Rostoucí popularita sociálních sítí v posledních letech zásadně proměnila způsob, jakým politici komunikují s voliči.
Výsledek letošních voleb částečně odrazil zvýšenou aktivitu stran v prostředí internetu. „Pravděpodobně se nyní ocitáme ve zlatém věku sociálních sítí,“ míní expert na sociální sítě Bohumil Kartous.
ANO, SPD a Piráti, tedy uskupení, která podle politologů skončila po víkendu úspěšně, mají na Facebooku přes sto tisíc fanoušků, SPD dokonce přes čtvrt milionu. „Je to možnost velmi levně emitovat informace v podstatě 24 hodin denně,“ říká Kartous.
Důvodem je, že Facebook, který je v současnosti nejpopulárnější digitální komunikační platformou, používá téměř polovina Čechů.
Čtyři pětiny uživatelů přitom na sociální sítě přistupují i z chytrého telefonu. Díky tomu jsou tak politici s voliči v neustálém kontaktu.
Přístup stran k sítím se ale před volbami lišil. Zatímco Okamura i Babiš dále dbali na dlouhotrvající kontaktní kampaň, Piráti z digitálního prostoru udělali své hlavní působiště. „Oslovují především digitální generaci a mohou se orientovat převážně na tento svět,“ dodává Kartous.
Zároveň však automaticky neznamenala podpora na sítích také dobrý volební výsledek. Přesvědčila se o tom TOP 09, které na Facebooku „fandí“ 118 tisíc lidí, celkem ale získala necelých 270 tisíc hlasů. Dominik Feri, který za stranu získal poslanecký mandát, vidí za neúspěchem nedostatečný osobní kontakt s voliči. „Sociální sítě nemůžou být samostojné, nutné je komunikovat i jinými způsoby,“ řekl Feri deníku E15.
Politici podle něj prostě musejí sociální sítě využívat k permanentní kampani. „Můžete to vidět u politiků, které si voliči vykroužkovali, například u Václava Klause mladšího, na Facebooku velmi aktivního,“ dodává.
Kartous ale zároveň upozorňuje, že sítě dávají voličům mnohdy falešný pocit sounáležitosti s politiky. „Nedochází jim, že jde o řízený proces a že digitální Babiš či Okamura jsou vlastně jen jejich avatary. Podobná komunikace je totiž velmi nákladná a komplexní,“ upřesňuje Kartous.
Tomio Okamura, Andrej Babiš a jejich strany přitom před volbami na sítích budili největší emoce. Upozorňuje na to analýza společnosti Good mentions. Právě k hnutí ANO se uživatelé na českém Facebooku vyjadřovali mezi všemi stranami nejčastěji, a to nejen v pozitivním, ale i negativním a neutrálním smyslu.
Například u Okamurova SPD ale neutrální a pozitivní zmínky nad negativními převažovaly. V menším množství tento trend platil také například u KDU-ČSL, Pirátů a STAN.
Analytik Jiří Kwolek z Good mensions ale upozorňuje na takzvaný efekt sněhové vločky, který u fanoušků SPD vypozoroval. Ten se u nich projevil tím, že sice o straně na internetu intenzivně debatovali, ve výsledku však svůj hlas dali jiné straně, podle Kwolka především Andreji Babišovi.
Aktivní na internetu, ale daleko od sněmovny
Ani desetitisíce, či dokonce statisíce lajkujících oficiální facebookové profily zejména menších politických stran a jejich lídrů neznamenají jistotu zvolení. Přesvědčit se o tom mohlo hned několik na sociálních sítích velmi aktivních uchazečů o poslanecký mandát.
Mezi poraženými nejvíce vynikají zelení, kteří jen těsně nepřekročili hranici 1,5 procenta, která politickým uskupením zaručuje státní finanční příspěvek. Na Facebooku má přitom strana 29 tisíc fanoušků, hlas jí ale vhodilo jen 74 tisíc, tedy ani ne trojnásobek. 
Nepomohla tomu ani popularita nyní již bývalého předsedy strany Matěje Stropnického, jehož profil sleduje přes osm tisíc lidí. Měsíc před samotnými volbami přitom Stropnický osobní profil průběžně zásoboval příspěvky a záběry živého vysílání z předvolebních cest po republice a neváhal ani zveřejnit velmi osobní prohlášení o tom, že je gay.
Střetu digitálního světa a reality se nevyhnul ani politolog Petr Robejšek a jeho uskupení Realisté. To si před volbami kladlo ambiciózní cíle a podle svého šéfa mělo potenciál získat až pětinu hlasů.
Na Facebooku má strana 11 tisíc fanoušků, samotný předseda strany Robejšek více než 26 tisíc „lajků“. Celkem však voliči po celé zemi vhodili necelých 36 tisíc lístků s kandidáty strany, tedy pouhých 0,71 procenta ze všech hlasů.
Ve volbách propadl například také Blok proti islamizaci. Ten má na Facebooku přes 28 tisíc fanoušků, hlas však uskupení hodilo jen něco málo přes pět tisíc voličů. Řád národa v čele s Josefem Zicklerem sice na sítích mluví k více než čtvrt milionu uživatelů, jen necelých devět tisíc jich však přišlo k urně a hlas straně skutečně hodilo.
