Dlouhodobý investiční produkt (DIP): Státem podporovaný produkt už využívají desítky tisíc lidí. Komu se vyplatí?

Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, má motivovat lidi, aby se pomocí investic zajistili na stáří. Peníze mohou vkládat nejen do fondů, ale třeba i do konkrétních akcií. DIP v podstatě doplňuje penzijní spoření a životní pojištění, které vznikly za obdobným účelem. V případě DIP ale mají lidé volnější ruce v tom, že si mohou sami zvolit, do čeho budou investovat, a vklady bezpečněji rozložit do více produktů najednou. Jde o produkt podporovaný státem a je tedy možné ušetřit na daních.

Do čeho lze investovat?

Seznam je relativně široký. Primárně jde v rámci DIP investovat do podílových fondů, dluhopisů, akcií, termínovaných vkladů, spořicích účtů. Investice je navíc možné během trvání smlouvy měnit podle svých představ. Podle statistik bank zatím lidé investují převážně do podílových fondů.

Pro koho je DIP určený?

Dlouhodobý investiční produkt cílí na všechny, kteří si chtějí zajistit finanční polštář na stáří a nechtějí spoléhat na výplatu důchodu. Například v ČSOB mají sjednaný DIP tisíce klientů – převážně jde o muže, věkové rozmezí 46 až 60 let a také 31 až 45 let. Cílem je nashromáždit peníze, které se budou v čase zhodnocovat až do doby, kdy se finance rozhodnete ve stáří vybrat.

Výhody? Daňová úspora

Kdo si spoří na stáří, může si svoje vklady do výše až 48 tisíc korun za rok odečíst ze základu daně. Daňová úspora tedy činí až 7200 korun. V současnosti je daňově podpořeno penzijní připojištění, respektive doplňkové penzijní spoření, dále pak životní pojištění a nově také dlouhodobý investiční produkt a pojištění dlouhodobé péče.

Další výhodou je právě možnost vytvořit si investiční portfolio podle svých preferencí. Člověk tak může  dosáhnout na vyšší zhodnocení. I podle analytiků dává DIP smysl a je výhodnější než třeba jiné druhy důchodového spoření.

Nevýhody? Čekání na výběr

Podmínkou uzavření smlouvy je, že se ke svým penězům člověk nedostane dříve než za deset let a zároveň ne dříve než v šedesáti letech. Produkt proto není vhodný pro ty, kteří dosáhnou důchodového věku dříve a museli by tedy na výplatu čekat. Pokud by navíc klient smlouvu vypověděl předčasně, musí odpočtené příspěvky dodanit zpětně. Další překážkou je i nemožnost vyřešit dlouhodobým investičním produktem předdůchody tak, jak tomu je u penzijního spoření.

Poradí osobní bankéř s optimalizací daní? ČNB chystá balík revolučních změn pro byznys

Finance a bankovnictví

Kde je možné DIP založit?

Dlouhodobý investiční produkt nabízí dnes už většina bank na tuzemském trhu. Jde ale i o spořitelní a úvěrní družstva, obchodníky s cennými papíry. Stejně tak je možné investovat pomocí DIP přes investiční společnosti nebo samosprávný investiční fond. Česká národní banka na svých webových stránkách uvádí seznam registrovaných subjektů, které můžou DIP nabízet. Banky udávají možnost sjednat DIP nejen přímo na kamenné pobočce, ale i online.

Komerční banka

V rámci DIP lze u Komerční banky investovat do přibližně stovky podílových fondů Amundi. Klienti si můžou do DIP vybrat fondy sami dle vlastního výběru nebo jim banka nabízí individuální řešení na míru včetně poradenství. Aktuálně převažuje volba dynamičtějších fondů (například globální nebo tematické akciové fondy). Investovat je možné od 100 korun měsíčně. Komerční banka začala nabízet DIP od dubna loňského roku, jak dodává mluvčí banky Michal Teubner: „Vyšší zájem jsme registrovali zejména v období na konci loňského roku. Zároveň sledujeme i zvyšující se zájem o informace k DIP ze strany zaměstnavatelů.“

