Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) nemůže podle svých slov jako členka exekutivy připustit, aby firmy nezvyšovaly lidem platy. V případě, že se sociální demokraté znovu dostanou k moci, bude navzdory výzvě Hospodářské komory ČR v prosazování růstu minimální mzdy pokračovat. „Kvůli vysokým odvodům je prý u nás drahá práce. Když se ale podívám na země, kde je mají nižší, je tam uzákoněna spousta různých daní, které v Česku nejsou. To, že máme supervelké zdanění práce, prostě není pravda,“ říká
Sociální demokracie zahájila poslední fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. Je v něčem oproti minulosti jiná?
Zažila jsem kampaně s pódii na náměstích, kde politici stojí jakoby nad lidmi a něco jim říkají. Často o takové mítinky není zájem a nedivím se tomu. Kdybych šla odpoledne z práce, také by mě to moc nepřitahovalo. Když jsem loni podporovala naši krajskou kampaň, dost jsem trpěla. Celkově mi to připadalo zbytečné, nesmyslné.
Jak jste pojali propagaci letos?
Je mnohem lepší chodit mezi lidi přirozeně a nevnucovat se jim. Navštěvuji různé veřejné akce jako třeba hudební festivaly, kde ale nerozdávám letáky. Když mě někdo osloví, tak s ním diskutuji. Ostatní neobtěžuji. Je to tisíckrát příjemnější.
Klasické mítinky na náměstích už tedy letos pořádat nebudete?
Nevím, jak to mají připravené kolegové ve všech čtrnácti krajích. Předpokládám ale, že většina už je dělat nebude.
Na která témata kladete důraz?
Náš hlavní motiv je boj proti nízkým mzdám. Chápala bych, kdyby pokladní v Bille v Německu nebo v Rakousku brali o dvacet procent více než u nás. Ale rozdíl je padesátiprocentní.
Při startu kampaně ČSSD zaznělo, že nechcete snižovat daně, jak slibují pravicové strany, protože by to pro stát znamenalo roční výpadek až 100 miliard korun ročně. Jak byste ale zajistili, aby si lidé v době růstu ekonomiky polepšili?
Tak, že jim zaměstnavatelé dají více peněz. Říká se, že kvůli vysokým odvodům je u nás drahá práce. Když se ale podívám na země, kde jsou tyto odvody nižší, je tam uzákoněna spousta různých daní, které v Česku nemáme. Že je tady supervelké zdanění práce, to prostě není pravda.
Asi před rokem jsem přijela do jedné velké mimopražské firmy. Její generální ředitel mně vytýkal, že vláda neustále zvyšuje minimální mzdu, a zároveň si stěžoval, že nemají lidi. Když jsem ale pak mluvila s personálním ředitelem, za zvyšování minimální mzdy nás chválil, protože kvůli nízkým platům nemohl nikoho sehnat.
Hospodářská komora ČR vyzvala vládu, aby ve zvyšování minimální mzdy v příštím roce už nepokračovala. Pokud se vaše strana znovu dostane k moci, bude postupovat jak?
Nejde jen o minimální mzdu, ale také o nejnižší zaručené výdělky. Týkají se řady profesí od méně kvalifikovaných až třeba po lékaře či vědce. Není tedy pravda, že zvyšování minimální mzdy se vztahuje jen na lidi bez vzdělání. Musíme se na sebe dívat jako na zemi s ekonomickým růstem, která sousedí s vyspělým Německem.
Ostatně i Polsko nebo Slovensko jsou v lecčems před námi. Nemohu přece jako členka vlády připustit, aby se platy nezvyšovaly. Za krize se tvrdilo, že to nejde. Takže to nyní jít musí.
Ale jak chcete firmy přinutit, aby svým zaměstnancům přidávaly?
Vláda má jen dvě možnosti. Je to zvyšování minimální mzdy a zaručených mezd a také růst příjmů ve veřejném sektoru.
Podle ODS ale těmito dvěma nástroji zvyšujete Foto E15 Michael Tomeš 2x výdělky zhruba deseti procentům zaměstnanců. Co ti ostatní?
Máme v programu, že do roku 2022 zvýšíme příjmy 98 procentům zaměstnanců tak, aby průměrný hrubý výdělek vzrostl na 40 tisíc korun. Dosáhnout toho chceme mimo jiné zrušením superhrubé mzdy. Plošné snižování daní ale odmítáme, protože by to mělo negativní dopad na státní rozpočet.
Když se podíváte na současné preference ČSSD, pomohla podle vás rošáda ve vedení strany? Myslím hlavně to, že místo Bohuslava Sobotky je celostátním lídrem Lubomír Zaorálek.
Určitě. Touto změnou jsme si rozhodně nemohli uškodit, a pokud si polepšíme i o pár procent, budeme za ně rádi. Luboš Zaorálek je energický, emotivní člověk. Věřím, že náskok hnutí ANO sníží.
Přede dvěma měsíci jste prohlásila, že Sobotka udělal z marketingového pohledu chybu, když vyhodil šéfa ANO Andreje Babiše z vlády. Myslíte si to i nyní, když policie požádala poslance, aby ho vydali k trestnímu stíhání?
