Spolu s komunálními volbami se na konci září uskuteční také volby do Senátu. Již tradičně se obmění třetina senátorů. Jakou roli hraje horní komora parlamentu v českém politickém systému a jaké pravomoci drží senátoři v rukou?
- Volby do Senátu 2022
- Volební obvody a senátní volby 2022
- Volební obvody vs. volební okrsky
- Organizace Senátu: Výbory, komise a senátorské kluby
- Předseda Senátu
- Pravomoci Senátu
- Hlasování v Senátu – jak funguje schvalování zákonů v ČR
Volby do Senátu 2022
Ve dnech 23. a 24. září 2022 proběhne kromě komunálních voleb také první kolo voleb do Senátu. V horní komoře parlamentu zasedá 81 senátorů. Jejich funkční období trvá šest let. Volby do Senátu se konají každé dva roky – vždy se obmění třetina senátorů.
Senátorský mandát připadne kandidátovi, který v daném obvodu obdrží více než padesát procent hlasů. Pokud v prvním kole žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů nezíská, uskuteční se o týden později druhé kolo senátních voleb. V něm se utkají dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.
Volby do Senátu se konají v tradičním modelu pátek–sobota. Volební místnosti se pro první kolo otevřou:
- v pátek 23. září 2022 od 14.00 do 22.00
- v sobotu 24. září 2022 od 8.00 do 14.00
Případné druhé kolo je naplánováno na:
- pátek 30. září 2022 od 14.00 do 22.00
- sobotu 1. října 2022 od 8.00 do 14.00
Sedm věcí, které jste nevěděli o českém Senátu (VIDEO)
7 věcí, které jste zaručeně nevěděli o českém Senátu
Volební obvody
Jako každé dva roky proběhnou volby do Senátu v 27 volebních obvodech. Kde se o senátorské křeslo bojuje letos?
V senátních volbách mohou hlasovat občané České republiky starší 18 let, přičemž stačí, když požadované věkové hranice dosáhnou druhý den voleb. U voličů zároveň nesmí dojít k omezení svéprávnosti či osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu.
Volební obvody vs. volební okrsky
Pro volby do Senátu je Česká republika rozdělena do 81 volebních obvodů. Z každého vzejde jeden senátor. Rozdělení volebních obvodů reflektuje územní rozložení obyvatelstva. Volební obvody pro senátní volby se liší od obvodů používaných při volbách do Poslanecké sněmovny, kde k udělování mandátů slouží jednotlivé kraje. 
Kromě volebních obvodů jsou pro organizaci voleb do Senátu důležité volební okrsky vytvořené za účelem praktické realizace voleb. Jde o ohraničené oblasti, v nichž většinou hlasuje přibližně tisícovka voličů. Na jeden volební okrsek připadá jedna volební místnost. Volební okrsky jsou stejné pro všechny volby. V rámci obce či města je stanovuje starosta. Jejich podobu však může měnit jen v případě, že:
- se zvýší či sníží počet voličů ve volebním okrsku o více než jednu třetinu
- se změní hranice obcí, městských obvodů či městských částí
- se hranice volebního okrsku neshoduje s hranicí volebního obvodu
Volit do Senátu můžete ve volebním okrsku v místě svého trvalého bydliště. Případně máte možnost zažádat si o voličský průkaz, s nímž lze hlasovat i v jiných volebních okrscích, nicméně stále jen v rámci stejného volebního obvodu.
Organizace Senátu: Výbory, komise a senátorské kluby
Během první schůze každého funkčního období se v Senátu zřizují odborně zaměřené výbory a komise, v nichž senátoři projednávají znění zákonů. Počet, název ani agendu výborů a komisí zákon nestanovuje. Předpokládá pouze vznik organizačního a mandátového a imunitního výboru.
Každý senátor může být členem jednoho výboru, výjimku představuje pouze organizační a mandátový a imunitní výbor. Předseda a místopředsedové Senátu jsou jen v organizačním výboru. V žádném výboru či komisi nepůsobí ani senátoři, kteří jsou členy vlády. Pro řešení určité problematiky mohou výbory přistoupit ještě ke zřízení podvýborů. Jejich členy již smějí být senátoři z jiných výborů. V aktuálním funkčním období jsou Senátem ČR ustanoveny následující výbory:
- organizační výbor
- mandátový a imunitní výbor
- ústavně-právní výbor
- výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu
- výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
- výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
- výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
- výbor pro záležitosti Evropské unie
- výbor pro zdravotnictví a sociální politiku.