ČSOB

V ČSOB můžou zájemci investovat do podílových fondů, od konzervativních dluhopisových po dynamické akciové a smíšené fondy. Od začátku března banka svoji nabídku rozšířila celkem na 36 fondů. Mluvčí skupiny ČSOB Petr Milata přibližuje, kdo nejčastěji a do čeho v rámci DIP investuje: „Typický klient ČSOB do DIP nakupuje akciové fondy (ČSOB Akciový a ČSOB Akciový dividendových firem). Opatrnější klienti nakupují i smíšené fondy, nejčastěji ČSOB Bohatství.“

Česká spořitelna

Bezmála pět a půl tisíce klientů si u České spořitelny zřídilo dlouhodobý investiční produkt, a to v celkovém objemu kolem osmdesáti milionů korun. Lidé přes DIP účet investují podle společnosti primárně do podílových fondů (Akciový Mix DIP, Dynamický Mix DIP, Vyvážený Mix Dip, Top Stocks, Stock Small Caps – otevřený podílový fond). Více než dvě třetiny klientů České spořitelny investujících přes DIP preferují vklad do jednoho produktu. Průměrná investovaná částka se pak pohybuje okolo 18 tisíc korun.

Creditas

Společnost Creditas nabízí svým klientům možnost vybrat si z pěti portfolií sestavených z ETF fondů (burzovně obchodované fondy) – od konzervativní po progresivní. DIP nabízí banka prostřednictvím aplikace Max Invest. Investovat je možné jak jednorázově, tak i opakovaně po menších částkách. Investice jsou možné od 1500 korun.

Generali Investments

V Generali Investments můžou lidé využít výhradně podílové fondy – dynamické, smíšené, konzervativní. Během loňského podzimu společnost nabídku v rámci DIP rozšířila taky o investiční program PARTNER Invest Plus DIP složený z fondů, který je založený na principu postupného zkonzervativňování. Podle finančního ředitele firmy Generali Investments CEE Marka Beneše si dlouhodobý investiční produkt u společnosti dosud založily tisíce klientů: „Podle očekáváni je DIP převážně produktem pro pravidelné investování, klienti si u nás v rámci DIP investují v průměru kolem tři tisíc korun.“  

Dlouhodobý investiční produkt nabízí třeba i Raiffeisenbank, Fio banka, Moneta Money Bank nebo Air Bank.

Přechod z doplňkového penzijního spoření na DIP?

Přechod z doplňkového penzijního spoření (DPS) na dlouhodobý investiční produkt (DIP) možný není. Jde o dva odlišné produkty z hlediska zákonné úpravy. Zatímco penzijní spoření je státem podporovaný produkt, kde klienti dostávají příspěvky od státu, DIP je investiční produkt s daňovými odpočty bez státního příspěvku. Mluvčí České spořitelny Filip Hrubý pak doplňuje, že DPS a DIP jsou koncipovány jako samostatné produkty s jinými podmínkami a výhodami:

„Státní příspěvek je legislativně vázaný na DPS a nelze jej převést na DIP. Přesun finančních prostředků z DPS na DIP by navíc vyžadoval zdanění výnosů a příspěvků zaměstnavatele, což by pro klienta znamenalo další finanční ztrátu.“ Lidé však můžou oba produkty kombinovat a využívat výhody obou současně – tedy čerpat státní podporu v penzijním spoření a zároveň investovat v rámci DIP podle svých preferencí. Poslanci teď projednávají návrh, který by zjednodušil přechod mezi DIP a jejich poskytovateli.

Spoří si Češi na důchod?

Lidé se v souvislosti s odchodem do penze obávají, že jim výrazně poklesne životní úroveň. Přesto si podle průzkumu banky Creditas lidé příliš velké úspory na stáří nedělají. Nad půl milionu korun má úspory každý pátý, nad milion korun jen jeden člověk z deseti. Většina (61 procent lidí) spoléhá na státní penzi, třetina na vlastní úspory a zdroje, jen dvě procenta oslovených dokonce věří v pomoc příbuzných. Podle ředitelky retailového bankovnictví Banky Creditas Ivany Píckové by lidé měli měsíčně investovat okolo 2700 korun, pokud si chtějí během 20 let naspořit milion korun: „Pokud chtějí dva miliony, tak zhruba 5500 korun. Samozřejmě v závislosti na zvolené investiční strategii.“