ANO i ČSSD přibývají odpadlíci. Mají nouzi hlavně o kandidáty do Senátu

Nedostatek lidí, kteří by se v barvách ANO ucházeli o přízeň voličům, je zřejmý z aktuálního seznamu kandidátů do Senátu. Nejsilnější vládní a zároveň sněmovní formace nepostavila žádného politika či nezávislého kandidáta v Praze 1, Praze 9, Plzni, Zlíně a v dalších čtyřech obvodech ze sedmadvaceti, v nichž se hlasuje.

Socialisté nemají kandidáty v šesti obvodech, například v Děčíně, Hradci Králové nebo v Trutnově.

Vadí jim politikaření

Koncem července se rozhodl odejít z veřejného života úspěšný ostravský primátor za ANO a člen předsednictva hnutí Tomáš Macura, který předloni v komunálních volbách získal přes šestadvacet tisíc preferenčních hlasů. „Znovu už kandidovat nebudu, nechci v politice zblbnout,“ prohlásil pro Respekt.

Kraje jsou tak trochu všechno a nic, říká politolog Jüptner

Krajské volby

Měsíc před rozhodnutím Macury opustil hnutí exprimátor Brna Petr Vokřál. Důvodem je napětí v tamní buňce kvůli vyšetřování údajných machinací s veřejnými zakázkami. Vokřál míní, že v ANO se začalo politikařit. „Jako v klasické partaji, kde jedinou starostí je vyhrát volby,“ uvedl.

Politolog Petr Just připomíná, že hnutí opouštějí jeho někdejší zakladatelé a výrazní politici už delší dobu. „Jedním z hlavních důvodů je, že se Andrej Babiš začal opírat o komunisty a občas také o SPD. Nelze mu věřit, že vyznává demokratické hodnoty,“ řekl.

Kluci a holky z plakátu

Ještě před několika lety neměla formace Andreje Babiše problémy se sháněním osobností z byznysu či akademické a kulturní sféry. Mezi jeho nejnadějnější politiky patřili herec a diplomat Martin Stropnický, který mimo jiné čtyři roky řídil rezort obrany, bývalý šéf rezortu dopravy a exředitel stavební firmy Skanska Dan Ťok či exministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Ani jeden z nich se však příliš nevyznamenal. Stropnický nedotáhl žádnou velkou armádní zakázku, Ťok za pět let ve funkci postavil jen třicet kilometrů dálnic a Pelikán se rozhádal se soudci, žalobci i advokáty.

Budoucnost české levice: V čem by se měla česká levice změnit a kde se může inspirovat?

Archiv

„Aby tu chtěly žít i naše děti“ nebo „Dálnice, dálnice, dálnice“, sliboval na billboardech šéf ANO spolu se Stropnickým a tehdejší uchazečkou o poslanecký mandát Jaroslavou Pokornou Jermanovou.

Středočeská hejtmanka si však postupně pohoršila nejen u opozice, ale i u premiéra. Na jaře neměla místo v čele krajské kandidátky jisté. I proto, že kvůli koronaviru podala trestní oznámení na záchranářku, což Babiš označil za nonsens.

Méně ambicí v domácí politice projevila současná místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová. Ministryní pro místní rozvoj za ANO byla pouze deset měsíců do začátku roku 2014, poté se stala eurokomisařkou a je jí dodnes.

Sto dní před volbami maří Trumpovy naděje koronavirus. Biden vede na všech frontách

Volby v USA

Výrazným politikem hnutí byl i někdejší eurokomisař Pavel Telička, hlavní tvář kampaně ANO před eurovolbami v roce 2014. S Babišem se rozešel před třemi roky.

Vypadli z kandidátek

Lídr ANO kdysi sázel také na novináře Martina Komárka, který s ním vystupoval na reklamních poutačích se sloganem: „Nejsme jako politici. Makáme.“

Ve sněmovních volbách v roce 2017 už Komárek nekandidoval. „Liberecká ani pražská organizace ho nenavrhly, i když jsem to doporučil. Možná by byl akceptován na jiné než lídrovské pozici. Komárek ale řekl, že nechce. Tomu nerozumím,“ uvedl tehdy Babiš.

Podobně jako Komárek dopadl i profesor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. „Necítím to jako hořkost. Chtěl jsem podpořit vize Andreje Babiše, nedělal jsem to jako sólový hráč,“ komentoval odchod z parlamentu.

Německo v souvislostech: Koronakrize vytvořila nového favorita na kancléře

Zahraniční

V pražské komunální politice spoléhalo ANO na bývalou šéfku české pobočky Transparency International Adrianu Krnáčovou, která vystupovala s hesly: „Tým profíků na magistrátu? Prostě ho postavíme.“ Či „Bezpečnější Praha? Prostě na to dohlédneme.“

Krnáčová nakonec před volbami do pražského zastupitelstva v roce 2018 post primátorky neobhajovala. Ve finále jí uškodilo, když Pražany kvůli jejich stížnostem na kolabující dopravu ve městě označila za zpovykané.

Oranžová je netáhne

Známé tváře se loučí i se sociální demokracií, která se podle některých průzkumů propadá k hranici volitelnosti. Strana to pociťuje nejen v Jihočeském kraji, kde se střetne se svým bývalým místopředsedou Jiřím Zimolou, který kandiduje za vlastní hnutí Změna 2020, a v dalších regionech, ale také v Senátu. Ještě v roce 2012 měla v horní komoře parlamentu nadpoloviční většinu 46 křesel, nyní bude bojovat o udržení 13 postů.

Se STAN se pro volby spojil bývalý hejtman Josef Bernard, zvolený v roce 2016 jako lídr ČSSD, z níž letos vystoupil. Zastupitelstvo ho v červnu na jeho návrh z pozice hejtmana odvolalo. Do nynějšího uskupení pod názvem Starostové s Josefem Bernardem se zapojili také zelení, hnutí Pro Plzeň a hnutí Idealisté.

Letos se někteří senátoři rozhodli obhhajovat mandát bez oranžového trička. Za jmény Emilie Třískové z Kolína, Jaroslava Malého z Hradce Králové a Miroslava Antla z Rychnova nad Kněžnou se objevilo slovo „nezávislý“.

Prezidentské volby. Seznam kandidátů se ještě zahustí, až do výběru vstoupí i politické strany

Domácí

Šéf Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík se k ČSSD stále hlásí, zároveň se však opírá o ANO.

Nikoli za ČSSD, ale za hnutí Andreje Babiše kandiduje exposlanec socialistů Vítězslav Jandák, v jeho politické kariéře už jde o pátý přestup. V obvodě Pelhřimov se utká s bývalým předsedou Senátu Milanem Štěchem, který ČSSD zůstal věrný.

„Před třemi roky jsme ho nominovali do Rady Českého rozhlasu, kam byl zvolen. Teď se nám v uvozovkách odvděčil,“ komentoval Jandákovo angažmá v dresu ANO šéf sociální demokracie Jan Hamáček.