Analýza: V 1. čtvrtletí si lidé založili nejméně nových živností od 2010

Finanční úřad.

Finanční úřad. Zdroj: Profimedia

Zájem o podnikání mezi lidmi v prvním čtvrtletí výrazně klesl a byl nejnižší nejméně od roku 2010. Zároveň ale byl také od roku 2010 nejnižší počet lidí, kteří ve čtvrtletí živnost ukončili. V prvním čtvrtletí si založilo živnost 14 237 lidí, tedy o 11 procent méně než v prvním čtvrtletí loni. Počet lidí, kteří živnost ukončili, ve čtvrtletí meziročně klesl o zhruba polovinu na 5596. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF. Zároveň ve čtvrtletí živnost přerušilo 37 171 lidí, což je meziročně o čtyři procenta více a nejvíce od roku 2017.

"Počet nových živností je určitým barometrem důvěry lidí v ekonomiku a její budoucí vývoj. Lidé v prvním čtvrtletí letošního roku měli jen malou naději na brzké rozvolnění protiepidemických opatření a zároveň vnímali, že stávající podnikatelé zažívají nejhorší období od začátku pandemie," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Lidé podle ní stále častěji volí při opuštění svého podnikání přerušení živnosti místo jejího zrušení. "To jim v době ekonomické nejistoty umožňuje větší flexibilitu a možnost svoji živnost v případě zlepšení situace obnovit," dodala.

Z analýzy vyplývá, že za nízkými čísly v prvním čtvrtletí je především vývoj v březnu. Živnostenské oprávnění si v březnu zařídilo 3772 lidí, tedy o 1600 méně než v únoru a o 72 méně než v březnu loňského roku. Před rokem 2020 v březnu každoročně začínalo podnikat přes 5000 lidí. Také počet přerušených a ukončených živností byl letos v samotném březnu nižší než o rok dříve. Svoji živnost přerušilo 5129 lidí, o 4035 méně než před rokem. Ukončilo ji 998 lidí, o 2399 méně než před rokem.

Nejvíce lidí začalo v prvním čtvrtletí letos podnikat ve zpracovatelském průmyslu (1739), ve stavebnictví (1238) a profesních, vědeckých a technických činnostech (1196). Nejvíce podnikatelů, kteří svoji živnost zrušili, působilo v obchodu (1387), ve stavebnictví (920) a ve zpracovatelském průmyslu (752). Nejvíc přerušených živností zaznamenal také obchod (7139), stavebnictví (6024) a zpracovatelský průmysl (4996).

Podle regionálního členění v prvním čtvrtletí začalo podnikat nejvíce lidí v Praze, ve Středočeském a v Jihomoravském kraji. Naopak nejméně živností vzniklo v Karlovarském kraji, v Libereckém kraji a v Královéhradeckém kraji.