Lákání voličů na nestraníky, jako jsou osobnosti veřejného života, úspěšní podnikatelé a také lékaři nebo učitelé, odzvonilo. Je to patrné ze schválených nebo připravovaných kandidátních listin pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny.
Uskupení premiéra Andreje Babiše, který politiky pohrdal, vsadí na ministry za ANO a další tváře hnutí z politického ringu. Babiš přitom v minulosti spoléhal například na herce Martina Stropnického, zpěváka Adama Vojtěcha či na novináře Martina Komárka.
Politolog Petr Just připomíná, že hnutí opouštějí jeho někdejší zakladatelé a výrazní lidé už delší dobu. „Jedním z hlavních důvodů je, že se Andrej Babiš začal opírat o komunisty a občas o SPD. Nelze mu věřit, že vyznává demokratické hodnoty,“ míní.
Mezi jedničky kandidátek ANO mají patřit oba vicepremiéři Babišovy formace – šéfka státní pokladny Alena Schillerová a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který zároveň řídí rezort dopravy. Oba jsou ve vládě za hnutí, i když nejsou jeho členy.
Podobnou pozici má ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Deníku E15 potvrdila, že ANO mají prezentovat členové kabinetu. „Myslím, že je v zájmu ANO, aby jeho úspěšní ministři zastupovali hnutí ve volbách. Na ministerstvu pro místní rozvoj jsme odvedli kus výborné práce, úspěchů máme za sebou hodně,“ řekla.
V případě zachování čtrnácti volebních obvodů se chce Dostálová ucházet o přízeň voličů za Královéhradecký kraj, kde by vedla kandidátku. „Pokud dostanu důvěru od krajské organizace ANO, rozhodně mi bude ctí. Královéhradecko je moje srdeční záležitost, kariérně jsem tam vyrostla a region dobře znám,“ dodala.
Zájem má i ministryně Schillerová, rodačka z Brna. „Chci si říct o důvěru voličů. Kdybych dostala nabídku kandidovat v Jihomoravském kraji, přijala bych ji,“ uvedla. Netají se tím, že ve své současné funkci by ráda pokračovala i po volbách. „Pokud šanci dostanu, ráda bych dokončila svou práci na ministerstvu financí a pokračovala v konsolidaci veřejných rozpočtů,“ dodala.
Šéf rezortů průmyslu a dopravy Havlíček má kandidovat v Jihočeském kraji. Pochází z Českých Budějovic, do regionu pravidelně jezdí. Ministr životního prostředí Richard Brabec, který je členem ANO, by si mohl zopakovat vedení kandidátky v Ústeckém kraji z minulých sněmovních voleb v roce 2017. „Určitě se k tomu v pravý čas vyjádřím,“ reagoval.
Bez větších šancí
Další členové vlády za ANO – ministryně spravedlnosti Marie Benešová, šéf rezortu obrany Lubomír Metnar a ministr zdravotnictví Jan Blatný – se na kandidátkách zřejmě neobjeví. Může to být i případ ministra školství Roberta Plagy, který byl v kabinetu spolu s Brabcem jediným členem hnutí.
„V polovině roku 2020 mi bylo zrušeno členství kvůli ukončení činnosti brněnské organizace, kde jsem působil od roku 2013,“ řekl Plaga v souvislosti s korupční kauzou brněnských zastupitelů ANO. Obnovit členství nechce a o možné kandidatuře do sněmovny ještě nepřemýšlel.
Jednotlivé oblastní organizace ANO nyní ladí nominace, patrně v dubnu je schválí krajské sněmy. Konečné slovo bude mít předsednictvo hnutí. Jasno by mělo být nejpozději do prázdnin.
Socialisté čekají na sjezd
Volební kandidátky začala intenzivně řešit i ČSSD. V uplynulých dnech se konalo sedm krajských konferencí, kde straníci rozhodli o podobě kandidátek a svých lídrech. Zbylé kraje rozhodnou tento týden. Zajímavé bude sledovat zejména středočeskou a pražskou buňku, které by měly nominovat na lídry současného šéfa strany a ministra vnitra Jana Hamáčka, respektive ministra zahraničí Tomáše Petříčka.
V Moravskoslezském kraji bude stranu prezentovat ministr kultury Lubomír Zaorálek, v čele některé z kandidátek by teoreticky mohla stát i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která pochází ze Zlínska.
Do konečné podoby kandidátek však mohou zasáhnout dvě události: volební sjezd a případná koaliční spolupráce se Stranou zelených. Nové vedení si budou sociální demokraté volit na on-line sjezdu už týden po Velikonocích. Hamáček má dvě nominace krajských buněk na předsedu strany, Petříček zatím jednu. Nominaci má také jihomoravský předseda ČSSD Břetislav Štefan. Definitivně o podobě kandidátek a jejich lídrů rozhodne nové či staronové vedení socialistů.
