Uchazeči o post prezidenta měli v úterý poslední možnost k podání kandidatury do přímých voleb. Ke kandidatuře na prezidenta republiky se ministerstvu vnitra přihlásilo 21 zájemců, podobně jako před pěti lety. Do bojů o Hrad nezasáhne bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, která přihlášku nepodala. Naopak do voleb chce zasáhnout podnikatel Karel Janeček sesbíral pro svou prezidentskou kandidaturu přes 73 tisíc podpisů občanů, či Karel Diviš, který získal přes 60 tisíc podpisů, nebo Josef Středula.
Vitásková nesplnila svůj cíl
Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková nebude kandidovat na prezidentku republiky, neboť že se jí nepodařilo sehnat 100 tisíc podpisů voličů. Jejich získání si stanovila jako podmínku své účasti v lednových volbách.
Prezidentské volby 2023: Kdy přesně se konají a jak probíhají?
Janeček se dostal přes 70 tisíc
Podnikatel Karel Janeček sesbíral pro svou prezidentskou kandidaturu přes 73 tisíc podpisů občanů. Novinářům to řekl dnes dopoledne při příchodu na ministerstvo vnitra v Praze, kam přišel podat svou přihlášku do voleb. Úřad před jeho příchodem obdržel do 09:30 přihlášky od 16 kandidátů, řekla Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.
Přes potřebný počet podpisů se dostal i uchazeč Diviš
Uchazeč o post prezidenta Karel Diviš sesbíral na svou kandidátní listinu 61 600 podpisů. Ve volbách by chtěl nastolovat svá témata, která se týkají výrazného posílení obranyschopnosti, podpoření regionální ekonomiky a vzdělanostní ekonomiky. Diviš uvedl, že jeho tým nasbírané podpisy důkladně dvakrát zkontroloval. Vyškrtnout musel například lidi, kteří nemají české občanství, nebo příznivce, kteří do petice místo občanského uvedli řidičský průkaz.
Do bojů o Hrad se zapojí i Středula
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula bude kandidovat na prezidenta s podporou 11 senátorů. Nasbíral také více než 60 tisíc podpisů občanů, řekl novinářům před dnešním odevzdáním přihlášky do voleb v pražské budově ministerstva vnitra. Je přesvědčen o postupu do druhého kola voleb, které by se mohlo konat dva týdny po prvním kole naplánovaném na 13. a 14. ledna příštího roku.
Kandidaturu vzal i kandidát KSČM Skála
O Hrad nakonec nebude usilovat ani kandidát KSČM Josef Skála, který neposbíral dostatek podpisů. Skála uvedl, že laťka 50 tisíc podpisů byla vysoká i pro soupeře, kteří je na rozdíl od něj nesháněli s pomocí dobrovolníků, ale „kupovali přes komerční agentury“. „Až k cíli jsme skutečně nedošli,“ připustil. Ve svém dnešním prohlášení k prezidentské volbě kritizuje vládní strany, které podle něj dusí národní zájmy cenzurou, urážkami a kriminalizací.
„Spousta těch, kteří mne přišli podpořit, neskrývala strach, jaký nepamatují. Mnozí se bojí figurovat na petici,“ uvedl. Petiční archy s osobními údaji se proto chystá v nejbližších dnech zničit.
Prezidentští kandidáti platí za billboardy, sběr podpisů či za poradenství
Platby za billboardy, sběr podpisů nebo správa sociálních sítí, poradenství či marketing převládají na volebních účtech prezidentských kandidátů. Nejvíc peněz se dosud podařilo vybrat Petru Pavlovi, největší výdaje ale zatím přiznal Karel Janeček. Nejvyšší zůstatek na účtu má aktuálně Danuše Nerudová. Vyplývá to z údajů zveřejněných na transparentních účtech zájemců o účast v prezidentské volbě.
Transparentní účet měli zřídit k 6. červenci, nejzazší termín vyprší v úterý 8. listopadu, kdy končí podávání přihlášek do voleb. Do výdajů na kampaň musí zahrnout i náklady, které měli na svou prezentaci od termínu vyhlášení voleb. Někteří slibují, že do celkové částky zahrnou i dřívější výdaje.
Posledním z vážných kandidátů, který si zřídil transparentní účet, je bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Ten potvrdil zájem kandidovat až před týdnem. Jeden účet je veden na jeho jméno, druhý pro prezidentskou volbu zřídilo hnutí ANO, které mu bude výdaje platit.
