Americko-izraelská profesorka ekonomie usiluje o přísnější regulaci bank. Trnem v oku jí je mocný CEO JPMorgan
Před více než 14 lety vyzvala Anat Ruth Admati, profesorka ekonomie a financí na Stanford University, otevřeným dopisem vedení největší americké banky JPMorgan Chase. Chtěla přimět, aby zejména generální ředitel banky Jamie Dimon přestal házet pod nohy potřebné regulaci, která by majitele bank přiměla navýšit jejich kapitál z vlastních kapes. Podle ní banky navzdory krizi v roce 2008 dál zneužívají finanční nástroje, aby se zbavovaly zodpovědnosti za svá byznysová rozhodnutí.
Své závěry z otevřeného dopisu pak profesorka Admati rozvedla v knize Bankéřovi nové šaty s podtitulem Co je v bankovnictví zle a co s tím dělat. V anglickém originále The Bankers’ New Clothes loni vyšla reedice knihy doplněná o dalších 200 stran. Anat Admati a spoluautor knihy, německý ekonom Martin Hellwig z Institutu Maxe Plancka, pokračují ve veřejných prezentacích „Bankéřových nových šatů“, poskytují rozhovory a snaží se upozornit na stále platné závěry svého výzkumu i v podmínkách, které se od finanční krize let 2008- 2009 výrazně změnily.
O tom, ale také o situaci v USA po prezidentských volbách, hovořila Anat Admati v podcastu PFI Talks. Ten přináší deník e15 spolu s Prague Finance Institute, který spolupracuje s univerzitním ekonomickým výzkumným pracovištěm CERGE-EI. Audio verze rozhovoru je dostupná na běžných podcastových platformách a jako video zde či na YouTube kanálu PFI.
Vliv vs „vliv“
Časopis Time v roce 2014 zařadil Anat Admati mezi 100 nejvlivnějších lidí na světě a časopis Foreign Policy pak mezi 100 největších globálních myslitelů. Na spoustu ocenění a zařazení do prestižních žebříčků reaguje po svém. „Do reálného vlivu a moci se to ale nepromítá. Kdybych měla moc, regulovala bych třeba banky mnohem lépe,“ říká.
Anat Ruth Admati
Anat Ruth Admati je profesorkou financí a ekonomie na Stanford Graduate School of Business a vedoucí pracovnice Stanfordského institutu pro výzkum hospodářské politiky. Pochází z Izraele, vystudovala matematiku na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a titul PhD. v oboru managementu získala na Yale University. Od roku 2010 se účastní debat po celém světě týkajících se finančních regulací a corporate governance. Její články publikují světová média včetně New York Times, Washington Post, Wall Street Journal, Bloomberg, Financial Times.
„Chci zdravé banky a pokud se velké banky zmenší, bylo by to dobré. Jsou to spíš velké hedgeové fondy s vklady. Vytvářejí mylný dojem, že s penězi z vkladů poskytují půjčky. JPMorgan Chase má 2,5 bilionu dolarů ve vkladech a to, co označuje za půjčky, je jen kolem jednoho bilionu dolarů, což je méně než polovina objemu vkladů. Celková bilance jsou 4 biliony, takže nepůjčují ani čtvrtinu celkových aktiv. Zbytek tvoří obchodování s finančními a dalšími cennými papíry. To přece nemusí dělat s penězi vkladatelů,“ nebere si servítky.
Podle Admati se od doby krize centrální banky staly klíčovým hráčem ve finančním systému a často zasahují tak, že podporují neefektivní a rizikové chování bank. Házením záchranných lan finančním institucím je vlastně nabádají k tomu, že nemusejí nést odpovědnost. Banky v dnešní podobě, pro které platí okřídlené „too big to fail“ jsou podle ní naprostým zvrácením zásadní kapitalistické myšlenky. A přidává ještě vtipnou anglickou variaci „too big to jail“.
Nekonečná podpora plodí „zombie“ banky
Žádný bankéř se však podpory a dotací nikdy nevzdá. „Jediný způsob, jak přimět bankovnictví, aby fungovalo, je zavázat celý sektor k tomu, aby byl zdravější. A toho dosáhnete pouze prostřednictvím smysluplné regulace,“ říká americká ekonomka. Bankéři ovšem dobře pracují s narativy a dokázali společnost i politiky přesvědčit, že regulace jsou už tak příliš velké a dusí je. Ve skutečnosti si jen chrání systém podpor, dotací a úlev. I proto použila Admati v knize vlastní narativ odkazující na pohádku Císařovy nové šaty.
