Eurovolby 2019 - Volby do Evropského parlamentu | Eurovolby: Češi nepřímo volí i předsedu Evropské komise. Většina to však neví | E15.cz

Vše o realitách

Vše o  realitách Vstoupit do speciálu

Češi ve volbách nepřímo volí i příštího předsedu Evropské komise. Většina to však neví

Nguyen Thuong Ly

V České republice dnes odpoledne začínají volby do Evropského parlamentu. Češi rozhodují o přeobsazení 21 křesel v europarlamentu, za plentou budou mít přitom možnost nepřímo ovlivnit i personální obsazení dalších klíčových unijních pozic – a to především postu předsedy Evropské komise.

Evropští voliči mohou zasáhnout do obsazení vedení Evropské komise díky systému takzvaných spitzenkandidátů. Frakce v Evropském parlamentu, kam se sdružují národní strany, navrhly ještě před volbami svého kandidáta na post předsedy komise, tedy své spitzenkandidáty. Frakce, která bude mít po volbách nejvíce mandátů, má právo podle tohoto modelu nominovat svého kandidáta do čela komise. Nominaci parlamentu musí schválit Evropská rada složená z lídrů členských států.

Evropští lidovci například navrhli svého německého předsedu Manfreda Webera, evropští socialisté navrhují nizozemského eurokomisaře Franse Timmermanse a evropští konzervativci zase zvolili českého europoslance Jana Zahradila (ODS).

Nový šéf Evropské komise: o jeho nominaci se přetahují europoslanci s Evropskou radou

U většiny českých sněmovních stran se ví, do kterých frakcí se chtějí přidat, a český volič tak může ovlivnit nominaci na nového předsedu Evropské komise. Tento systém byl vyzkoušen poprvé před pěti lety, málokdo o něm však věděl. „Během minulých voleb byla znalost spitzenkandidatů v Česku jedna z nejnižších v celé EU. Byť se může tento rok o něco zlepšit díky tomu, že jedním z nich je Jan Zahradil, předpokládám, že povědomí o nich, a tedy jejich vliv na rozhodování při volbách, bude i nadále minimální,“ řekl politolog Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů.

V jiných unijních zemích měl přitom podle Kováře tento systém vliv na zvýšení volební účasti. „Drtivá většina lidí v Česku ale příliš neví, jak ten systém funguje, samotní spitzenkandidáti jsou pro ně neznámí politici ze zahraničí, a to samozřejmě dopad tohoto systému a povědomí o něm zmenšuje,“ dodal politolog.

Eurovolby mohou být referendem o Babišovi, říká sociolog Daniel Prokop

„Faktem také je, že české národní politické strany systém skoro vůbec nepropagovaly a samotní kandidáti navštívili pouze omezený počet regionů. Do Česka se často vůbec nedostali, což dále podrývalo zajímavost systému pro české voliče. To se příliš nezmění ani pro nadcházející volby,“ míní Kovář. Česko navštívil krátce například Weber, když přijel na pozvání českých lidovců. Timmermans zase přijel na sjezd sociálních demokratů. Média o nich však informovala spíše okrajově.

Evropské volby začaly. Jejich průběh a následně i sčítání hlasů sledujte prostřednictvím online přenosu >>>

Systém spitzenkandidátů podléhá kritice, mnozí evropští představitelé včetně německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo i českého premiéra Andreje Babiše (ANO) říkají, že by šéfa komise měla nominovat Evropská rada, jak tomu bylo dříve. Podle systému spitzenkandidátů rada pouze schvaluje nebo odmítá nominanta europoslanců. Více o sporu psal deník E15 ve speciálním tématu.

Obsazení komise má částečně vliv na obsazení dalších klíčových unijních pozic, jako jsou například pozice předsedy Evropského parlamentu, Evropské rady a také evropské diplomacie. Unijní politici musí totiž vzít v potaz otázku odpovídajícího zastoupení velkých a malých zemí, států ze západu a východu EU, ale třeba i snahu uchovat ve vrcholných pozicích odpovídající zastoupení mužů i žen.

Kdo jsou spitzenkandidáti unijních stran:

Jakého kandidáta podporují české strany?

