Senátní volby 2024: Termín, volební obvody, systém a účast
Rok 2024 je v Česku ve znamení voleb. Po volbách do Evropského parlamentu přichází na řadu krajské volby a volby do Senátu ČR. V senátních volbách obhajuje většinu vládnoucí pětikoalice.
- Termín senátních voleb
- Pravomoce a funkce senátorů
- Kandidáti do Senátu 2024
- Volební systém a mandáty
- Volební obvody 2024
- Aktuální složení Senátu
- Jak správně volit
- Průvodce volbami do Senátu (video)
- Kde si zažádat o voličský průkaz?
- Volební komise a její členové
- Volební účast
- Kdy budou výsledky voleb de Senátu?
Termín senátních voleb
Volby do Senátu České republiky se od roku 1996 konají každé dva roky a vždy se při nich vymění třetina z 81 senátorů. Termín vyhlašuje prezident na základě zákona o volbách do Parlamentu České republiky. V roce 2024 s nimi paralelně proběhnou i krajské volby. Přesné termíny pro volby do Senátu a krajské volby 2024 jsou:
První kolo senátních voleb proběhlo v pátek 20. září 2024 a v sobotu 21. září 2024.
Druhé kolo senátních voleb:
- 27. září 2024, pátek, 14:00 - 22:00
- 28. září 2024, sobota, 8:00 - 14:00
Kdy budou volby? Volební kalendář do roku 2033 >>>
Pravomoce a funkce senátorů
Hlavní funkcí horní komory Parlamentu České republiky je zákonodárná činnost. Senátoři projednávají návrhy zákonů, které prošly Poslaneckou sněmovnou. Následně je mohou schválit, vrátit sněmovně s pozměňovacími návrhy nebo úplně zamítnout. V případě pozměňovacích návrhů je Poslanecká sněmovna musí přijmout většinou hlasů přítomných poslanců, pokud poslanci chtějí přehlasovat Senát, musí o tom rozhodnout hlasy většiny všech poslanců, shodnout se tedy musí nejméně 101 poslanců.
To ovšem neplatí v případě ústavních a volebních zákonů, kdy je zapotřebí výslovný souhlas senátorů. Senát disponuje zákonodárnou iniciativou, může tedy předkládat Poslanecké sněmovně vlastní návrhy zákonů.
Další důležitou pravomocí Senátu je schvalování členů Ústavního soudu, jež navrhuje a následně jmenuje prezident. Nemůže tak ovšem učinit bez souhlasu Senátu. Předseda Senátu vyhlašuje prezidentské volby a významnou roli hraje horní komora i v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny. Ve věcech, které nesnesou odkladu, může přijímat zákonná opatření navržená vládou. Tato opatření musejí být následně přijata na první schůzi nově ustavené Poslanecké sněmovny, v opačném případě přestávají platit.
Kandidáti do Senátu 2024
Senátorem se může stát každý občan České republiky, který disponuje volebním právem a dosáhl věku 40 let. Kandidáty navrhují politické strany nebo hnutí, mohou se ovšem ucházet o funkci také jako nezávislí. Podmínkou je složení kauce ve výši 20 000 Kč za každého kandidáta. Senátor nemůže být současně prezidentem, poslancem nebo soudcem, může ovšem zastávat post ministra, starosty nebo hejtmana.
Do Senátu Parlamentu ČR 2024 kandiduje letos celkem 171 kandidátů. Před šesti lety ve třetině senátních obvodů, v nichž se bude hlasovat i nyní, si lidé mohli vybrat 236 adeptů. Při posledních senátních volbách před dvěma lety kandidovalo 178 uchazečů. Důvodem menšího množství kandidátů je větší četnost koalic.
Počet uchazečů by se ještě do začátku srpna mohl změnit. Možnost přihlásit se do voleb sice skončila 16. července, ale o tom, kdo nakonec bude k volbám připuštěn, rozhodnou registrační úřady začátkem srpna. Teprve poté úřady oficiálně zveřejní i jména kandidátů.
Kromě 23 senátorů, kteří se mandát rozhodli obhajovat, hodlá kandidovat předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová (za ODS), egyptolog Miroslav Bárta (za koalici STAN a TOP 09), poslanci ANO Jana Mračková Vildumetzová a Drahoslav Ryba, bývalý hokejista Dominik Hašek s režisérem Břetislavem Rychlíkem (oba za TOP 09), ekonomka Markéta Šichtařová (za Svobodné) nebo předseda hnutí Přísaha a bývalý policista Róbert Šlachta.
