Od rozpadu SSSR v roce 1991 se Rusko snaží udržet si vliv ve čtrnácti okolních nezávislých státech, bývalých sovětských republikách. Ruský prezident Vladimir Putin už před více než dvaceti lety prohlásil, že tyto státy jsou v ruské „sféře vlivu“. Jaký je jejich vztah k Rusku během probíhající ruské invaze na Ukrajinu?
- MAPA: Rusko a státy bývalého SSSR
- Ukrajina
- Gruzie
- Kazachstán
- Arménie
- Ázerbájdžán
- Bělorusko
- Moldavsko
- Estonsko
- Litva
- Lotyšsko
- Kyrgyzstán a Tádžikistán
- Uzbekistán
- Turkmenistán
- VIDEO: Putinovi zlí muži
Mapa: Rusko a státy bývalého SSSR
Ukrajina
- V únoru 2022 zahájil ruský prezident Putin vojenskou invazi na ukrajinské území.
Země byla původně součástí Sovětského svazu, ukrajinský parlament vyhlásil nezávislost 24. srpna 1991, půl roku před konečným rozpadem SSSR. V roce 2014 provedli Rusové invazi na ukrajinský poloostrov Krym. V reakci na to USA a jejich spojenci v Evropě anexi neuznali a na Rusko uvalili sankce.
Následně dvě východní oblasti Ukrajiny vyhlásily nezávislost pod názvy Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika, ačkoli dosud jsou mezinárodně uznávanou součástí Ukrajiny. Ruské síly zahájily 24. února 2022 dodnes trvající invazi na ukrajinské území označenou „zvláštní vojenská operace“. Je to největší vojenská operace v Evropě od konce druhé světové války.
Gruzie
- Hranice Gruzie překračují každý den desítky tisíc Rusů.
Do Gruzie proudí davy ruských občanů, mnozí emigrují kvůli povinné mobilizaci. Podle zpravodajského serveru Al-Džazíra překročí hranice každý den více než deset tisíc Rusů, a to nejen v autech, ale také na kolech. Gruzie je totiž jedna z mála zemí, do které Rusové nepotřebují vízum. Pokud mají možnosti a prostředky, mohou odtamtud odletět dále do Evropy.
Vztahy obou zemí rozhodně nejsou bezproblémové, v roce 2008 krátce vedly válku o Jižní Osetii, Ruskem podporovanou separatistickou provincii na severu Gruzie. Ruské jednotky v zemi zůstávají, stejně jako v gruzínském separatistickém regionu Abcházie. Moskva nyní okupuje dvacet procent gruzínského území.
V roce 2019 se v Tbilisi konaly protesty kvůli ruskému zapojení do gruzínské politiky. Rusko kvůli nim zakázalo všechny přímé lety do země a zákaz platí dosud.
Kazachstán
- Přijímání Rusů je podle kazašské vlády humanitární záležitostí.
Kazachstán je obecně považován za nejbližšího spojence Ruska po Bělorusku, například je součástí Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), kde spolupracuje s Ruskem v oblasti obrany. Před mobilizací utíkají Rusové i tam. Prezident Kassym-Jomart Tokajev vyzval obyvatelstvo, aby prchající Rusy přijímalo. „Musíme se o ně postarat a zajistit jejich bezpečnost. Je to politická a humanitární otázka,“ řekl deníku The Diplomat. S ruským pasem lze zůstat na území Kazachstánu bez víza pouze devadesát dní, většina ruských uprchlíků tedy pokračuje dále.
Arménie
- Země je bez svého donedávna silného ruského spojence oslabená v konfliktu v Náhorním Karabachu.
Arménie zůstává jedním ze států, kam mohou Rusové vycestovat. Po vyhlášení mobilizace byly vzápětí vyprodané letenky do Jerevanu, jejichž cena se vyšplhala až na pět tisíc dolarů, téměř 127 tisíc korun. Ideální destinace to ale není, na hranicích se před několika týdny znovu rozhořel konflikt s Ázerbájdžánem, a to v Náhorním Karabachu. Je to nejhorší střet v této oblasti od roku 2020, na svědomí má přes sto mrtvých.
Vývoj na sporném území ovlivňuje ruská invaze na Ukrajinu. Rusko bylo během války na Kavkaze největším arménským spojencem. Podle Institutu míru USA zaútočil Ázerbájdžán znovu právě kvůli oslabenému spojenci Arménie. Vzhledem k tomu, že ázerbájdžánsko-arménské mírové rozhovory dál nikam nevedou, Baku patrně vidí ideální příležitost, jak se vojensky zmocnit území Náhorního Karabachu, které se mu zatím nepodařilo získat diplomatickou cestou.
Ázerbájdžán
- Země zvyšuje od začátku ruské invaze vývoz plynu do Evropy.
Ázerbájdžán se po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavázal zvýšit export plynu do Evropy. „Ázerbájdžán je klíčovým partnerem v našem úsilí o odklon od ruských fosilních paliv,“ uvedla prezidentka Evropské komise Von der Leyenová.
Bělorusko
- Tamní prezident Alexandr Lukašenko přirovnal momentální situaci v Rusku k úprku Bělorusů ze země po volbách v roce 2020.
Nejhlasitějším spojencem Ruska je Bělorusko. Prezident Lukašenko se setkal v Soči s Putinem, aby vyřešili otázku prchajících Rusů. Lukašenko situaci přirovnal k útěku Bělorusů po běloruských volbách v roce 2020.