Nikdy jsem neřekla, že to byla chyba z věcného hlediska. Změnu jsem pochopila. Jenže jsme ji v daném okamžiku nedokázali vysvětlit lidem. Jistě, dnes už je to posunuté jinam. Tehdy to ale dopadlo tak, že zatímco ANO získalo na popularitě, my jsme ztratili. Každopádně platí, že pan kolega Babiš měl odstoupit sám.
Proč veřejnost rozhodnutí premiéra Sobotky pochopila špatně?
U části lidí zjevně funguje přesvědčení, že bohatí lidé už nemají potřebu krást. Kdysi i mnohé méně majetné voliče oslnil Karel Schwarzenberg a pak si při drastických úsporách Nečasovy vlády rvali vlasy. Zřejmě si to potřebují zopakovat.
Co říkáte na kauzu firmy FAU, která skončila po zásahu Finanční správy v konkurzu, a s tím související další nahrávku, na níž se tehdejší ministr financí Babiš komusi svěřuje, že „naši klekli na FAU“?
Kolega Babiš by to měl bezpochyby vysvětlit. Mimochodem nedovedu si představit, že bych si zavolala vedení Státního úřadu inspekce práce a dala mu seznam firem včetně Agrofertu, které má zkontrolovat.
Prezident Miloš Zeman by považoval za optimální povolební koalici ANO a ČSSD. Souhlasíte s ním?
Přes různé hádky byla naše vláda poměrně úspěšná. Nejsem a nikdy jsem nebyla hystericky, negativně vymezená vůči ANO. Jsou jiné strany, s nimiž ČSSD nemůže spolupracovat. Otázka ale je, co nyní bude s Babišem.
Je vaše opětovné spojenectví s jeho hnutím pravděpodobné?
Nevím. Uvidíme, jak to voliči a voličky rozdají.
Na červencové schůzi sněmovny si koaliční strany navzájem potopily několik důležitých předloh. Byl to například památkový zákon nebo kariérní řád pro učitele. Bude se to opakovat i na zářijové schůzi?
Sněmovna je už úplně rozložená. Poslanci mohli do konce volebního období normálně fungovat a řadu zákonů ještě schválit. Naschvály, které se tam v poslední době dějí, mi připadají hrozné.
Proč se podle vás nepodařilo prosadit některé z pohledu ČSSD klíčové normy jako zákon o sociálním bydlení nebo novelu zákoníku práce?
Zákon o sociálním bydlení by šlápl na krk těm, co na obchodování s chudobou vydělávají. Vím, že některé firmy se hodně snažily, aby neprošel. Je dost neuvěřitelné, že jednací řád sněmovny umožňuje, aby opozice, v tomto případě pravicová, mohla nějaký návrh úplně zablokovat. O sociálním bydlení se vůbec nejednalo, což je skandální.
Nepředložila jste zákon pozdě?
Původně ho mělo vypracovat ministerstvo pro místní rozvoj. Jenže se k tomu od začátku nemělo, a tak jsme se toho chopili my. Místní rozvoj ale naše návrhy neustále napadal, měnil požadavky o sto osmdesát stupňů.
Pamatuji si na veřejný seminář, kde poslankyně ANO Radka Maxová prohlásila: Jsem moc ráda, že už dva roky společně s rezortem pro místní rozvoj úspěšně blokujeme přijetí tohoto zákona. Naše ministerstvo s ním přitom mělo spoustu práce. Bohužel byla zbytečná.
Proč Sobotkova vláda nepřišla s žádnou penzijní reformou a ještě zrušila druhý pilíř?
Druhý pilíř vznikl proto, aby pomáhal státnímu systému. Fungoval ale zcela opačně. Z veřejného pilíře odsával docela dost peněz ve prospěch mladých, zdravých a bohatších.
A na hlubší změny jste rezignovali z jakého důvodu?
Na základě mezinárodních srovnání si myslíme, že Česko má jeden z nejstabilnějších důchodových systémů na světě. Kromě toho jsem si nevšimla, že by některá z minulých vlád přišla s nějakým geniálním nápadem.
Pokud budete znovu v exekutivě, reformu neplánujete?
Jsme rozhodně proti otevírání druhého pilíře, zaměřili bychom se na větší propagaci třetího. Chceme, aby zaměstnavatelé více přispívali lidem na důchodové účty a spolu s tím by si více ukládali i pojištěnci. Je třeba mnohem více motivovat jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. Mimochodem od tohoto volebního období platí, že rodiče mohou spořit dětem už od okamžiku, kdy se narodí.
A pokud se dostaneme do příští vlády, budeme také prosazovat výraznější růst důchodů. Bylo by ideální, kdyby se přiblížily čtyřiceti procentům průměrné mzdy.
| Rodačka z Prahy, kde vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Pracovala jako redaktorka ženského časopisu či pedagožka v Jedličkově ústavu, věnovala se otázkám rovných příležitostí. Do roku 2006 byla ředitelkou odboru rodinné politiky na ministerstvu práce. V letech 2010 až 2012 byla radní Prahy 2, od roku 2015 je místopředsedkyní ČSSD. Ministryní práce a sociálních věcí je od ledna 2014. Má dvě dcery, manžel je náměstkem vicepremiéra pro vědu a výzkum pavla Bělobrádka. |
