Česko se chystá na komunální volby v pátek a sobotu 23. a 24. září. Za méně než dva měsíce si tak lidé zvolí nová vedení svých obcí a měst. Z analýzy webu E15 vyplývá, že se komunální politika v posledních čtyřech letech významně stabilizovala. Zatímco po komunálních volbách v roce 2014 se koalice rozpadla v každém třetím okresním městě, v končícím volebním období to bylo pouze v každém pátém. Při sestavování vládnoucích koalic se také o něco méně obcházeli vítězové voleb, a to jen zhruba v šestině případů.
O křesla zastupitelů, radních, starostů nebo primátorů se kandidáti stran a hnutí pravidelně utkávají ve všech více než šesti tisících českých obcích. Nejzajímavější souboje se konají ve velkých městech, do nichž také více promlouvá celostátní stranická politika.
Redakce serveru E15 se ve své analýze zaměřila na všech 72 okresních měst včetně Prahy a zkoumala, jak se v uplynulých čtyřech letech vyvíjela koaliční spolupráce uzavřených koalic nebo kolik stran zůstalo v opozici i přesto, že v daném městě získaly nejvíce hlasů.
Právě obcházení vítězů voleb v komunálních nebo krajských volbách v minulosti kritizoval bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš nebo prezident Miloš Zeman. Hnutí ANO totiž právě tímto způsobem skončilo po posledních volbách v opozici v Brně, což Babiš označil za „megapodraz“ a návrat kmotrů na brněnskou radnici.
Z dat nicméně vyplývá, že vítěz voleb byl obejit pouze v 11 ze 72 okresních měst, což je o dvě města méně než po předchozích volbách v roce 2014. Z celkového přehledu je zároveň patrné, že se tato situace netýkala pouze hnutí ANO, ale i dalších ve volbách úspěšných stran. Zatímco hnutí ANO skončilo v opozici pouze ve 3 z celkových 24 vítězných měst, například ČSSD se musela smířit s opozičními lavicemi ve dvou z celkových sedmi vítězných měst.
Sociální demokraté navíc přišli o další město, když skončili v opozici ve Frýdku-Místku, kde loni v březnu zastupitelé odvolali jejich primátora Michala Pobuckého (ČSSD). Pro ODS byla největší ztrátou Praha, kde se strana do městské koalice nedostala ani přesto, že v hlavním městě těsně vyhrála.
Někteří původně vyšachovaní vítězové voleb se ale po rozpadech povolebních koalic nakonec do vlády přece jenom dostali. ODS se to například podařilo v Jablonci nad Nisou, Volbě pro Kladno v Kladně nebo hnutí Mladí a Neklidní (STAN a Piráti) v Břeclavi.
Rozpadlo se o polovinu méně městských koalic
Výrazně lépe se stranám a hnutím dařilo v tomto funkčním období udržovat koaliční spolupráci. Zatímco ve volebním období v letech 2014 až 2018 se alespoň jednou rozpadlo 25 ze 72 uzavřených povolebních koalic, v tomto období nastala obdobná situace pouze ve třinácti případech.
Jednou z hlavních příčin větší nestability městských koalic v předchozím volebním období byl vstup ANO jako nového aktéra na komunální úroveň. Nové hnutí, které se v kampani často vymezovalo proti tradičním stranám, se potýkalo také s nedostatkem zkušeností s komunální politikou. Ta se často projevovala jak neshodami uvnitř jednotlivých regionálních buněk hnutí, tak rozpory s dalšími koaličními partnery.
Na základě dat je ale nyní možné říct, že ANO tuto fázi „puberty“ velkou měrou překonalo a s obdobnými problémy se na komunální úrovni dál výrazně nepotýká.
Celkově také ubyl počet měst, kde se za čtyři roky rozpadla koalice dokonce dvakrát. Jak je patrné na mapě výše, zatímco po volbách v roce 2014 to nastalo dokonce v pěti okresních městech, v aktuálně končícím volebním období se tak stalo pouze jednou, a to v Ústí nad Labem.
Původní koalice hnutí ANO, Ústeckého fóra občanů (UFO), ODS a Pro Zdraví a Sport se v Ústí rozpadla začátkem loňského února, kdy vyvrcholily spory mezi hnutím ANO a UFO například o miliardový úvěr na blíže neurčené investice nebo o odvolání bývalého ředitele zoo. UFO v koalici nahradilo tehdy dosud opoziční hnutí PRO! Ústí, které nicméně koalici kvůli neshodám loni v listopadu také opustilo. Hnutí ANO tak nyní v Ústí vládne v menšinové koalici.
Koalice v Ústí nad Labem jsou navíc nestabilní již delší dobu a v posledních několika volebních obdobích se rozpadají opakovaně. Obdobný problém mají také třeba Jablonec nad Nisou, Tábor, Opava nebo Frýdek-Místek, kde se původní složení povolebních koalic rozpadlo i v předchozím volebním období.
Mimořádný byl po minulých volbách případ Strakonic, kde se jako v jediném okresním městě musely poslední komunální volby opakovat. Opakované hlasování ve městě nařídil Ústavní soud, který vyhověl stížnosti jednoho z opozičních hnutí kvůli nerovnosti volební soutěže.
Vládnoucí hnutí Strakonická veřejnost bylo podle Ústavního soudu zvýhodněno v radničních listech nebo na výlepových plochách. V opakovaných volbách v prosinci 2019 získalo hnutí Strakonická veřejnost 64,72 procenta hlasů, tedy ještě více než v řádných volbách v roce 2018. Ve městě tak vládne samo bez koalice.
