Volby částečně otestují spokojenost občanů s vládou ANO a ČSSD podporovanou komunisty.
Posedmé po vzniku samostatného Česka budou lidé vybírat složení zastupitelstev a vedení radnic na příští čtyři roky. V prvním kole senátních voleb, které se týká třetiny volebních obvodů v republice, pak předurčí složení horní komory parlamentu. Tentokrát půjde o to, zda si v ní udrží většinu demokraté, kteří odmítají torpédování ústavních pořádků a zvyklostí.
V komunálních volbách se o přízeň více než osmi milionů voličů uchází přes dvě stě tisíc kandidátů, kteří chtějí obsadit na 62,5 tisíce míst v 6400 zastupitelstvech. Nejvíce sledované bude hlasování ve velkých aglomeracích. Zvláštní postavení má Praha, kde bude výběr zastupitelstva hlavního města zároveň krajskými volbami, v pořadí pátými
Ze stran před čtyřmi lety zvítězilo podle počtu hlasů hnutí ANO, které volilo 14,6 procenta z těch, kteří přišli k urnám. Podle počtu mandátů však získala prvenství KDU-ČSL se zhruba 3800 zastupiteli.
Minule těsně druhá ČSSD bude obhajovat téměř stejný počet křesel jako lidovci. V případě komunistů je to 2500 postů, u ODS o tři stovky méně a u STAN 1700. Celkovými vítězi byli v roce 2014 nezávislí kandidáti.
Nejvíce míst primátorů bude obhajovat ANO, a to devět včetně Prahy, Brna a Ostravy. Sociální demokracie vybojovala před čtyřmi lety osm primátorů, občanští demokraté tři a STAN jeden. Zbývajících šest obsadila místní uskupení.
ČSSD bude mít nejtěžší pozici v senátních volbách, obhajuje mandáty ve třinácti z 27 obvodů, kde budou lidé volit. Sociálních demokratů je v jednaosmdesátičlenné horní komoře 23, dva její senátoři letos zemřeli.
Více o volebním dění čtěte ZDE
Nejsilnější stranou, která obsazuje post šéfa komory, se může stát KDU-ČSL. Z jejích šestnácti senátorů mandát obhajují jen tři. Stejně je na tom s lidovci spolupracující klub STAN s tuctem senátorů.
Volební lístek dostanou lidé jeden, případně dva – pokud se jako například v Praze vybírá zastupitelstvo města i městského obvodu. Náhradní lístky jsou vždy k dispozici i ve volební místnosti. Malé křížky: První možností je dávat jen malé křížky, tedy volit jednotlivé kandidáty. Volič je vybere, pokud zakřížkuje čtvereček u jména každého vybraného kandidáta. Volič má tolik hlasů, kolik se v dané obci volí zastupitelů. Může tedy zakřížkovat právě tolik kandidátů. Když jich označí méně, bude jeho hlas platný, ale oslabený. V případě, že zakřížkuje více kandidátů, bude celý lístek neplatný. Velký křížek: Druhou možností je volit jen jednu z kandidujících stran, hnutí nebo koalic. Pak volič zakřížkuje velký čtvereček v záhlaví sloupce vybraného uskupení. Dá tak hlas všem kandidátům vybrané strany. Nesmí však označit více subjektů. Kombinace křížků: Nejsložitějším způsobem je kombinace malých a velkých křížků. V takovém případě volič označí velkým křížkem některou z kandidujících stran a malými křížky jednotlivé kandidáty. V kombinaci s velkým křížkem je ale může dát jen těm z jiných stran, než kterou označil velkým křížkem. Pokud se například volí 35 zastupitelů a volič dá velký křížek straně a šest malých křížků kandidátům z jiných subjektů, znamená to, že jeho hlas připadne šesti kandidátům označeným malým křížkem a prvním 29 kandidátům strany, které dal velký křížek. |