Komise se zabývají zejména projednáváním agendy, která se dotýká působnosti více orgánů Senátu. Na starosti mají rovněž záležitosti, jež nejsou v působnosti žádného senátního orgánu. Členy komisí se mohou kromě senátorů stát i další osoby. V současnosti jsou v Senátu tyto komise:
- volební komise
- stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí
- stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu
- stálá komise Senátu pro rozvoj venkova
- stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury
- stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky
- stálá komise Senátu VODA – SUCHO
K dalším senátním uskupením patří takzvané senátorské kluby. V nich se většinou sdružují senátoři z jedné politické strany, případně zástupci podobně smýšlejících subjektů. Pro ustavení klubu je zapotřebí minimálně pěti senátorů. Každý senátor se smí stát členem jen jednoho klubu.
Aktuálně v horní komoře parlamentu působí pět senátorských klubů:
- senátorský klub ODS a TOP 09
- senátorský klub Starostové a nezávislí
- senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí
- senátorský klub PROREGION
- senátorský klub SEN 21 a Piráti
Předseda Senátu
V čele horní komory stojí předseda Senátu. Ten je po prezidentovi druhým nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Předseda Senátu drží v rukou celou řadu pravomocí – podepisuje zákonná opatření a usnesení, zastupuje Senát navenek nebo vyhlašuje volby prezidenta republiky. Nově zvolený prezident do jeho rukou také skládá přísahu. Předseda Senátu je jedním ze sedmi držitelů klíčů od Korunní komory, kde se nacházejí české korunovační klenoty.
Horní komora parlamentu si volí předsedu vždy po volbách do třetiny Senátu. Standardně má tedy hlava Senátu dvouleté funkční období. Současným předsedou Senátu je Miloš Vystrčil z ODS. Funkci vykonává od února 2020, kdy nahradil zesnulého stranického kolegu Jaroslava Kuberu. Letos Vystrčilovi mandát končí. Senátorské křeslo se pokusí obhájit ve volebním obvodu Jihlava.
Pravomoci Senátu
Horní komora parlamentu byla při vzniku samostatné České republiky navržena jako pojistka mladé demokracie a měla bránit náhlým změnám politických nálad. Senát má v českém politickém systému především zákonodárnou funkci. Senátoři projednávají návrhy zákonů, které postoupí Poslaneckou sněmovnou.
Jakými dalšími pravomocemi Senát disponuje?
- Schvaluje ústavní soudce navržené prezidentem republiky.
- Uděluje souhlas potřebný pro ratifikaci mezinárodních smluv.
- Vyjadřuje se k návrhům legislativních aktů a dalším dokumentům EU.
- Společně s Poslaneckou sněmovnou vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil do zahraničí či pobytem cizích vojsk na českém území.
- Společně s Poslaneckou sněmovnou může aktivovat článek 66 Ústavy ČR a odebrat prezidentovi některé pravomoci.
- Jako jediný může proti prezidentovi republiky podat žalobu k Ústavnímu soudu.
Hlasování v Senátu
Klíčovou roli hraje Senát zejména v legislativním procesu. K návrhu zákona dochází na půdě Poslanecké sněmovny. Návrh může kromě poslance či skupiny poslanců podat rovněž vláda, zastupitelstvo kraje a Senát. Po schválení Poslaneckou sněmovnou jsou návrhy zákonů postoupeny Senátu. Organizační výbor Senátu je následně přidělí jednotlivým výborům k projednání. 
Na projednání návrhu zákona mají senátoři třicet dnů. Senát může danou předlohu schválit, zamítnout, vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy nebo vyjádřit vůli se návrhem nezabývat. Pokud senátoři ve stanovené lhůtě žádné usnesení nepřijmou, bere se návrh zákona jako schválený a je postoupen k podpisu prezidentovi. Totéž platí pro návrhy, u nichž Senát vyjádřil vůli se jimi nezabývat.
Po zamítnutí Senátem hlasuje Poslanecká sněmovna o přijetí původního znění návrhu. Potřebuje k němu souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy nejméně 101 hlasů. Ke schválení pozměňovacích návrhů stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců.