Kromě halířových příspěvků od jeho odpůrců, kteří „dar“ využili k možnosti sdělení vzkazu, nejsou ani na jednom z účtů žádné pohyby. Babiš avizoval, že do čtyřicetimilionového limitu, který platí pro první kolo voleb, započte i 8,5 milionu korun jako podíl na nákladech hnutí ANO na kampaň do senátních a komunálních voleb, ve kterých se Babiš intenzivně angažoval.
Další z hlavních kandidátů voleb Pavel měl k pondělí příjmy přes 30 milionů korun a výdaje asi 20 milionů korun. Bývalý vysoký armádní představitel již v létě představil své sponzory. Avizoval, že od nikoho nepřijme dar vyšší než tři miliony korun. Někteří z jeho sponzorů se již tomuto limitu blíží. Nejvyšší částky v řádu milionů korun dosud generálův tým zaplatil za reklamu na billboardech, platil také za správu sociálních sítí, mediální služby, videoprodukci nebo třeba za grafiku.
Danuši Nerudové zatím na transparentní účet od vyhlášení voleb příznivci poslali asi 17 milionů korun. Využila z nich zhruba čtyři miliony korun, za které zaplatila sběr podpisů, organizaci kampaně, informační letáky nebo třeba správu sociálních sítí. Největší příspěvky dostala v posledních dnech, a to pět milionů korun od společnosti Moravec Invest a dva miliony korun od podnikatele v oblasti potravinářství Pavla Faiereisla. Nerudová patří k těm, kteří chtějí do nákladů zahrnout i výdaje, kteří měli před oficiálním vyhlášením voleb.
Dosud největší výdaje na volby měl podle transparentního účtu Janeček, a to asi 24 milionů korun. Podnikatel s několikamiliardovým majetkem předem avizoval, že si kampaň zaplatí ze svých prostředků. Na co přesně Janeček peníze vynaložil, není z jeho účtu zřejmé.
Kampaň si z velké části platí sami i podnikatelé Tomáš Březina a Karel Diviš. Březina si dosud poslal na volební účet asi 9,4 milionu korun, využil z nich něco přes devět milionů. Podrobnosti o odchozích platbách neuvádí. Diviš do voleb dosud investoval asi 1,6 milionu korun, použil je na organizaci kampaně, sběr podpisů, marketingové služby nebo na tisk a výlep plakátů.
Kandidát Svobody a přímé demokracie (SPD) Jaroslav Bašta se spoléhá téměř výhradně na dary od své strany. Kromě své úvodní platby ve výši 100 tisíc korun SPD zaplatila veškeré dosavadní výdaje za asi 3,8 milionu korun. Peníze šly třeba na tisk letáků nebo na pronájem reklamních ploch.
Tomáš Zima získal od sponzorů asi 1,7 milionu korun, většinu z nich již utratil. Avizoval, že chce vést nízkorozpočtovou kampaň, stejně jako Marek Hilšer, který vykázal příjmy za asi 800 tisíc korun a výdaje za 650 tisíc korun. Senátor Hilšer v pondělí řekl, že asi 30 procent výdajů si plánuje zaplatit z příspěvku na mandát senátora, další peníze shání od drobných dárců. Větší sponzoring Hilšer kvůli zachování nezávislosti odmítá. Peníze dosud vydal na správu sociálních sítí, grafické práce, reklamní předměty, komunikační strategii nebo volební letáky.
Příjmy ve výši asi 1,2 milionu korun na transparentním účtu vykazuje Pavel Fischer. Částku shromáždil díky řadě dárců, kteří mu poslali tisícové až desetitisícové částky, čtveřice jeho příznivců mu poskytla dar v nižších stovkách tisíc.
Josef Středula má příjmy asi 870 tisíc korun a o něco menší výdaje. Podle jeho mluvčího Jana Štolla bude odborový předák dokončovat jednání sponzory v návaznosti na podání kandidatury.
Téměř bez pohybu na účtu je Denisa Rohanová. Šéf její kampaně Martin Legnavský řekl, že důvodem je postup exekutora, kvůli kterému má prezidentská kandidátka na účtu minus milion korun. Podle tiskové zprávy dluh vzniknul z několikatisícového závazku jejího bývalého manžela vůči zdravotní pojišťovně a Rohanová jej postupně platí. Legnavský poznamenal, že kvůli postupu exekutora nechtějí domluvení sponzoři peníze na účet posílat. Situaci kandidátka řeší s Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran.