Manfred Weber (46)
Evropská lidová strana (EPP), Německo
Weber je europoslancem již od roku 2004 a v současnosti je lídrem největší frakce v Evropském parlamentu. Je místopředsedou bavorské Křesťanskosociální unie (CSU). Za své priority označil bezpečnost, řešení migrace a odmítnutí vstupu Turecka do EU. Dále chce rozvíjet obchodní politiku a uzavírat mezinárodní obchodní dohody.

Do frakce evropských lidovců patří TOP 09, STAN a KDU-ČSL.

Frans Timmermans (57)
Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), Nizozemsko
Timmermans je v současnosti prvním místopředsedou Evropské komise a komisařem pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv. Ve funkci eurokomisaře prosazoval například povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků. Navrhuje zavedení celoevropského zdanění firem, společná minimální daň má být podle něj 18 procent.

Do frakce evropských socialistů patří ČSSD.

Jan Zahradil (56)
Evropští konzervativci a reformisté (ECR), Česká republika
Zahradil je českým europoslancem od vstupu země do Evropské unie v roce 2004. Od té doby zastával několik vysokých funkcí ve frakci evropských konzervativců. Staví se proti zvyšování moci evropských institucí a nárůstu evropské legislativy, naopak volá po silnější roli samotných členských států. Je zastáncem vícerychlostní Evropy.

Do frakce evropských konzervativců patří ODS.

Tým ALDE
Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE)
Evropští liberálové nevyšlou do voleb jediného uchazeče o post předsedy Evropské komise, ale sedmičlenný tým. Patří mezi ně:
Margrethe Vestagerová (51), Dánsko (eurokomisařka pro hospodářskou soutěž)
Guy Verhofstadt (66), Belgie (předseda ALDE a bývalý belgický premiér)
Violeta Bulcová (55), Slovinsko (eurokomisařka pro dopravu)
Nicola Beerová (49), Německo ( generální tajemnice německých svobodných demokratů (FDP))
Luis Garicano (52), Španělsko (člen španělské strany Ciudadanos)
Katalin Csehová (30), Maďarsko (členka maďarského liberálního hnutí Momentum)
Emma Boninová (71), Itálie (italská senátorka a bývalá ministryně zahraničí). 

Do frakce evropských liberálů patří hnutí ANO, o vstupu uvažují také Piráti.

Tým Zelených
Zelení/Evropská svobodná aliance (EFA)
Evropští zelení také navrhli více kandidátů, byť jako zástupci malé frakce nemají příliš šanci dostat se na nejvyšší post.
Franziska (Ska) Kellerová (37), Německo (předsedkyně frakce Zelení/EFA)
Bas Eickhout (42), Nizozemsko (europoslanec)
Oriol Junqueras (50), Španělsko-Katalánsko (bývalý katalánský vicepremiér, od roku 2017 ve vazbě kvli obvinění ze vzpoury)

Ve frakci nejsou žádné české strany, o vstupu uvažují čeští Piráti.

Tým Evropské levice
Evropská sjednocené levice a Severská zelená levice (GUE/NGL)
Evropskou radikální levici zastupují dva kandidáti.
Violeta Tomičová (56), Slovinsko (poslankyně slovinského parlamentu)
Nico Cué (63), Belgie (věnuje se především práci v odborech).

Za Česko je ve frakci KSČM.

Nigel Farage (55)
Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), Velká Británie
Farage je britský euroskeptik, který je stoupencem odchodu Británie z EU. Do brexitu v roce 2016 stál v čele protiimigrační strany UKIP, kterou následně opustil. Letos si založil Stranu pro brexit, která by podle průzkumů mohla vyhrát volby v Británie. Země by však měla ještě letos z unie odejít.

V euroskeptické frakci je za Česko Strana svobodných občanů.

Nový Evropský parlament bude roztříštěnější. Posílí protestní strany

 

Volby do Evropského parlamentu 2019

Obecné info Průzkumy Kandidáti Europoslanci Voličský průkaz Příští volby

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců, přičemž souhrnně si Evropané zvolí 705 europoslanců. Volí se poměrným systémem, v němž je nutnou podmínkou pro vstup strany do europarlamentu zisk minimálně pěti procent hlasů.

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!