Prvních 100 dnů Trumpa uplynulo: Dělá skvělou Ameriku?
Před rokem by jen málokdo uvěřil, že Oválnou pracovnu v Bílém domě na další nejméně čtyři roky opanuje kontroverzní podnikatel Donald Trump. Ve své předvolební kampani sliboval, že udělá Ameriku zase skvělou, a to například tím, že do ní zakáže vstup muslimům, postaví zeď na hranicích s Mexikem, ale také třeba tím, že sníží daně nebo zruší některé počiny svého předchůdce Baracka Obamy v čele s Obamacare. Jak dostál svým slibům Donald Trump v prvních sto dnech svého mandátu?
Více jak tři měsíce uplynuly od slavnostní inaugurace ve Washingtonu 20. ledna 2017 a celý svět od té doby pečlivě zaznamenával kroky v pořadí 45. amerického prezidenta. Ten se stal historicky prvním prezidentem USA, jež v minulosti nezastával žádnou volenou funkci ani nesloužil v armádě. Svými ambicemi však mnohé ze svých předchůdců předčil.
Zdravotnictví
Hned ve svém inauguračním projevu se Donald Trump vymezil proti krokům vlády Baracka Obamy, jejíž období bylo podle jeho slov jen „časem planých řečí“. Již v předvolební kampani zaměřoval svou rétoriku například proti Obamově zdravotnické reformě, kterou sliboval zrušit a nahradit. O to se skutečně v prvních sto dnech svého vládnutí pokusil, narazil však na nedostatečnou podporu nového návrhu ve Sněmovně reprezentantů, a to i ze strany některých republikánských konzervativců.
Jeho nepřijetí bylo prvním velkým reformním neúspěchem nového prezidenta. Trumpův kabinet však v tomto týdnu předložil návrh nový, který již část původně rebelujících republikánských poslanců údajně hodlá podpořit.
Ekonomika
Některé ze slibů se novému prezidentovi podařilo splnit hned z počátku své funkce. Jedním z nich je odstoupení USA od Trans-Pacifického partnerství (TPP), které nařídil hned čtvrtý den svého mandátu. Tento krok byl ale spíše formalitou, protože dohoda dosud nebyla ratifikována Kongresem.
Trumpova kampaň za „skvělou Ameriku“ byla ze značné části postavena také na výrazné reformě daňového systému. Nižší daňové zatížení občanů i firem by podle předpokladů mělo vést k prudkému hospodářskému růstu, který by nahradil výpadek příjmů státního rozpočtu. Návrh daňové reformy má však celou řadu kritiků, ti se bojí, že dojde k dalšímu zvyšování zadlužení země.
Spolu s daňovou reformou mají hospodářský růst podpořit i značné investice do infrastruktury. Podle nejnovějších informací by měl být plán s rozpočtem 200 miliard dolarů představen na podzim, výdaje do obnov infrastruktury se mohou vyšplhat až k 1 bilionu dolarů.
Trump naopak upustil od původně zamýšleného přehodnocení podmínek partnerství v rámci skupiny NAFTA a také od označení Číny jako měnového manipulátora. Nedojde pravděpodobně ani k zrušení Dodd-Frankova reformního zákona, který byl přijat po finanční krizi k regulaci bankovního sektoru.
Zahraničí
K Trumpovým zájmům patřilo také zlepšení vzájemného vztahu USA s Ruskem, od začátku dával najevo svůj respekt vůči prezidentu Putinovi a naznačil, že by se mohl zasadit o zrušení protiruských ekonomických sankcí. Oba prezidenti spolu koncem ledna hovořili telefonicky, jednalo se o možnosti vzájemného setkání.
Zlepšující se vztahy Washingtonu s Moskvou však narušil Trumpem nařízený útok na základnu syrského letectva v reakci na hlášené chemické útoky provedené syrskou armádou. Trump tak přehodnotil i svůj dosavadní shovívavý postoj k syrskému prezidentu Bašáru Asadovi. V prvních sto dnech vlády Donalda Trumpa došlo také k značnému vyhrocení vztahů s Korejskou lidově demokratickou republikou, kterou chce Washington pomocí sankcí i pod hrozbou vojenského úderu přinutit, aby ukončila svůj jaderný program. V tomto směru také vyvíjí tlak na Čínu jako největšího obchodního partnera KLDR, aby sankcemi podpořila politiku USA vůči Severní Koreji.
Dříve prezentované postoje k členství v Severoatlantické alianci, jejíž význam prezident označil za překonaný, Trumpova administrativa nakonec odvolala a ujistila své spojence v NATO o vzájemné podpoře. Vyzvala však její členy, aby neprodleně zvýšili své výdaje na obranu.
Ekologie
Nová hlava USA se také rozhodla potopit snahy svého předchůdce v oblasti ochrany životního prostředí. Regulace zavedené Barackem Obamou, týkající se například emisí z tepelných elektráren či omezení těžby uhlí, připravují podle Trumpa tisíce Američanů o práci a brání v činnosti těžařům ropy nebo uhelným společnostem. Proti dekretu rušícímu regulace zavedené Obamovou administrativou se bouří ekologové, žalobu podalo také 17 amerických států.
S Trumpovou antiekologickou politikou souvisí i obnovení sporných staveb ropovodů Keystone XL (spojující naleziště v Kanadě s americkými rafineriemi na břehu Mexického zálivu) a Dakota Access. Proti rozhodnutí se opět zvedla vlna protestů v čele s ochránci životního prostředí, svůj nesouhlas dali najevo ale například i indiáni z kmene Siouxů, kteří se obávají znečištění zdrojů pitné vody.
Imigrace
Před volbami Trump sliboval učinit přítrž nelegální imigraci a hned po volbách se do splnění tohoto slibu pustil. Koncem ledna vydal exekutivní příkaz, který pozastavil uprchlické programy a zakázal dočasně vstup do země občanům ze sedmi muslimských zemí. Ten zrušil soud, nepomohlo ani odvolání. Trump tedy vzápětí přišel s návrhem novým, který ovšem čekal stejný osud.
O dekretu tak bude nejspíše rozhodovat Nejvyšší soud. Dalším zvučným předvolebním slibem v oblasti migrace se stala stavba zdi po celé jižní hranici USA, která by zamezila nelegální imigraci a pašování drog z Mexika. Trump dokonce ujišťoval Američany, že zeď bude muset zaplatit mexická vláda, která to ale důrazně odmítá.
Exekutivní příkaz ke stavbě zdi již byl vydán, samotná stavba ale zatím nezačala. Odhadované náklady na výstavbu zdi se od Trumpova předvolebního slibu téměř zdvojnásobily. Stavba by měla údajně přijít celkem na 22,6 miliardy dolarů.