Do říjnových krajských a senátních voleb nelze prosadit změny, které by umožnily hlasovat i lidem kteří jsou kvůli koronaviru v karanténě. Slova ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) vyvolala vlnu znepokojení, že bude prostřednictvím nařízení hygieniků docházet k ovlivňování výsledků voleb. Ústavní právník Jan Kysela připouští, že karantény mohou mít na výsledky voleb vliv. Pro naplnění volebního práva lidí v karanténě by ale musel být změněn volební zákon, což ovšem Kysela vidí jako nereálné.
V souvislosti s oznámením ministerstva vnitra, že lidé v karanténě se nebudou moci zúčastnit podzimních krajských a senátních voleb, se objevily obavy, že uvalené karantény bude využito k manipulacím s volebními výsledky. Jsou takové obavy oprávněné?
To nedokážu odpovědět. Mělo-li by k něčemu takovému dojít, šlo by samozřejmě o flagrantní porušení volebního zákona.
Vzhledem k počtu lidí, kteří jsou v některých oblastech v karanténě, a obvykle nízkému počtu hlasujících například v senátních volbách, by mohly mít karantény na výsledky voleb v daném volebním obvodu reálný vliv. Lze i v takové situaci volby označit za legitimní?
Nevím, jestli bych použil slovo legitimita. Může to na volby vrhnout nějaký stín pochybnosti, jestli by dopadly stejně i v případě, že by ta voličská kohorta nebyla tímto způsobem omezena. Ale je to do určité míry vaření z vody. Protože přece nevíte, jestli ti lidé, kteří nebudou moci volit, by šli volit. Nevíte ani, jak by volili, a tak dále.
Je nicméně možné, že ve chvíli, kdy se zejména u druhého kola senátních voleb pohybujeme v řádu tisíců účastníků, a zároveň z voleb vyloučíme stovky až jednoduché tisíce lidí, tak to nemusí být bez významu pro volební výsledek. A pak to může být téma.
Mohlo by to být využito k napadení výsledků voleb?
To je samozřejmě možné. Mohl by tak učinit neúspěšný kandidát, který by tvrdil, že právě ti voliči, kteří volit nemohli, by bývali přišli a volili ho. To by ale musel nějak doložit.
Jak?
Buď by musel dokládat větší množství čestných prohlášení, nebo by ti voliči museli mít nějaké typické charakteristiky dovozované z analýz předchozích voleb, že k volbám zaprvé spíše chodí, než nechodí, a že když k volbám chodí, tak volí pravidelně nějakou politickou stranu.
Ve chvíli, kdy je to tak, že k volbám prostě nepřijde 1 500 nebo 1 600 lidí, u kterých není za A zřejmě, že by vůbec přišli, za B není zřejmé, koho by volili, a za C je docela dobře možné, že by volili rozptýleně, tak nevím, zda tenhle argument bude pro správní soud natolik přesvědčivý, aby ty volby zneplatnil.
Opozice přišla s nápadem na vytvoření speciálních volebních komisí, které by navštěvovaly jen voliče v karanténě. Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna to ale odmítl s tím, že hlasy z jednotlivých volebních uren musí být před sčítáním smíchány s ostatními hlasy z daného volebního okrsku, aby byl zaručen princip tajné volby, a není tedy možné s nimi z hygienických důvodů nakládat odděleně. Dává tento argument smysl?
Jde o to, jakou váhu přisuzujeme vyloučení těch lidí z volebního procesu, nakolik se snažíme ten volební proces vymyslet tak, abychom je do voleb spíše vtáhli, nebo ne. Mám dojem, ale jde spíš o můj laický názor, že lze urnu i její obsah nějak dezinfikovat, respektive ponechat nějakou dobu v karanténě. Obecně platí, že se lístky mají smíchat, nejsem si ale jistý, že je bez dalšího zřejmé, kdy přesně je mám smíchat. Každopádně jisté je, že bez změny zákona potřebné podmínky stejně dostát nelze.
Jak se stát členem volební komise?
Stávající zákon tedy žádnou formu zapojení lidí v karanténě do volebního procesu neumožňuje?
Stávající zákon je postavený tak, že jste-li v karanténě z důvodu ochrany veřejného zdraví, tak je to překážka ve výkonu volebního práva a přes to nejede vlak. Ve chvíli, kdy bychom došli k závěru, že nynější situace je atypická v tom punktu, že zpravidla máme v karanténě jednotlivce, zatímco teď jich jsou stovky a tisíce, a že tito lidé jsou regionálně koncentrování a může to mít vliv na konkrétní volby, což budou právě ty senátní volby v Karviné, a měli bychom pocit, že tohle je problém k řešení, tak bychom měli hledat způsob, jak jej v zákoně vyřešit. Ale pokud do zákona nesáhneme, tak má pan ministr vnitra pravdu, že se stávajícím zněním zákona to zkrátka vyřešit nemůžeme.
Je podle vás vyloučení zmíněných tisíců voličů natolik zásadní, že je na místě volební zákon změnit?
Nevím. Přinejmenším bych se nebránil diskusi na toto téma. Protože je možné, že v konkrétním volebním obvodě to na senátní volby bude mít vliv. A jde i o to, jestli v rámci volebního soudnictví to jsme schopni změnit jinak než opakováním voleb, jak už jsem zmínil. Je také otázkou, jestli opakování voleb není příliš brizantní, zejména když nikde není řečeno, že ti lidé pořád nebudou v karanténě.
Je to otázka proporcionality. Za normálních okolností se nedá nic dělat, zájem na ochranu veřejného zdraví je natolik silný, že je nadřazený výkonu volebního práva jednotlivce. Ale ve chvíli, kdy těch jednotlivců jsou stovky, možná tisíce, a jsou regionálně koncentrováni, tak to může být opačně.
Připouští vůbec český právní řád jinou možnost, kvůli které by bylo omezeno volební právo jednotlivci či větší skupině lidí než je nyní diskutovaná karanténa?
Druhou typickou překážkou výkonu volebního práva je výkon trestu odnětí svobody. Jde o překážku selektivní. To znamená, že probíhají-li sněmovní volby nebo volby do Evropského parlamentu, tak se to právo neuplatní. Ale u voleb, které jsou vázány na místo pobytu, což jsou senátní, krajské nebo obecní volby, není takový člověk vybaven adekvátními volebními lístky. Tam se potom těch voleb nelze účastnit.