Jedním z hlavních problémů podle ní zůstává kapitálová přiměřenost. V rozhovoru přiznává, že banky z 19. století byly férovější, protože jejich majitelé šli s kůží na trh skrze větší kapitálovou expozici. Nemusíme ale chodit tak daleko do minulosti. Dříve měly banky běžně 25 % vlastního kapitálu, dnes mají podstatně méně, což zvyšuje riziko. Navrhuje proto posílit kapitálové rezervy bank, aby zvládly absorbovat ztráty bez potřeby státní pomoci a nepřenášely je na daňové poplatníky. Banky však tvrdí, že to není možné – protože to ohrožuje jejich model závislý na levných penězích a dotacích. Admati varuje před tím, že banky využívají složité finanční nástroje a účetní triky k zakrývání skutečné situace.
Podívejte se na další rozhovory ze série PFI Talks
Americká telekomunikační síť FirstNet podrží stát v případě nouze. Vznikla po 11. září 2001
Odliv přichází a brzy se ukáže, kdo šel plavat nahý, říká zakladatel fondu Oriens Orbán
Wirecard nabízí příběh jako z Mission: Impossible, říká novinář, který kauzu odhalil
USA jsou platební neschopnosti blíž než před deseti lety, myslí si ekonom Barry Eichengreen
Z kryptoměn přežijí jen digitální peníze, říká bývalý ekonom amerického Fedu Sumit Agarwal
Marc Faber své temné předpovědi opírá o vybranou knihovnu. Přinášíme čtenářské tipy „Doktora Zkázy“
Světová hospodářská krize je tady, ale bude ještě hůř, říká pro e15 americký ekonom Jeffrey Sachs
Rusko na Ukrajině těžko hledá přijatelné vítězství, říká autor psychologických bestsellerů Kahneman
Majitelé si úpadek svých firem berou příliš osobně, říká specialista na záchrany firem
Pokud budou Češi někdy přijímat euro, tak ze zoufalství, říká předseda Národní rozpočtové rady Hampl
Havlovská blbá nálada dorazila do USA. Příčinou není ekonomika, říká Paul Krugman
Lidé jsou ekonomika. A dnes jsou na sociálních sítích, říká ekonomka, která ze sítí udělala učebnu
Vlídná globalizace skončila. Geopolitika určuje směr byznysu, říká bývalý šéf CIA David Petraeus
Dvacet let vládla trhům nuda. Hegemonii USA teď narušují jiní, říká ekonom Chelhot
„Mnoho příběhů ospravedlňuje, proč by bankám mělo být umožněno mít tak nízký podíl financování skrze vlastní kapitál. Mám spoustu výzkumů, které vysvětlují návykovost toho být zadlužený. Dokonce insolventní banka může v dnešním systému přežívat jako zombie dlouhou dobu a vegetovat dál z půjčených peněz,“ říká profesorka ekonomie.
Varování před Trumpem i Muskem
Sama přitom přiznává, že změnit se podařilo jen málo a bez reforem bankovní systém bude dál fungovat na principu „privatizace zisků, socializace ztrát“. Upřímně tvrdí, že ji boj s bankami docela vyčerpal a intelektuálně ji téma bankovnictví už tolik nebaví. Uspokojení nachází v předávání znalostí studentům na Stanfordu. „Doufám, že jsem v nich zasela pár semínek, aby pamatovali na veřejné blaho. Alespoň v tom je moje moc,“ odpovídá Anat Admati.
Po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem varuje, že cesta k patřičné regulaci se může ještě více zkomplikovat. „Donald Trump vážné nechápe, co je potřeba k vytvoření dobrých pravidel, zvláště když mluvíme o korupci. Elon Musk a Donald Trump jsou ztělesněním konfliktu zájmů v mnoha oblastech. Představa rozsahu zapojení podobných lidí do stanovení obecných pravidel fungování společnosti je děsivá,“ popisuje své aktuální obavy.
Rozhovor vedl Leoš Rousek, ředitel komunikace skupiny PPF. Působil v Home Credit International a spolupracoval s oddělením vztahů s investory MONETA Money Bank. Více než dvě desetiletí se věnoval byznysové žurnalistice v Česku, Rusku, Slovinsku a na Slovensku pro americký deník Wall Street Journal a tiskovou agenturu Dow Jones Newswires. V letech 2017 a 2019 byl hlavním ekonomickým analytikem deníku Hospodářské noviny.
