, které hovoří i o investicích do rozvoje zdravotnických zařízení. Ministerstvo pro místní rozvoj doporučuje zapojit peníze v penzijních fondech do výstavby dostupného bydlení, na tyto investice by se podle něj neměl vztahovat plánovaný strop na výši poplatků ve většině fondů.
Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy vyjádřily obavy z toho, že právě nastavení stropu na poplatky může omezit investice penzijních fondů do rozvoje české ekonomiky. Podle obou institucí jsou tyto investice spojeny s vyššími náklady na straně penzijních společností, které by se proto mohly kvůli zachování ziskovosti obracet k jednodušším formám investování, jako jsou burzovně obchodované fondy neboli ETF.
Národní rozpočtová rada ve vznesených připomínkách upozornila na to, že zrušení poplatku za výkon fondu může vést v některých případech ke snížení výnosů, když se fondy budou snažit ušetřit zjednodušením své investiční strategie. Omezení poplatků si všímá i Česká národní banka, která v podaném materiálu připouští, že tento krok zasáhne do hospodaření penzijních fondů. Nic ale podle ní nenaznačuje tomu, že by zavedení poplatků ohrozilo finanční stabilitu sektoru penzijních společností.
Navržená reforma penzijního spoření si klade za cíl zatraktivnit tuto formu spoření zejména pro mladší lidi a přispět k jeho vyšší výkonnosti. Navržený zákon počítá s větší podporou klientů do 29 let. Omezuje výši poplatků penzijním společnostem ve většině typů fondů. Zavádí také jako základní variantu spoření strategii životního cyklu, která vede k dynamičtějšímu investování v prvních letech a k pozdějšímu přesunutí peněz do konzervativnějších nástrojů v době před jejich očekávaným výběrem.
Ruší se také povinný investiční dotazník, který klienty vedl do příliš konzervativních strategií. Za deset let také zaniknou transformované penzijní fondy, které garantovaly každý rok nezáporný výnos, ve výsledku ale přinášely velmi nízké dlouhodobé zhodnocení peněz. Ministerstvo financí plánuje účinnost zákona od roku 2027.
Většinu změn podporují i penzijní společnosti. Ve středu se ale vymezily proti stanovení stropů na poplatky. Podle nich je ministerstvo nastavilo příliš nízko, což si vyžádá omezování nákladů i distribučních kanálů. Penzijní společnosti vyjádřily obavu z toho, že v důsledku změn klesne počet nově nabíraných klientů.
