V České republice dnes odpoledne začínají volby do Evropského parlamentu. Češi rozhodují o přeobsazení 21 křesel v europarlamentu, za plentou budou mít přitom možnost nepřímo ovlivnit i personální obsazení dalších klíčových unijních pozic – a to především postu předsedy Evropské komise.
Evropští voliči mohou zasáhnout do obsazení vedení Evropské komise díky systému takzvaných spitzenkandidátů. Frakce v Evropském parlamentu, kam se sdružují národní strany, navrhly ještě před volbami svého kandidáta na post předsedy komise, tedy své spitzenkandidáty. Frakce, která bude mít po volbách nejvíce mandátů, má právo podle tohoto modelu nominovat svého kandidáta do čela komise. Nominaci parlamentu musí schválit Evropská rada složená z lídrů členských států.
Evropští lidovci například navrhli svého německého předsedu Manfreda Webera, evropští socialisté navrhují nizozemského eurokomisaře Franse Timmermanse a evropští konzervativci zase zvolili českého europoslance Jana Zahradila (ODS).
U většiny českých sněmovních stran se ví, do kterých frakcí se chtějí přidat, a český volič tak může ovlivnit nominaci na nového předsedu Evropské komise. Tento systém byl vyzkoušen poprvé před pěti lety, málokdo o něm však věděl. „Během minulých voleb byla znalost spitzenkandidatů v Česku jedna z nejnižších v celé EU. Byť se může tento rok o něco zlepšit díky tomu, že jedním z nich je Jan Zahradil, předpokládám, že povědomí o nich, a tedy jejich vliv na rozhodování při volbách, bude i nadále minimální,“ řekl politolog Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů.
V jiných unijních zemích měl přitom podle Kováře tento systém vliv na zvýšení volební účasti. „Drtivá většina lidí v Česku ale příliš neví, jak ten systém funguje, samotní spitzenkandidáti jsou pro ně neznámí politici ze zahraničí, a to samozřejmě dopad tohoto systému a povědomí o něm zmenšuje,“ dodal politolog.
„Faktem také je, že české národní politické strany systém skoro vůbec nepropagovaly a samotní kandidáti navštívili pouze omezený počet regionů. Do Česka se často vůbec nedostali, což dále podrývalo zajímavost systému pro české voliče. To se příliš nezmění ani pro nadcházející volby,“ míní Kovář. Česko navštívil krátce například Weber, když přijel na pozvání českých lidovců. Timmermans zase přijel na sjezd sociálních demokratů. Média o nich však informovala spíše okrajově.
Evropské volby začaly. Jejich průběh a následně i sčítání hlasů sledujte prostřednictvím online přenosu >>>
Systém spitzenkandidátů podléhá kritice, mnozí evropští představitelé včetně německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo i českého premiéra Andreje Babiše (ANO) říkají, že by šéfa komise měla nominovat Evropská rada, jak tomu bylo dříve. Podle systému spitzenkandidátů rada pouze schvaluje nebo odmítá nominanta europoslanců. Více o sporu psal deník E15 ve speciálním tématu.
Obsazení komise má částečně vliv na obsazení dalších klíčových unijních pozic, jako jsou například pozice předsedy Evropského parlamentu, Evropské rady a také evropské diplomacie. Unijní politici musí totiž vzít v potaz otázku odpovídajícího zastoupení velkých a malých zemí, států ze západu a východu EU, ale třeba i snahu uchovat ve vrcholných pozicích odpovídající zastoupení mužů i žen.
Kdo jsou spitzenkandidáti unijních stran:
Manfred Weber (46) Do frakce evropských lidovců patří TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Frans Timmermans (57) Do frakce evropských socialistů patří ČSSD. Jan Zahradil (56) Do frakce evropských konzervativců patří ODS. Tým ALDE Do frakce evropských liberálů patří hnutí ANO, o vstupu uvažují také Piráti. Tým Zelených Ve frakci nejsou žádné české strany, o vstupu uvažují čeští Piráti. Tým Evropské levice Za Česko je ve frakci KSČM. Nigel Farage (55) V euroskeptické frakci je za Česko Strana svobodných občanů. |