Zelený otazník
Změny na kandidátkách může způsobit také zvažovaná spolupráce se Stranou zelených. „Jednání se zelenými pokračují, ukončíme je ale až po sjezdu ČSSD,“ řekl Hamáček. „Já i Tomáš Petříček spolupráci podporujeme, ale případná koalice zasáhne do sestavování kandidátek a dalších věcí, takže to necháme po sjezdu,“ dodal.
Zelení podle médií dostali od sociálních demokratů nabídku na dva lídry, a to v Ústeckém a v Olomouckém kraji. Zatím není jasné, zda půjde o koalici, nebo ČSSD jen nabídne místa na kandidátkách. Ve druhém případě by straně stačilo překročit pětiprocentní hranici, pod kterou se podle průzkumů pohybuje. Regionální politici volají po tom, aby v čele kandidátek stanuly i nezávislé osobnosti. Opět lákají například odborového předáka Josefa Středulu, který však hodlá za dva roky usilovat o úřad prezidenta.
Duel ve středních Čechách
O nezávislých osobnostech v čele kandidátek nemůže být řeč u opozičních paktů, tedy Pirátů a STAN a trojkoalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Je to proto, že si čtrnáct krajských lídrů musí rozdělit více stran.
Piráti nasadili na všech místech straníky. Předseda Ivan Bartoš povede společnou kandidátku v Ústeckém kraji, zatímco v Praze, která uskupení slibuje zajímavý výsledek, stane v čele místopředsedkyně strany Olga Richterová.
Bartoš si vybral Ústecko ovládané hnutím ANO, kde nemají Piráti valné výsledky, záměrně. „Je to region, ve kterém se zrcadlí problémy celé republiky, ať už je to problém s exekučními pastmi, s devastací přírody nebo s vysokou mírou korupce,“ řekl Bartoš. „Věříme, že ten, kdo dokáže řešit tyto problémy, má velkou šanci, aby uspěl v následujících volbách,“ dodal šéf Pirátů.
Koaliční Starostové a nezávislí nasadí svého předsedu Víta Rakušana v jeho domovském Středočeském kraji. Tam se přitom čeká tvrdý souboj s Andrejem Babišem a s Janem Hamáčkem. Zástupci STAN nicméně v jednom ze čtyř krajů, kde mají lídra, vsadili na nestraníka. V Plzeňském kraji povede kandidátku exhejtman Josef Bernard, který loni vystoupil z ČSSD.
Trojkoalice Spolu nasadí předsedy svých stran v Praze, Jihomoravském a v Olomouckém kraji. ODS má nominovat na společnou kandidátku jedničky v devíti krajích, lidovcům připadnou tři první místa a TOP 09 dvě.
V hlavním městě vyrazí do souboje s Petříčkem a Richterovou šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Zatím není jasné, kdo v metropoli povede vládní hnutí ANO, uvažuje se o poslanci Patriku Nacherovi. Na jižní Moravě to zase vypadá na zajímavý duel šéfa občanských demokratů Petra Fialy s ministryní financí Alenou Schillerovou.
Volby se budou konat už za půl roku, ale není stále jasné, podle jakých pravidel. Politici se stále dohadují nad podobou volebního zákona, který musejí po únorovém rozhodnutí Ústavního soudu zásadně přepracovat. Přijmout by ho měli do května. Byť se většina stran již dohodla na zachování čtrnácti volebních obvodů, tedy čtrnácti kandidátních listin, definitivně rozhodnuto není. Hnutí ANO, které sází na výrazného předsedu Andreje Babiše, by si představovalo méně obvodů, ideálně jeden nebo dva. Více lidí v republice by tak do schránek dostalo kandidátku s premiérovým jménem. Nápad ale nemá ve sněmovně podporu. Zákonodárci musejí také rozhodnout o hranici vstupu koalic a trojkoalic do sněmovny, nyní se jedná o deset a o patnáct procent. Nově se má snížit, hovoří se o sedmi, osmi, devíti a o jedenácti procentech. Největší debata se ovšem vede kolem návrhu novely volebního zákona poslance Marka Bendy (ODS), který počítá s tím, že by se poslanci dostali do sněmovny ve dvou kolech. Mandáty, které by zbyly po přepočtení voličských hlasů, by se nepřidělovaly podle míry voličské podpory jako dosud, ale vedení stran by v takzvaném druhém skrutiniu rozhodla, které kraje budou moci vyslat své kandidáty. Není to přitom málo mandátů, před čtyřmi lety zbylo po prvním přepočtu 34 poslaneckých míst. Návrh provázejí rozporuplné názory a může potenciálně narazit v Senátu. |