Ze senátorů mandát obhajují někdejší prezidentští adepti - místopředseda horní parlamentní komory Jiří Drahoš a Pavel Fischer, kteří mají podporu vládních stran, a Marek Hilšer za své hnutí s podporou Pirátů. Jeho konkurenty budou hlavně egyptolog Bárta a vědkyně Zažímalová, proti Drahošovi bude kandidovat například Šichtařová a proti Fischerovi bývalý poslanec ODS Boris Štastný, nyní předseda pražské organizace strany Motoristé sobě.
O návrat do Senátu se pokouší například bývalý domažlický senátor Jan Látka (dříve ČSSD, nyní ANO) nebo někdejší ostravská senátorka Liana Janáčková (dříve za Nezávislé, nyní za Svobodné).
U Úřadu pro dohled nad hospodařením stran a hnutí, která bude kontrolovat pravidla financování volební kampaně, transparentní volební účty před termínem pro nominace nahlásilo 31 stran nebo hnutí, z nichž některé figurují i v rámci 27 různorodých koalic.
Při předchozích volbách před šesti lety bylo mezi adepty na senátorství 18 nezávislých kandidátů, letos jich své webové účty pro financování volební kampaně zaregistrovalo trojnásobně méně.
Na Domažlicku kandidaturu ohlásil právník Robert Baxa, který byl náměstkem ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), na Svitavsku bývalý poslanec KDU-ČSL a později TOP 09 Pavel Severa, na Šumpersku politolog Stanislav Balík. Na Opavsku se do voleb jako nezávislý přihlásil starosta Otic Vladimír Tancík, v Ostravě stavební inženýr Radek Iwoniak a na Zlínsku ředitel tamní reprodukční kliniky David Rumpík.
Volební systém a senátní mandáty
Senátoři jsou v České republice voleni na šest let, a to dvoukolovým většinovým systémem s jednomandátovými obvody. To znamená, že z každého obvodu musí vzejít jeden vítěz. Pokud žádný z kandidátů v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, koná se v daném obvodu po týdnu druhé kolo voleb. Do něj postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola.
V rámci Senátu se využívá koncept takzvaných doplňovacích voleb. To znamená, že pokud se uvolní křeslo senátora za některý z obvodů a do konce funkčního období zbývá více než jeden rok, do 90 dnů se v daném obvodu konají nové volby. Jejich vítěz potom vykonává funkci senátora do konce funkčního období.
Volební obvody
Pro senátní volby je ustanoveno celkem 81 obvodů, v každém z nich se volí jeden senátor. V roce 2024 se tedy volby týkají 27 obvodů. V roce 2022 obhájil v Jihlavě senátorský post předseda Senátu Miloš Vystrčil. Podívejte se na výčet, v kterých senátních obvodech se bude v roce 2024 volit.
Senátní obvody pro volby 2024
Volební obvody pro volby do Senátu 2024 | ||
2 Sokolov | 29 Litoměřice | 56 Břeclav |
5 Chomutov | 32 Teplice | 59 Brno-město |
8 Rokycany | 35 Jablonec nad Nisou | 62 Prostějov |
11 Domažlice | 38 Mladá Boleslav | 65 Šumperk |
14 České Budějovice | 41 Benešov | 68 Opava |
17 Praha 12 | 44 Chrudim | 71 Ostrava-město |
20 Praha 4 | 47 Náchod | 74 Karviná |
23 Praha 8 | 50 Svitavy | 77 Vsetín |
26 Praha 2 | 53 Třebíč | 80 Zlín |
Aktuální složení Senátu
Jak vypadá aktuální složení Senátu? Většinu zaujímají senátoři z vládních stran. ODS má třiadvacet senátorů, Starostové patnáct, KDU-ČSL jedenáct, TOP 09 sedm a Piráti pouhé dva senátory. Dohromady tedy padesát osm.
Nejsilnější opoziční ANO má v Senátu pouhou šestici zástupců, SPD žádného. Celkový počet senátorů je osmdesát jedna. Každé dva roky se volí třetina, tedy dvacet sedm senátorů.
Jak volit do Senátu?
- První kolo senátních voleb se v roce 2024 uskuteční společně s krajskými volbami.
- Voliči v relevantních volebních obvodech dostanou dvě sady volebních lístků.
- Hlasovací lístky budou zaslány na adresu trvalého bydliště nejpozději tři dny před termínem prvního kola voleb.
- V případě potřeby je vždy možné o hlasovací lístky požádat přímo ve volební místnosti.
- V druhém kole dostanou všichni voliči hlasovací lístky až ve volební místnosti.
A jak správně volit? V senátních volbách má každý z kandidátů vlastní hlasovací lístek. Proto se nevyužívá žádné kroužkování ani křížkování kandidátů. Jednoduše stačí vložit do obálky ve volební místnosti hlasovací lístek jednoho vybraného kandidáta.