„Koná se mobilizace a někteří lidé utekli přes hranice. Jenže Rusko má 25 milionů lidí schopných mobilizace. Dobře, třicet tisíc už jich uteklo, možná padesát tisíc. A kdyby zůstali, podpořili by nás? Ať utečou. Nevím, jak to vnímáte vy, ale já jsem se nijak zvlášť netrápil v roce 2020, kdy jich odešlo několik tisíc. Teď většina prosí, aby se mohli vrátit,“ řekl na setkání, které vysílal ruský kanál 24 TV.
Moldavsko
- Moldavští obyvatele v případě účasti v ruské invazi přijdou o občanství.
Moldavská vláda odsoudila zabrání čtyř ukrajinských oblastí Ruskem. „Důrazně odsuzuji a odmítám pokus Ruska o nezákonnou anexi okupovaných oblastí po falešném referendu, uvedla na Twitteru moldavská prezidentka Maia Sanduová. Podpora Ukrajiny je podle ní v Moldavsku velmi silná. Také pro server BalkanInsight uvedla, že občanům s ruským i moldavským občanstvím, kteří bojují v ruské armádě na Ukrajině, hrozí vězení či odebrání moldavského občanství.
Estonsko
- Rusy s estonským občanstvím chrání vláda před ruskou mobilizací.
Podobné stanovisko jako Moldavsko zaujala také estonská vláda. Varovala své rusky mluvící obyvatele, že pokud se zapojí do invaze na Ukrajinu, bude jim odebráno občanství a bude jim zakázán vstup do EU i do země samé. V Estonsku žije zhruba dvacet tisíc obyvatel s ruským občanstvím, kteří mohou být povoláni do války. „Pokud Rus žijící v Estonsku obdrží mobilizační rozkaz z Ruska a rozhodne se nenastoupit, Estonsko mu poskytne veškerou právní ochranu,“ řekl Eerik-Niiles Kross, estonský politik a diplomat.
Litva
- Litva se nechystá udělovat azyl uprchlým ruským občanům.
Ministr zahraničních věcí Litvy Gabrielius Landsbergis uvedl, že se země nechystá udělovat azyl občanům Ruska, kteří prchají před mobilizací. „Litva nebude poskytovat azyl těm, kteří pouze utíkají před odpovědností. Rusové by měli zůstat a bojovat. Proti Putinovi,“ napsal Landsbergis na svém oficiálním twitterovém účtu. Litva Rusům uzavřela hranice už 19. září 2022.
Lotyšsko
- Volby v Lotyšsku vyhrála prozápadní strana.
Na začátku října se v Lotyšsku konaly parlamentní volby. Vyhrála je prozápadní centristická strana Nová jednota premiéra Krisjanise Karinše, zatímco uskupení Shoda-Sociálnědemokratická strana podporované početnou ruskojazyčnou menšinou se v pobaltské zemi možná ani nedostane do parlamentu, ukázaly oficiální výsledky. Ve volbách v roce 2018 přitom měla nejvíc hlasů právě proruská Harmony.
Kyrgyzstán a Tádžikistán
- Ruské vojenské zálohy v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu se přesunují na Ukrajinu.
Mezi oběma zeměmi trvají hraniční spory trvající ještě z dob Sovětského svazu. Linie dělící obě republiky tehdy nebyla v některých úsecích přesně vyznačena, zatímco v dalších rozdělila etnicky příbuzné skupiny obyvatel. Porušování křehkého příměří je na denním pořádku a střety na kyrgyzsko-tádžické hranici se neobejdou bez obětí.
Rusko má také vojenské základny v Kyrgyzstánu i v Tádžikistánu, přičemž právě Tádžikistán je pro Kreml důležitý ve snaze bránit šíření nestability z Afghánistánu. Rusko však v souvislosti s rostoucími ztrátami na Ukrajině podle průzkumu Rádia Svobodná Evropa přesunulo do bojů stovky a možná i tisíce vojáků ze svých kyrgyzských a tádžických základen.
Uzbekistán
- Přes Uzbekistán povede železnice z Číny do Evropy.
V roce 2012 se Uzbekistán rozhodl formálně vystoupit z Ruskem vedené Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), což vedlo k debatám, zda tento krok neznamená posun jeho zahraniční politiky směrem k Západu. Uzbekistán však zůstává součástí Šanghajské organizace pro spolupráci, jejímiž členy jsou Rusko i Čína.
V září 2022 právě Čína podepsala dohodu o výstavbě železnice přes Kyrgyzstán a Uzbekistán, která by obešla sankcemi postižené Rusko. Uzbekistán podpořil projekt především proto, že se tím zlepší dopravní a obchodní spojení ze Střední Asie do Turecka a dále do Evropy na trase míjející ruské území.
Země podepsaly dohodu na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Uzbekistánu. Železnice bude začínat v kyrgyzském městě Torugart, kde již existuje silniční přechod z Číny, a bude pokračovat na sever přes osady Arpa a Makmal do Džalal-Abadu, kde se napojí na uzbeckou železniční síť.
Turkmenistán
- Turkmenistán se chystá rozvíjet vojenské vztahy s Čínou.
Turkmenistán tradičně udržuje nejužší bezpečnostní vztahy s Ruskem. Našel však prostor pro rozvoj vojenských vazeb s USA a Čínou. „Čínská armáda chce dále rozšiřovat oblasti spolupráce s Turkmenistánem, zvyšovat její efektivitu a usilovat o pozvednutí čínsko-turkmenských vojenských vztahů na vyšší úroveň,” uvedl při návštěvě hlavního města Turkmenistánu Ashgabatu čínský ministr obrany Wej Fenghe.
Putinovi zlí muži: Kdo velí armádě a kdo řídí invazi na Ukrajinu? (video)