V případě, že volič zároveň volí zastupitele krajů, je třeba vložit hlasovací lístky do správné obálky. Volební lístky a úřední obálka pro volby do zastupitelstev krajů bývají šedé, hlasovací lístky a úřední obálka pro volby do Senátu žluté.
Jak volit do Senátu: Kompletní návod >>>
Průvodce volbami do Senátu
Průvodce senátními volbami • Videohub
Voličský průkaz: Kde a jak o něj zažádat
Pokud se v době voleb nebudete nacházet přímo v místě trvalého bydliště, můžete si zažádat o vydání voličského průkazu.
U krajských voleb platí, že s voličským průkazem lze volit v jakékoliv volební místnosti v kraji, na jehož území je volič přihlášen k trvalému pobytu.
K volbám do Senátu můžete s voličským průkazem v jakémkoliv okrsku z volebního obvodu, kde jste hlášeni k trvalému pobytu a kde volby probíhají. Voličský průkaz vám v případě senátních voleb nedovoluje volit mimo váš volební obvod. Volič s trvalým bydliště v zahraničí si volební obvod může vybrat.
Volební místnosti, okrsky a obvody: Rozdíly a kde volit >>>
Voličský průkaz vydává obecní úřad v místě trvalého bydliště pro každé kolo voleb zvlášť, pokud jste o něj žádali a neuvedli jinak, měli byste dostat dva.
Zažádat o voličský průkaz je možné ode dne vyhlášení termínu voleb, a to osobně, písemně s úředně ověřeným podpisem nebo prostřednictvím datové schránky přes Portál občana. Písemná a elektronická žádost musí být doručena úřadu nejpozději do sedmi dnů před termínem voleb, osobně lze zažádat ještě dva dny před volbami.
- Písemně či on-line (přes datovou schránku) mohou voliči tedy žádat nejpozději v pátek 13. září 2024 do 16:00.
- Osobně nejpozději ve středu 18. září 2024 do 16:00 na obecním úřadě v místě svého trvalého bydliště.
Voliči žijící v zahraničí se potom mohou obrátit na zastupitelský úřad, u něhož jsou zapsáni do zvláštního seznamu voličů.
Volební komise a její členové
Každý, kdo dosáhl věku 18 let a disponuje volebním právem na území České republiky, se může stát členem volební komise. Samozřejmě za předpokladu, že ve volbách sám nekandiduje. Členy komise mohou navrhovat politické strany a hnutí, zbývající místa v komisi potom obsazuje starosta obce z řad zaměstnanců úřadu a také kandidátů, kteří se sami přihlásili. Elektronický formulář, případně písemnou přihlášku byste měli najít na webových stránkách obce.
Každému členovi volební komise potom vzniká nárok na odměnu, jejíž výši ovlivňuje přidělená funkce v komisi. Základní sazba člena komise činí 1 800 Kč, v případě kombinovaných voleb se zvyšuje o 400 Kč. Pokud jsou volby vícekolové, vzrůstá odměna o dalších 700 Kč. Člen komise letošních senátních a krajských voleb tak získá odměnu ve výši 2 900 Kč. Další příplatky potom náležejí předsedovi, místopředsedovi a zapisovateli.
Volební účast
Navzdory pravomocím Senátu a jeho roli při schvalování zákonů nemají senátní volby obyčejně vysokou účast. I proto se konají dohromady s komunálními anebo krajskými volbami. V prvním kole v roce 2022 činila volební účast pro volby do Senátu 42,65 procent, druhé kolo mělo pak účast pouhých 19,44 procent. Historickou volební účast a srovnání můžete sledovat v následujícím grafu.
Kdy budou výsledky voleb?
Sčítání hlasů začne hned po sobotním uzavření volebních místností. Vzhledem ke způsobu volby, přepočtu hlasů a jejich množství by sčítání nemělo být příliš časově náročné. Proto můžeme očekávat, že ještě během soboty odpoledne budeme znát výsledky.
Krajské a senátní volby 2024 v ČR
Česko čekají krajské volby a volby do Senátu. Projděte si následující volební speciály:
- Krajské volby v ČR: kompletní info
- Senátní volby v ČR: kompletní info
- Kandidáti do Senátu 2024
- Voličský průkaz
- Jak volit v krajských volbách
- Jak volit do Senátu
- Volební místnosti a kde volit v ČR
- Volební lístky: Úprava, ztráta, jak postupovat
- Kroužkování a preferenční hlasy
- Volební kalendář v ČR do roku 2033
- Volební účast: Data a historické srovnání
- Volební komise: Odměna a jak se vybírají členové